Čtu tady hodně názorů.
Zakázat neprůstřelné vesty (obranný prostředek) není to samé, jako zakázat neopláštěné střely, nebo jiné střelivo způsobující extrémní devastaci (tj. útočný prostředek).
V minulosti postupně vstupovaly v účinnost zákony proti praní špinavých peněz. Mezi ně patří i to, že centrální banka má plný přehled o úplné historii majitelů a disponentů účtů. Hotovostní operace nad určitou částku jsou protizákonné (byť jim nejde zabránit, tak běžný občan by s tím neměl mít problém).
U šifrování je zde kontroverze v tom, že zastánci a odpůrci se nejsou schopni shodnout, jestli slouží k ochraně (soukromí), nebo k útoku (na hodnoty společnosti).
Ve skutečnosti šifrování je jako oheň: dobrý sluha, ale zlý pán. Oheň smíme mít v kamnech, v krbu, ale musíme vymetat komín. Rozdělávat oheň v lese, nebo za sucha a větru se nesmí.
Věřím, že většina z nás by si přála mít šifrování za dobrého sluhu. Chránit naše soukromí - protože i přesto, že nepácháme nic protiprávního, nechceme, aby nás někdo šmíroval. Na druhé straně je stejně legitimní požadavek na to, aby šifrování nebylo zneužíváno k trestné činnosti, a ta, aby byla co nejlépe odhalována a prokazována.
Takže rozhodnutí o šifrování, jeho síle, je otázka čistě politická. Jeden má názor takový, druhý má názor opačný. Tyto názory se mohou střetnout jako témata ve volbách a výsledek se pak promítne do legislativy.
Osobně si myslím, že většině z nás jde hlavně o to, aby naše e-maily nebo bankovní pokyny nesledoval náš soused, nebo náš ISP, nebo nějaký útočník po cestě. K tomu stačí i střední síla šifrování. Pokud chce stát rozšifrovat naši komunikaci, bude na to potřebovat soudní rozhodnutí, podobně jako je potřeba na sledování, či odposlechy. Stejně jako sledovačky a odposlechy mohou být zneužity, může být, samozřejmě, zneužito i rozšifrování dat. Ale to už je zase trestný čin někoho jiného.
Nelze zabránit tomu, aby někdo nerozdělal oheň v lese. Nelze zabránit nikomu, aby nenabil samopal zakázaným střelivem a nevystřílel stanici metra. Ale můžeme v zákonech stanovit, co považujeme za správné a co za špatné.