Seriál Zpracování obrazu analogovým počítačem - mozkem

Pokračujeme v našem seriálu o mozku, jeho funkci analogového počítače a zpracování různých dat a signálů. Zatímco v minulém článku nám historičtí vědci nalezli sídlo informačního zpracování obrazu v těle až s detailní přesností, v dnešním díle připojíme elektroniku a budeme odposlouchávat.

Mohlo by se zdát, že nejlepší je JPEG, na 100 kB bezchybném kanále měl přece skvělou kvalitu, lepší než i analogový záznam na médiu neformátovaném. Je tu ale rozdíl: JPEG je sofistikovaný algoritmus, který vyždímá z obrazu spoustu korelací. Náš analogový záznam byl zcela nekomprimovaný!

V minulém díle jsem popsal hrubé schéma vizuálního systému mozku a začal úvahy, jak se dá reprezentovat obrazová informace v reálných výpočetních systémech se šumem. Jsem u toho, jak vylepšit metodu příjmu obrazu, kdy se používá polovičatý bit, ač polovičatý určitě vyslán nebyl, aby se minimalizovala chyba po cestě.

Mým snem vždy bylo „takysipostavit“ nějakou neuronovou síť. Chtěl jsem ale něco jednoduchého, elegantního a užitečného. Komplikované matematické popisy mě odrazovaly, až jsem narazil na vizuální systém mozku. Poté, co jsem ho okopíroval a pustil, byl jsem šokován jednoduchostí, elegancí a sílou toho, co dokáže.

Mým snem vždy bylo „takysipostavit“ nějakou neuronovou síť. Chtěl jsem ale něco jednoduchého, elegantního a užitečného. Komplikované matematické popisy mě odrazovaly, až jsem narazil na vizuální systém mozku. Poté, co jsem ho okopíroval a pustil, byl jsem šokován jednoduchostí, elegancí a sílou toho, co dokáže.