Seriál Děrné štítky a holocaust

Závěrečný díl seriálu o úloze technologií ve světové válce. Je možné vinit výrobce pistole za vraždu, která s ní byla spáchána? Lze vinit výrobce semtexu za to, že byl použit k teroristickému útoku? Lze vinit dodavatele informačního systému za zlo, které bylo s jeho pomocí mnohem efektivněji pácháno?

Nešlo o politiku. Nešlo o nacismus, fašismus, antisemitismus, rasismus nebo xenofobii. V případě IBM v čele s Thomasem Watsonem šlo „jen“ o peníze. Ale i v případě pracovních a vyhlazovacích táborů Třetí říše byl zisk důležitým faktorem. A zisk bylo možné maximalizovat jen s perfektní administrativou.

V pondělí 31. března 1941, půl roku před vstupem USA do druhé světové války založil Thomas Watson Munitions Manufacturing corporation. Na evropském bojišti byly nasazeny zatím jen Hollerithovy tabulátory, nová dceřiná společnost IBM ale měla vyrábět zbraně – například bezmála 350 tisíc legendárních karabin M1.

Příběh René Carmilla, armádního statistika, který uchránil několik tabulátorů IBM před německou konfiskací a využil je pro účely mobilizace francouzské osvobozenecké armády a hnutí odporu, skvěle demonstruje, jak důležitou roli hrály Hollerithovy „elektromechanické počítače“ během II. světové války.

Skvělé nápady a dobře míněná snaha bohužel někdy vedou ke špatným koncům. Holandský statistik Jacobus Lambertus Lenz měl kdysi prostý sen: sebrat o každém občanu tolik informací, že bude moci vytvořit jeho detailní „obraz“ na papíře. Pro sto tisíc lidí skončil Lenzův sen smrtelnou noční můrou.

Poté, co začaly dopadat bomby na Francii a Anglii, stály před Thomasem Watsonem dvě otázky: Co s vyznamenáním, které mu udělil o tři roky dříve vůdce? A jak zajistit, aby IBM neztratilo svůj vliv na svou německou „filiálku“ Dehomag? Nakonec se ukázalo, že ani globální konflikt nemusí být překážkou pro byznys.

Když ve středu 15. března 1939 okupovala Třetí říše to, co zbylo z někdejšího Československa, aby vytvořila „protektorát“ Čechy a Morava, bylo IBM na zdejším trhu již pátým rokem a mělo poměrně slušných šedesát zaměstnanců – a na předání aktiv i aktivit německému Dehomagu bylo dobře připraveno.

Bylo by nefér tvrdit, že IBM bylo jedinou nadnárodní korporací a Thomas J. Watson jediným CEO, který si na spolupráci s nacistickou třetí říší mastil kapsu. Skutečnost je taková, že budování říše, válečná mašinérie i samotný holocaust se staly zlatým dolem pro řadu podniků.

Třetí říše byla prvním státem, který ve velké míře využíval informační technologie. Dehomag, dceřiná společnost IBM, byla firmou, která ony technologie od roku 1933 až do konce války navrhovala, dodávala a udržovala v chodu. Ve třetím díle našeho miniseriálu se podíváme, jak se intenzivní vztah zrodil.

To, čím je dnes společnost IBM, vytvořil z velké části Thomas J. Watson – jeden z nejvýznamnějších průmyslníků a obchodníků první poloviny minulého století. Vytvořil firemní kulturu a proměnil CTR a později IBM v dokonalý stroj na prodej „řešení“. A „řešení“ hledala i nacistická Třetí říše.

Od prvního použití děrných štítků nás dělí 300 let. Tento kus čtvrtky o velikosti dolarové bankovky hrál ale klíčovou roli nejen při zrodu výpočetní techniky. Byl také rozsudkem smrti pro miliony Židů v třetí říši. Je to jedna z nejtemnějších etap v historii informačního věku i firmě, která jej pomáhala stvořit: IBM.