Přesně tak. A dle našeho českého AZ je za výjimky autor kompenzován (teoreticky). I za půjčení díla v knihovně se platí.
Takže stačí dodržet současná práva autora - může sám rozhodnout a může požadovat odměnu.
A výjimky pro zpravodajské a vědecké užití vyžadují dodržení citačních pravidel.
Sám nevidím moc rozdíl mezi použitím díla pro vzdělání další generace a použitím pro vzdělání AI. Jenže studijní materiály a učebnice také musí dodržet citační pravidla a případně původnímu autorovi zaplatit.
On celý ten cirkus okolo autorských práv stojí na staletých zákonech, které měly zabránit tomu, aby se knihy (levně) tiskly, místo toho, aby se draze opisovaly. Že to začalo chránit autory těch tištěných, je v podstatě úprava.
Soudím, že je načase to celé zahodit a začít znovu - už proto, že brzy si knihy nageneruje každý - a žádného autora k tomu nepotřebuje.
Možná, že dokonce takovou knihu vygeneruje přímo do čtečky, na základě jednotného (autorského?) zadání, takže každý bude mít svůj originá,l a půjde v podstatě o nereplikované knihy
.
Přečetl jste si to přiměřeně rychle, celé, bez přeskakování, možná jste na konci odkliknul pět hvězdiček, zmínil jste se pozitivně na sociálních médiích - ale hlavně nebyla žádná negativní reakce ani na odposlechu mikrofonu a během čtení webkamera nezaznamenala, že byste měl znechucený či vyděšený výraz. ;o)
A pokud máte zablokovaný přístup ke kameře, mikrofonu, cookies, odesílání dat a nepoužíváte sociální sítě - vaše chyba, budete to dostávat v podobě, která třeba nevyhovuje vašemu vkusu. A o to víc vám to bude muset vnucovat reklama. ;oD
Technicky jo. Prakticky, v knize může být víc, než příběh.
Třeba v Moliérově Lakomci je evidentně cílem autora zesměšnit mamon. Celým dílem se táhne ústřední myšlenka, kteoru autor rozvíjí. Už vidím AI, jak bude dtžet dějovou linii z rozvíjet ji, když nezná smysl slov...
A už vidím, jak v totalitě, kde se texty generují pomocí AI natrénované na politicky korektním textu, bude vznikat samizdat.
A jak budou vznikat třeba slova jako "ptydepe", když to potvorstvo pojede na pevně dané množině slov? O redukci slovní zásoby ani nemluvím...
Tak zrovna "ptydepe" je hodně špatný příklad. Fantazírování nových slov tomu jde velmi dobře, stačí třeba ChatGPT říct, ať nějaká vymyslí. A když v rámci promptu budou nějaké ukazatele, jakým způsobem to dělat, tak se jimi celkem úspěšně umí řídit.
Používat oficiální AI, která reportuje a ukládá prompty pro sledování občanů, k psaní samizdatu, je tak nějak hloupost už z principu, bez ohledu na zdroj trénovacích dat.
A ne každá kniha je hodnotná klasika - o nějaké hlubší myšlence třeba v 50 odstínech šedi dost pochybuju. :-)
(Když pominu, že Lakomec je drama, ale já psal o psaní knih...) ;o)
Ono může být ledacos součástí zadání - tedy prací autora nebude psát a vymýšlet příběh, ale sestavit zadání tak, aby se čtenáři vygenerovala kniha, která bude do zadání dodržovat, ale v podrobnostech bude přeci jen jiná.
Bude to podobné, jako převyprávěný Robinson Crusoe, modetnisované verneovky Ondřeje Neffa, nebo nejnovější film Tři mušketýři (což je nejčastěji zfilmovaná knižní předloha vůbec, takže těch versí je opravdu hodně; mimochodem: D'Artagnan není nejčastěji zfilmovanou postavou - tou je bezpochyby Sherlock Holmes ;oD ).
Takže je v pořádku, když někdo napíše program řekněme v Delphi, někdo ho staženým skriptem přechroupá do Qt a když prohlásí, že originál je kravina, tak to může vydávat za svoje skvělý veledílo?
Pokud je to kravina, nestojí za to se tím zabývat a může se to nechat bez povšimnutí umřít. Pokud o to někdo má zájem, byť jako o inspiraci, nebo jako data pro tréning AI, tak to asi taková kravina nebude, že...
A pokud zavedeš terminus technicus "kravina" a co jím bude označeno, to nebude chráněno, kdo a na základě čeho rozhodne, jestli je to kravina?
A pokud nemůžu kontrolovat všechny bankovky, že někdo nějakou z nich neukradl, tak je to důvod pro zrušení krádeže jako trestnýho činu?
Nepochopeno.
Nevymahatelná kravina je, že třeba tuhle knížku je povoleno číst jen v černém saku a kravatě, na tom se asi shodneme. Nebo že autorské architektonické dílo, postavené na veřejném místě, nesmí být foceno. Nebo zákaz poslechu audiovizuálního díla v přítomnosti člena rodiny.
Což jsou příklady libovůle, kterou pokud bychom uznali, tak by to vedlo k naprosté diktatuře svévole autorů na úkor jakýchkoli jiných práv.
Bojím se, že do toho spadá i ono učení AI (kde není důkazu, tam není žalobce a tam není soudce).