Síťové prvky

V dnešním, posledním dílu seriálu se dozvíte o adresaci a routování v těchto sítích, co je potřeba udělat pro připojení, jaké jsou při stavbě a provozu sítě problémy a jaká je budoucnost těchto sítí.

V minulém dílu jsme si řekli, co jsou komunitní sítě, proč vznikly a co nabízejí. Dnes se podíváme trochu "dovnitř", jaký se používá hardware a jak vypadá organisační struktura.

Ve světě poskytovatelů připojení k Internetu se rozšířil zajímavý fenomén. Lidé přestali používat služeb komerčních připojovatelů Internetu a začali si stavět vlastní sítě. Komunitní sítě rostou po celém světě jako houby po dešti. Co tyto sítě nabízí? Za jakou cenu? Mají budoucnost? To vše se dozvíte v tomto článku.

CZFree.Net - jak jsem tam přišla. Nečekejte další clockoidní agitaci, nýbrž syrový pohádkový horor s pikantními detaily :). Jak je u Johanky zvykem, čtení jen pro silné povahy!

Je tomu zhruba dva týdny od okamžiku, kdy pražská komunitní síť CZFree.NET přestala být čistě mikrovlnnou záležitostí a zprovozněním 800metrového spoje s jednotkami Ronja 10M Metropolis vplula do vod bezvláknové optiky (též FSO, freespace optics). V tomto článku přineseme zprávu o fyzické realizaci tohoto průkopnického spoje, stejně tak jako popis, jak probíhala konfigurace příslušných parametrů na linuxových routerech na obou koncích.

Máte pomalou (sdílenou) nebo snad počítanou linku? A chcete ze svého připojení získat maximum? Zde je jedna z cest vedoucích k vytouženému cíli. Čekáte-li snad po přečtení úvodních slov crackerskou příručku, kterak obelstít traffic-shaper, počítadlo přenosů vašeho ISP, nebo snad dokonce algoritmus geniální komprese, budete zřejmě zklamáni. Hodlám popisovat pouze reálné a legální postupy.

Minule jsme popsali možnosti při přenosu méně příjemných protokolů a také jsme vyčerpali tématiku vysílače a rozšiřovače svazku. Dnes, v posledním dílu, se podíváme na mechanické lahůdky a něco ze světa nejdražších komerčních modelů.

V minulém dílu jsme probrali transimpedanční zesilovač, sluneční spektrální a prostorové filtry a omezovací zesilovač. Dnes se dozvíme, jak je to vlastně se zpracováním protokolů, které k jedoduché kvantizaci omezením nebyly navrženy, a podíváme se na vysílací konec zařízení.

Třetího vydání se dočkala legendární kniha Libora Dostálka a Aleny Kabelové - Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS. Co všechno nás v této knize čeká a nemine, to se dozvíte z dnešní knižní recenze.

Minule jsme se podívali na zoubek detekci a šumu, který při ní nevyhnutelně vzniká. Dnes budeme meditovat o slunečních filtrech a také si povíme něco o transimpedančních zesilovačích a realizaci lineárního zesilovače u Ronji. Také se dozvíte, co je to omezovač.

V předchozím dílu jsme si řekli mimo jiné, co znamenají základní pojmy jitter a eye pattern, dnes se dozvíme něco o šumu a vhodných fotodetektorech. Zmíněny budou PIN dioda, APD a optický zesilovač EDFA.

Komunikace po optickém vlákně je skoro tak stará jako lidstvo samo. Nicméně lidé jsou různí a v poslední době se objevili i takoví nenechavci, co z optických sítí vlákna odstraňují a koukají se, co to udělá. Aby jim to ale fungovalo, musí přitom řešit více problémů, než by se zdálo.

Ještě krátce před prázdninami síť CZFree.NET prakticky neexistovala a nebylo o ní vidu ani slechu. Dnes po desítkách routerů na půdách pražských střech proudí data jejích uživatelů jako po jakékoliv jiné metropolitní síti. Od komerčních sítí se liší pouze tím, že připojení do ní je zdarma a síť je stavěna a rozšiřována uživateli samotnými.

