Seriál Programovací jazyk Julia

Před měsícem byla představena nová verze jazyka Julia. Autoři přiřadili této verzi číslo 1.0, čímž naznačili, že došlo ke stabilizaci tohoto jazyka a že všechny nové vlastnosti budou s verzí 1.0 kompatibilní. Dnes si některé novinky představíme.

V osmé části seriálu o jazyku Julia se budeme věnovat dalším konceptům, které je možné použít při realizaci paralelních výpočtů. Taktéž se seznámíme s koprogramy (coroutines).

Sedmá část seriálu o jazyce Julia je věnována konceptu metaprogramování a tvorbě maker. V jazyce Julia lze pracovat přímo s parsovaným kódem, modifikovat tento kód či si dokonce s využitím maker nechat kód vygenerovat.

Dnes se budeme věnovat práci s paralelními výpočty, neboť jazyk Julia nabízí vývojářům hned několik způsobů využití mikroprocesorů s větším množstvím jader popř. dokonce výpočetních clusterů.

Pátý článek o jazyce Julia je věnován volání nativních funkcí naprogramovaných většinou v C či ve Fortranu a uložených do sdílených knihoven (.so, .dll). Ukážeme si i práci s řetězci či s poli.

Konečně se začneme zabývat tématem souvisejícím s orientací jazyka Julia na řešení problémů z numerické matematiky. Jedná se o podporu pro práci s poli, vektory, maticemi a funkcemi dostupnými přes knihovnu LAPACK.

Ve třetím článku o jazyce Julia se budeme zabývat funkcemi, které v tomto jazyce tvoří základní stavební prvek všech programů. Samozřejmě si popíšeme i některé vestavěné funkce vyššího řádu.

Ve druhé části seriálu o jazyku Julia se budeme zabývat převážně typovým systémem tohoto jazyka, který do značné míry ovlivňuje způsob tvorby programů a mj. umožňuje provádět různé optimalizace a kontroly.

Po jazycích z pekla se budeme věnovat serióznějším věcem. Zajímavým příspěvkem na tomto poli je jazyk Julia, určený pro numerickou matematiku, zpracování signálů či statistiku.