Unixy

Jsme tu opět s naším seriálem pro začínající a pokročilejší uživatele, kteří chtějí poznat FreeBSD a bezpečně jej i zvládnout. V minulém dílu jsme se věnovali základům. Dnes se podíváme na to, jak se na FreeBSD vytvářejí, odstraňují a modifikují uživatelské účty. Také se podíváme, jak takové účty případně blokovat.

Patrně jste někde narazili na informaci, že FreeBSD je skvělý síťový operační systém. Na druhou stranu jste asi patrně slyšeli i narážky určitých lidí, že je to "fakt hardcore" nebo že se BSD špatně spravuje. Ani omylem! FreeBSD je skutečně user-friendly a my si v našem seriálu ukážeme, jak jej spravovat s ohledem na bezpečnost. Seriál je vhodný pro začátečníky i pokročilé. Požadována je jen znalost základních unixových příkazů.

Dávali jste někdy počítači jméno a nevěděli jste, jaké zvolit? Zkuste se inspirovat tímto článkem.

Každý někdy narazil na situaci, že nenašel ve své distribuci nabalíčkovaný program, který nutně potřeboval. Pokud příslušný balíček nedodává ani výrobce, nastávají tu dvě možnosti. Buďto si to můžeme nabalíčkovat sami, nebo můžeme program přeložit a nainstalovat nezávisle na balíčkovacím systému použitém v distribuci.

V závěrečném dílu seriálu se podíváme na implementace asynchronního IO, a to nejen u našich dvou systémů, ale i u několika dalších.

V předposledním dílu srovnávacího seriálu se podíváme, jak zkoumané systémy implementují rozhraní mezi procesy a jádrem.

Minule jsem instaloval FreeBSD 5.2. Nyní jsem přikročil k další části testu - ověření, zda je FreeBSD opravdu výkonnější než Linux, jak někteří tvrdí. Druhotným cílem bylo ověřit, zda je kernel 2.6 opravdu výkonnější než kernel 2.4. Provedl jsem tedy malý test WWW serveru, který popisuji v tomto článku.

V dnešním dílu seriálu se podíváme na implementaci síťového stacku, dostaneme se i k různým rozšířením TCP/IP a povíme si, která z nich naše zkoumané systémy podporují.

V poslední době se začaly množit výkřiky BSDčkářů, že Linux je na nic, že BSD má to a ono implementováno lépe, a vůbec, že správný hacker (v původním slova smyslu) nepoužívá nic jiného než BSD. Je pravda, že po začátku vydávání seriálu "Porovnání systémů Linux a FreeBSD" tyto výkřiky znatelně utichly. Přesto jsem se ale rozhodl, že si (Free)BSD vyzkouším a o své zkušenosti se s vámi podělím.

Závěrečná část rozsáhlé kapitoly o virtuální paměti pojednává o chybách, které se v jejích implementacích vyskytují, a protože většinu z nich nelze uspokojivě vyřešit, povíme si alespoň, jak se vyhnout jejich následkům.

V dalším pokračování kapitoly o virtuální paměti se podíváme na jednotlivé algoritmy výměny stránek - jak teoretické, tak prakticky realizované v jádře FreeBSD a v různých jádrech Linuxu.

Dnešním dílem pokračuje kapitola o virtuální paměti, konečně si pořádně popíšeme její strukturu na FreeBSD i na Linuxu.