Názory k článku
Banana Pi bude mít 24jádrovou ARM desku

Ktery banan? Ten puvodni pouzitelny a nebo ten novejsi nefunkcni srot? Nebo jeste zase dalsi podvodnik (ehm chtel jsem rict jiny vyrobce)?

Kvůli vlastnostem. ARM má vlastnosti, které žádná jiná (ať už otevřenější nebo uzavřenější) architektura nemá nebo ji pak chybí něco jiného. Například cena, poměrně slušný výkon, nízkou spotřebu.

Spotřebu to má mít 5W
The company did not announce pricing or availability, so we'll have to wait to learn more. However, the 5W chip features a 1 GHz clock speed, 4MB of L3 cache, four lanes of PCIe Gen 2 and support for ECC DDR4-2133 memory

Za tie prachy si kupim vykonny MB s i7 alebo amd a 32G DDR4. Procak trocha podtaktujem, aby menej zral a mam hromadu roznych portov, vykonovu rezervu a dobru SW podporu. Nehovoriac o tom, ze to asi vyjde lacnejsie. Dal by som za to takych 200+cena ramiek.

Hmmm a spotrebu 20x vyssi. Existuji ulohy ktere nepotrebuji mnoho CPU vykonu, zato hodne vlaken se hodi, napr. web server.

Tohle by mě zajímalo, v čem je to výhodné? Já si s webovými věcmi hrál naposledy před patnácti lety. Tehdy bylo důležité jak dlouho trvá vyřídit jeden dotaz, do stránek jsme cpali info typu "vygenerováno za 23 milisekund" apod. Navíc úzké místo nebyl počet jader web serveru, ale rychlost disků a databázového serveru.

V čem se to změnilo tak, že dnes už není důležité jak rychle dokáže server vyřídit dotaz, ale to, kolik má web server jader?

Zjednodušeně:

Výkon = počet jader * výkon jádra

Počítejme stejně rychlý paměti (RAM i SSD), stejně rychlou komunikační infrastrukturu.

Některý úlohy dělají velký věci v jednom vlákně, tam s vícjádrovým strojem pohoříš. Jinde se zase dělá hodně práce s malým objemem dat ( = obsluha soketu, konverze videa,...), kde zase díky počtu jader bude míň přepínání kontextu a režie s tím spojené (jako vylití cache atd.), takže v reálu zbude víc výkonu na řešení problému.

za cenu 1000 USD sa už dá postaviť aj celkom slušný x86 počítač. Všetky tie pi dosky majú troška problém s podporou, okrem teda rpi, kde podpora je super.

Všetky tie pi dosky su pekne na pi ...

"okrem teda rpi, kde podpora je super."

Já teda nevím, ale od těch Broadcom SoCů, na kterých jsou rpí postaveny jsem žádný Technical Reference Manual nenašel. Dokonce ani kompletní schéma těch rpí.

Tady je pekne napsano, jak je to s ARM deskami ve skutecnosti...

https://blog.ipfire.org/post/why-ipfire-does-not-run-on-all-arm-hardware

"And it’s even worse, because if the hardware changes even a little bit (like an extra 256MB memory), we have to ship an extra kernel for that."
... nebo budu posílat jen devicetree popisek toho hardware. Což je vlastně to samý jako PC BIOS, akorát v čitelné struktuře a bez toho BIOSu.

kde autor vzal poznamku o odhadovane cene pres 1000? v nalinkovanem phoronix clanku asi ne, tam naopak odhaduji ze za takovou cenu by to bylo mrtve a ze jenom mnohem nizsi cena by hovorila pro, kazdopadne tu cenu proste nevi

Ze v puvodnim clanku zminuji uplne jinou desku za 1200 neni duvod aby to z toho autor zpravicky vyvodil ze 'cena je odhadována přes tisíc dolarů'. Treba nedavno stala prvni risc-v deska 999 dolaru https://en.m.wikipedia.org/wiki/HiFive_Unleashed , znamena to ze dalsi bude stat taky tolik?

