Seriál Zásobníkové jazyky

V závěrečné části našeho krátkého seriálu o programovacím jazyce Factor si popíšeme způsob psaní funkcionálních programů. Na závěr se pokusím uvést několik důvodů, proč se má smysl zabývat programovacími jazyky, které se nachází mimo „hlavní proud“ (mainstream) programovacích jazyků.

S interpretem programovacího jazyka Factor je dodáváno i integrované vývojové prostředí. Toto prostředí, které je mimochodem naprogramované právě ve Factoru, svým pojetím odpovídá filozofii zásobníkových jazyků: na jednu stranu má minimalistické uživatelské rozhraní, na stranu druhou je velmi efektivní.

Ve druhé části článku o netradičním programovacím jazyce Factor si ukážeme základní i pokročilejší programátorské postupy, které je možné v tomto jazyku používat při tvorbě aplikací, zejména práci se zásobníkem operandů a úschovným zásobníkem. Také si popíšeme způsob práce se základními datovými typy.

Dnes si představíme programovací jazyk Factor, který je svojí syntaxí i sémantikou do značné míry podobný programovacímu jazyku Joy, jenž byl na Rootu popsán v předchozích třech týdnech. Zatímco Joy je již na první pohled jazykem vzniklým v akademickém prostředí, je Factor zaměřen spíše prakticky.

Ústředním tématem třetí a současně i poslední části článku o netradičním programovacím jazyce Joy bude podrobnější vysvětlení rekurzivních kombinátorů. Teoretická část bude samozřejmě doplněna i mnoha demonstračními příklady, včetně nerekurzivních variant původně rekurzivně napsaných algoritmů.

Druhá část článku o netradičním programovacím jazyku Joy je zaměřena především na popis datových typů, se kterými je možné v tomto jazyku pracovat. Také si ukážeme některé poněkud netradiční způsoby programování, jež jsou umožněny syntaxí i sémantikou Joye, tj. postfixovou notací a citací programů.

V tomto článku si představíme netradiční programovací jazyk nazvaný Joy, jenž je odvozený od velmi jednoduchých funkcionálních základů a minimalistické syntaxi. Oproti dalším funkcionálním jazykům, které jsou postaveny na lambda kalkulu, je Joy založen na kompozici funkcí, což vede k syntaxi podobné Forthu.