Posledním odstavcem jste to skoro jakž takž zachránil, ale i tak...
Šifrování není - třeba na rozdíl od toho samopalu - žádný útočný prostředek. Je to pouze preventivní mechanismus stejně jako třeba zámek na dveřích. Tím, že něco zašifruji, ničemu neškodím. Žádnou zvláštní zákonnou úpravu ohledně šifrování IMHO nepotřebujeme. Přistupovat k informacím, k nimž nemám oprávnění je trestné už dávno, viz třeba listovní tajemství. Lidé zodpovědní za skutečný rozvoj internetu ale věděli, že pouhé "ne, nesmíš!" na bezpečné internetové transakce fakt stačit nebude. Místo toho vymysleli RSA, HTTPS a další technologie, díky kterým můžeme po internetu nakupovat, přijímat citlivé a úřední dokumenty atp. Až doteď to fungovalo. Je sice pravda, že zamčené dveře na rozdíl od AES256 prolomíte beranidlem. Na druhou stranu tím beranidlem prolomíte reálně jedny dveře za minutu zatímco na internetu vysosáte gigabyty citlivých dat za pár sekund. Činnost beranidla (a ani ten nástroj samotný) jen tak nezamaskujete zatímco nějaký bot může někde skrytě sniffovat měsice, aniž by to kdokoliv zaznamenal. Proto si na dveřích vystačíme se zámkem, kdežto na internetu potřebujeme kryptograficky silné šifry.
Co si představujete pod pojmem "středně silná šifra"? Že zavedete nějaké omezení délky klíče nebo komplexnosti algoritmu? To je hezké ale hardware se vyvíjí bleskovým tempem, takže "středně" silná šifra dnes bude slabá šifra zítra. Pronajmout či postavit si nějaký clustřík na prolamování těch "středních" šifer nebude pro kyberzločince žádný problém - když si je budou moci zaplatit vlády a bezpečnostní složky, oni to dovedou taky, protože kyberzločin je dnes masivní byznys hodný nějakých investic.