Provozuju uz par let nekolik SBC s touto architekturou.
Precetl jsem si ty komentare na de mnou a co nazor to blbost.
ARM architektura se pysni vynikajicim pomerem vykon/cena/spo­treba. Kazdy telefon nebo tablet obsahuje SOC s touto.
Diky temto vlastnostem a bezpecnostnimi problemy u architektury x86, na které se prislo v poslednim roce a za kterymi stoji Intel a AMD, zacal byt po deskach a temito procesory hlad.
Vyssi porizovaci cena se v dlouhodobem horizontu vrati na nizsich nakladech za energii a za chlazeni.

Takže pro seriózní práci dost na houby.

Pro seriózní práci potřebuješ ty díry? Tak si kup Intel, po všech záplatách (které stejně principiálně hovno řeší) to bude výkonově na úrovni ARMu.

Proxmox VE ma prej v supliku pripravenej ARM port pro pripad, ze se tyhle veci nejak vic rozsiri.

Mně by bohatě stačilo kdyby RPi nebo Pine64 mělo víc RAM. Ty 4GB už zní dobře, ale mít to 8GB, tak už ho mám dávno na stole.
Mimochodem, RAMdisk do USB s kapacitou řekněme 2-4GB co bych si namountoval jako swap sehnat stále nejde, že? Klidně stačí aby to žralo DDR nebo DDR2 paměti, rychlost USB 2.0 je dostatečná a RPi by pak lítalo jak blesk.

Existuju microSD karty, ktore su robene na trvaly zapis (napriklad Samsung Pro endurance) tam by to mohlo swapovat bez problemov.

"Mně by bohatě stačilo kdyby RPi nebo Pine64 mělo víc RAM. Ty 4GB už zní dobře, ale mít to 8GB, tak už ho mám dávno na stole."
To je problém architektury 4GiB ti sežere 32bit adresovací sběrnice. Pro víc bitů už musíš reimplementovat všechny ty AXI/AMBA, jejich interconnecty a adresní dekodéry periferií. Přidat jeden drát pro 8GiB (=33bit) by bylo dost nekonvenční, takže by se IMO nejspíš zvýšilo rovnou na 48 nebo dokonce 64bitů. To je dvojnásobná plocha vodičů na křemíku.

"Mimochodem, RAMdisk do USB s kapacitou řekněme 2-4GB co bych si namountoval jako swap sehnat stále nejde, že?"
Jakákolik USB 3.0 flashka ti bude swapovat rychlejc. A pro kapacitu 4GB je můžeš kupovat dost na to, aby byla životnost stejná jako u RAMek.
"rychlost USB 2.0 je dostatečná"
Není. Budeš rád za 30MBps. To ti zalaguje celou správu virtuální paměti.

To, ze se prida jede drat je docela bezne. Resp realne mas stejne nejake adresni rozsahy, a optimalizator "mrtve" adresni draty vyhazi. Logisky to pak sice je 64b adresa, ale fyzicky tam ty draty jsou.

A docela bezne se dalaji i opravdu zvlastni veci - např. v Cechach (Asic centrum) maji pro nektere sve aplikace in-hose 15b procesor.
AMBA/AXI infrastruktura se kupuje hotova, to snad nikdo neimplementuje sam. Dekodery v HDL se naimplementuji jednoduše v ramci syntezy, zadna rucni prace s tim neni. Naprostou vetsinu prace uz odvadl ARM/Cadence jako dodavatel IP.

Jj ale musí se to testovat. A i když některý bity vypadnou optimalizací syntézy, tak pořád musíš rozšířit DMA deskriptory (u MIPS SoC se kterým jsem si hrál je normální mít DMA engine pro každou periferii) a předělat drivery aby s těma novejma deskriptorama operovaly. Tím že se zvětší délka deskriptoru tak může najednou dojít k nepředpokládané race condition.

Nehledě na to, že ty lokálně slepené IP občas vypadaj dost šíleně (u MIPSu se kterým jsem si hrál byl takhle PCIe řadič).

Záleží na tom jak byl rychlej ten disk ;-). Já swapoval po NFS přes 100M ethernet a fakt se to nedalo používat. Už jen ta flashka v USB 2.0 to výrazně zrychlila. Každopádně nemusíš připojovat flashku, můžeš přes USB 3.0/SATA převodník připojit disk a swapovat na něj.

Jak se připojí k RPi řadič USB 3.0? Myslíš, že kčyž do USB2.0 hubu, po kterým jede i LANka, zapojíš USB3.0 hub, budeš mít trojkový rychlosti?