Server

V dnešním článku se budeme zabývat spouštěním, vypínám a restartováním Apache a autorizací. Ukážeme si, jak uvést démona do chodu a jak jej regulérně vypnout nebo restartovat, aniž dojde k nějakým nečekaným událostem. V další části článku se budeme zabývat omezením přístupu na webové stránky pomocí uživatelského jména a hesla.

Rád trávím volný čas brouzdáním na internetu, prohlížením webových stránek, čtením novin a podobně. Jedná se o službu www, zpřístupňující obsah celosvětové komunitě návštěvníků. Jde o relativně levný a rychlý způsob, jak vystavit fotografie třídy, fotogalerii z poslední party nebo počasí na příští týden. Jak na to?

Možná jste už na internetu zahlédli obrázky klasického přepravního kontejneru nabitého počítačovým hardware. Zřejmě vás zajímalo, co asi ten kontejner obsahuje a jak vevnitř vlastně vypadá. My to víme a po přečtení článku to budete vědět i vy. Jedná se o takzvaný Blackbox, který vymyslela a vyrábí firma Sun.

Minule jsme skončili s konfigurací Sagatoru. V dnešním dílu zmíníme pár věcí, které vás možná budou zajímat při provozu – co dělat, když do schránek pronikne nějaká havěť, a naopak, jak žádoucí zprávu vysvobodit z karantény. Také se ještě zmíním o několika vybraných skenerech – zejména o tom, jak správně limitovat velikost zprávy.

Minule jsme začali konfigurovat Sagator – vytvořili jsme vlastní jednoduchou třídu pro manipulaci s předmětem zpráv a lokalizovali jsme hlášení o nedoručení nebezpečné zprávy. Dnes rychle přeběhneme několik systémových nastavení a zaměříme se především na sekci SCANNERS[].

V dnešním dílu začnu popisovat svoje nastavení Sagatora. Používám sice typickou kombinaci nástrojů – Postfix, ClamAV a SpamAssassin, trochu netypické jsou ale některé detaily, především to, jak moje konfigurace zachází se spamy.

Toho, co jsou skenery zač, jsme se trochu dotkli již minule. Protože zaujímají klíčové místo v architektuře Sagatoru, trochu si je dnes popíšeme a rozdělíme, abychom se tím nemuseli zdržovat příště, kdy přijde na řadu konkrétní konfigurace. Ano, možná vás trochu zklamu, ale dnešní díl bude teoretičtější...

Praktičtěji laděné pokračování článku o systému Sagator. Po jeho dočtení a následné realizaci návodů byste měli získat základní funkční kombinaci MTA, Sagatoru, ClamAV a Spamassassinu na jinak funkčním linuxovém stroji.

Sagator je slovenský GNU/GPL systém, který vytváří rozhraní mezi MTA a filtry obsahu, mezi něž patří zejména různé antiviry a antispamy. Protože se mi líbí o poznání více než konkurence (AMaViS), rozhodl jsem se ho nasadit na náš poštovní server a o zkušenosti se následně podělit.

Pokračování a závěr pindání "Jak se jeden Debianista naštval a tak dále". Kde brát nové aplikace a jejich čerstvé verze. Troška historie a nějaké ty výhledy, možnosti, co dál.

Jak se jeden Debianista naštval a dokopal se sepsat pindání na téma "co se starým Debian stable na dnešním serveru". Dnes hlavně o tom, proč na produkční server patří stable a nic jiného, a také, jak na nový odolávající HW Woodyho dostat.

Jeremy Allison ze Samba týmu říká: "Existují tři druhy lží - lži, úplné lži a benchmarky". Winston Churchill prý zase říkal: "Nevěřím žádné statistice, kterou si sám nezfalšuji". A Microsoft před nedávnem spustil svou kampaň "Get the facts", v jejímž rámci se chlubí výsledky studie, která změřila, že Windows/IIS mají cca 3x vyšší výkon než Linux/Apache. Pojďme si probrat některá fakta oné studie.

