Já si chirurgicky nechával upravit jeden smyslový orgán. Paradoxně tu genetickou úpravu vidím jako potenciálně lepší, protože (v závislosti na principu) může být vratná, zatímco čočka v oku obroušená laserem je navždy a pokud se něco pokazí, už se to nedá úplně spravit. (A z mojí osobní zkušenosti: výhody "být bez brýlí" stojí za ty drobné nevýhody toho zásahu a mít možnost vrátit čas... šel bych znovu.)

Plus všichni neslyšící s kochleárním implantátem už dávno přes tu čáru mechanických přípravků v těle už přešli a mají dráty v hlavě. Asi 200 lidí ročně jen v ČR.

Takže otázka není jestli ano/ne, ale pro jaké využití ještě ano a kdy už ne. Asi je ok udělat to pro kompenzaci a opravení nějaké vady nebo poškození. Ale proč se lidi začnou ošívat, když to má být pro vylepšení "zdravého" člověka?

"From the moment I understood the weakness of my flesh, it disgusted me. I craved the strength and certainty of steel. I aspired to the purity of the blessed machine."