Že vy jste radil Intelu v roce 1998, když začali s Pentiem 4?
Problém je trochu v tom, že příkon procesoru je víceméně lineárně závislý na počtu jader, zatímco s frekvencí příkon roste přibližně s druhou mocninou frekvence. Taky čím vyšší frekvence, tím je obtížnější udržet koherenci dat v rámci čipu (ona se elektrika nešíří nekonečně rychle, ale rychlostí světla) a taky to znamená mnohem větší nároky na kvalitu substrátu. Už dávno snad všichni vědí, že nejrychlejší procesory jsou často ty samé jako ty nejpomalejší na trhu, jen se liší tím, kolik jader to má mrtvých v důsledku výrobních chyb a jestli byly ty dané kusy blíž ke středu waferu nebo k okraji.
Ono zase na druhou stranu přiznejme, že čím víc jader, tím více se tahají vzájemně o L3 cache a tím složitější je udělat tu cache, aby to rozumně zvládala, navíc většinu úloh je možné jen omezeně paralelilozvat, takže jejich paralelizací nad určité množství jader už neroste výkon, v tom má pisatel pravdu. Na druhou stranu se dá stíhat více takových úloh najednou.