Co je to reverzní proxy a jak vám zvedne výkon vašeho web serveru. Jak nastavit apache pro použití reverzní proxy.

V tomto článku si představíme program VirusBuster Mailshield 2004 for SMTP, který umožňuje antivirovou i antispamovou ochranu poštovního serveru.

V druhém dílu, popisujícím postavení domény pod Sambou, se podíváme na konfiguraci Samby nad LDAPem.

V této sérii článků popíši postup při převodu PDC SMB/CIFS domény ze serveru, který běžel pod nejmenovaným, v současné době již nepodporovaným 32bitovým OS jedné velké americké IT firmy, na sambovské PDC a BDC servery. Nejedná se o krok snadný a lehký, ale je to krok proveditelný. Jelikož se jedná o popis podložený praxí, pravděpodobnost, že se vám převod podle tohoto návodu podaří úspěšně dokončit, je nenulová.

Mnoho čtenářů jistě zajímá, zda existuje nějaký GNU software pro funkční eshop s českou lokalizací. Již před více než rokem jsem nalezl software, pomocí kterého je možné nainstalovat na webový server elektronický obchod s webovou administrací a v mnoha jazykových verzích. Protože se jedná o kvalitní a sofistikovaný software v PHP, rozhodl jsem se o něm napsat tento příspěvek.

Dnes se podíváme na některá pokročilejší nastavení v muttovi, která se týkají hlaviček, vlastních klávesových zkratek a nastevením parametrů zprávy podle příjemce.

V dnešním dílu, popisujícím instalaci Debiana prostřednictvím FAI, se zaměříme na konfiguraci toho, co a jak se má naistalovat. Zaměříme se na třídy, které jsou protkány celým /usr/local/share/fai.

V tomto článku se podíváme na testování disku programem dt, typy oblastí v databázovém prostoru a ruční rozdělování databázového prostoru mezi jednotlivé disky (výhody a nevýhody). Dojde též na flamewar na téma ruční vs. RAID dělení dbspace (v diskusi pod článkem).

V dalším dílu seriálu zabývajícího se instalací FAI bude popsáno nabootování stanic a řešení obvyklých problémů.

V dnešním dílu se pokusím vysvětlit celý proces konfigurace FAI.

V tomto pokračování úvodu do muttu si probere různá nastavení, konkrétně barviček, práce se složkami, aliasů, spouštění externích programů a signatury.

Uvažovali jste někdy o instalaci Linuxu na několik počítačů najednou? Chtěli jste jejich instalaci zautomatizovat? Tak račte kliknout a čtěte dále!

Mutt je tradiční konzolový emailový klient. Narozdíl od grafických mailerů se dá rozběhat praktický na všem, na čem běží Linux, a snadno se s ním pracuje ze vzdáleného počítače třeba přes ssh. Tento seriál si klade za cíl provést vás tajuplnými cestami nastavení muttu, a to pokud možno bez krveprolití, stresování se a probdělých nocí.

Celý dnešní díl seriálu je věnován logům a jejich správě (služby syslog, logrotate, cron), podíváme se i na související synchronizaci času pomocí ntp.

V tomto dílu seriálu pokračujeme ve zprovozňování různých užitečných síťových služeb, dnes to budou cachovací DNS server, Squid a SMTP server.

V tomto dílu se krátce zastavíme u změny MAC adresy a začneme se zprovozňováním síťových služeb, dnes dojde na FTP, TFTP a DHCP server.

V dnešním dílu seriálu o stavbě linuxového routeru se podíváme na složitější síťové vychytávky - ISA PnP tools, Ethtool a IP tunely.

V pokračování návodu se již nesoustředíme na instalaci základních komponent nutných k fungování routeru, ale zaměříme se na věci týkající se bezpečnosti a rozšíření nad rámec routeru, proxy, cachovací dns, ftp a podobně. Nebudu se zabývat všemi programy do podrobností, protože podobné články už vyšly, ale zaměřím se jen na instalaci a rozchození na našem routeru. Dnes dojde na bezpečnostní upgrady a ruční kompilaci jádra.