Seriál Programovací jazyk R

Primárním vývojovým prostředím vyvinutým přímo pro jazyk R je RStudio, což ovšem neznamená, že nelze využít i další aplikace. Poměrně často se setkáme s kombinací R + Jupyter notebook. Seznámíme se s užitečným doplňkem nazvaným Jupytext.

Funkce jsou jednou z nejužitečnějších abstrakcí používaných při vývoji. Jazyk R práci s funkcemi samozřejmě podporuje a funkce jsou zde dokonce plnohodnotným typem s podporou lexikálních uzávěrů i funkcí vyššího řádu.

Psát užitečné skripty v jazyce R je možné i bez detailní znalosti jeho syntaxe a sémantiky. I proto se k tomuto tématu dostáváme až ve třinácté části seriálu o R. Popíšeme si vlastnosti datových typů i všechny nabízené řídicí konstrukce.

Knihovna ggplot2 určená pro použití v programovacím jazyku R se stala velmi populární a mnoho uživatelů k R přivedla. Podobný koncept, grammar of graphics, lze však použít i v jiných jazycích, například v Pythonu.

Jedenáctá část seriálu o jazyku R je věnována popisu tvorby grafů s využitím knihovny ggplot2 a konceptu „grammar of graphics“. Vysvětlíme si, jak se grafy postupně skládají aplikací vizuálního mapování na vstupní data.

Dnes si popíšeme základní koncepty, na nichž je postavena knihovna gplot2. Tyto informace budou použitelné nejenom pro uživatele používající přímo jazyk R, ale i pro programátory, kteří ggplot2 volají z dalších jazyků.

Dnes dokončíme popis nejdůležitějších typů grafů podporovaných v knihovně lattice, která rozšiřuje možnosti standardní knihovny R pro práci s grafy. Lattice představuje zajímavou alternativu ke známější knihovně ggplot2.

Osmá část seriálu o jazyku R je věnována popisu některých typů grafů podporovaných v knihovně lattice, která rozšiřuje možnosti standardní knihovny. Lattice představuje zajímavou alternativu ke známější knihovně ggplot2.

V sedmé části seriálu o programovacím jazyku R se seznámíme se základními typy grafů, které je možné nalézt ve standardní knihovně tohoto jazyka. Posléze se zaměříme na popis velmi populární knihovny nazvané ggplot2.

V šesté části seriálu o programovacím jazyce R nejprve dokončíme popis práce s datovými rámci a ve druhé polovině se budeme věnovat tvorbě jednoduchých grafů, jejichž vstupní data jsou získávána právě z datových rámců.

Posledními dvěma datovými typy, s nimiž se seznámíme, jsou seznamy a datové rámce. V praxi jsou důležité především datové rámce, které připomínají například databázové tabulky – jejich sloupce mohou mít různý typ.

Třetím důležitým datovým typem programovacího jazyka R jsou matice. Dnes se seznámíme s funkcemi ze základní knihovny, které jsou určeny právě pro konstrukci matic, popř. pro jejich další zpracování.

Ve druhé části seriálu o R jsme si popsali vektory, které jsou základním a pravděpodobně i zdaleka nejpoužívanějším datovým typem tohoto jazyka. Dnes se zaměříme na popis práce s poli, které mohou mít prakticky libovolný počet dimenzí.

Ve druhém článku o jazyku R se budeme zabývat základním (a nejpoužívanějším) datovým typem tohoto jazyka. Jedná se o vektory, což jsou homogenní datové struktury, pro které je definováno mnoho funkcí i operátorů.

R je doménově specifickým jazykem pro zpracování a statistickou analýzu dat, včetně jejich grafického zobrazení, popř. zveřejnění na webu. V novém seriálu se seznámíme jak se samotným jazykem R, tak i s jeho rozsáhlým ekosystémem.