Z minule víme, co squid je a jak nastavit nejzákladnější parametry. Dnes jej nastavíme jako transparentní proxy, ukážeme si, co je redirector, podíváme se na jeho refresh-algorithm a na podporu hierarchického kešování.

Až při procházce čimickým hájem uvidíte červené světýlko, budete už vědět, že to není perníkova chaloupka, aneb povídaní o originálním GPL optickém pojítku sepsané samotným autorem a vynálezcem.

Squid je kešující proxy-server pro HTTP a FTP. ("kešující" - fuj, to je slovo! Nojo, ale usoudil jsem, že "cacheující" je ještě ošklivější a "caching" zní ve větě divně...) Co to znamená? Proxy-server je zařízení, které pro klienty zprostředkovává jiné zdroje.

CIPE je jedno z nejjednodušších dostupných VPN řešení, které je ovšem omezeno na koncové body používající Linux nebo Windows. Jeho výhodou je triviální konfigurace a efektivní fungování. CIPE je standardní součástí distribuce Red Hat Linux a právě řešením modelového VPN příkladu v této distribuci se bude zabývat tento článek.

V minulém dílu jsme si počítače propojili, ale zjistili jsme, že připojení sítě k Internetu nefunguje. Dnes tento problém vyřešíme pomocí proxy a maškarády. Pak si zprovozníme některé zajímavé služby jako třeba NFS a rsync. Nakonec vyzkoušíme vzdálené spouštění grafických aplikací.

Možná byste rádi propojili své počítače a získali tak možnost současně prohlížet Internet a občas přenést krátký soubor. Podíváme se na dvě levná řešení – spojení přes sériovou linku a přes USB PC2PC. Názorně si ukážeme, jak nastavit malou síť, aby plnila naše nároky.

Dnes si probereme zbylou část cesty pošty – od poštovního serveru do příchozí pošty našeho MUA. A protože k tomu je určen program Fetchmail, předvedeme si, jak jej pro tuto činnost nakonfigurovat.

Zlí jazykové tvrdí, že konfigurační soubor Sendmailu je nejtemnějším souborem v celém unixovém světě a mají pravdu. Naštěstí si to uvědomují i tvůrci tohoto programu, a tak díky metakonfiguraci je jeho nastavení téměř triviální. V našem článku se podíváme na různé možnosti konfigurace a spouštění (i na možnosti vhodné pro vytáčené připojení).

Doručování pošty patří mezi nejdůležitější funkce počítače. Dnes si popíšeme cestu pošty od odesílatele k příjemci a úkoly jednotlivých programů, které se na této činnosti podílejí. Nakonec si přiblížíme cestu zprávy programem Sendmail.

Dnes si probereme nový, perspektivní způsob propojení linuxových počítačů do bluetooth pikosítě. Asi se divíte, proč zrovna bluetooth. Důvod je čistě ekonomický. Proč při počtu několika málo počítačů pořizovat drahé switche, kabeláž a pokládku kabelů, když dnes máme možnost propojit počítače bezdrátově?

Nakladatelství Computer Press vydalo v minulém roce knihu, o níž jsme mohli už mnoho slyšet z nejrůznějších zahraničních recenzí nebo v řadě e-mailových konferencí. Nese název Samba - Linux jako server v sítích s Windows.

Když se před pár lety objevila na trhu publikace s názvem Velký průvodce protokoly TCP/IP a systémem DNS, získala si skutečně velikou přízeň čtenářů. Nedávno se na knižních pultech objevila kniha, která volně navazuje na předchozí, ale zabývá se bezpečnostními hledisky. Jmenuje se Velký průvodce protokoly TCP/IP: Bezpečnost (autor - Libor Dostálek a kolektiv). Povězme si, co nás v této knize čeká pěkného.

V predchádzajúcom dieli sme si povedali čosi o systémových a hardvérových hodinách a možnostiach vyrovnávania ich pravidelných odchýliek v prípade, že nemáme prístup do siete Internet. Ak tento prístup máme, môžeme si situáciu výrazne zjednodušiť synchronizáciou času cez NTP protokol, o ktorom si dnes povieme viac.

V prvej časti trojdielneho seriálu o synchronizácii času sa okrem teórie a objasňovania pojmov budeme zaoberať aj synchronizovaním času na počítači nepripojenom k sieti Internet.