Také soustavně opakujete dokola.
Vy něco napíšete, já vám to vyvrátím, vy to ignorujete a napíšete znova to, co jste napsal prvně. Co jiného mám psát, než vám to znovu vyvracet? Kdybyste neignoroval, co vám píšu, nemusel bych to psát stále dokola. Já vaše tvrzení neignoruju, což poznáte podle toho, že na ně reaguji.
Za špatný konec jste to vzal vy. Tisková zpráva je text určený veřejnosti, proto se píše obecnou češtinou. teprve když nastane případ, že v obecné češtině není možné něco vyjádřit, opíše se to a zavede se pro to nový termín – často ten samý, jaký se používá v odborném žargonu. Jenže to není tenhle případ – vteřina je v obecné češtině běžně používaný termín, nebylo potřeba hledat, jak ten význam přiblížit běžným čtenářům.
Mylná je vaše představa, že se má hledat nějaký kompromis mezi odborným jazykem a obecnou češtinou. Bylo by to stejně špatné, jako hledat kompromis mezi jakýmikoli jinými dvěma jazyky, třeba češtinou a angličtinou. Dovedete si představit, jak by vypadala tisková zpráva napsaná z poloviny česky a z poloviny anglicky? Ne začátek česky a konec anglicky, ale prostě pomíchané jazyky v jedné větě. Tak se vyjadřují „odborníci“, kteří svému oboru moc nerozumí. Ale nemůže se tak vyjadřovat instituce v tiskové zprávě.
Stejně tak je mylná vaše představa, že vezmu z textu psaného v obecné češtině jedno slovo, a začnu se na něj dívat jako na slovo z odborného žargonu. Je to úplně stejný nesmysl, jako kdybych se na to jedno slovo začal dívat jako na anglické slovo – uváděl jsem příklad s „a“.
Tisková zpráva určená pro širokou veřejnost má být psána obecnou češtinou (neuvedl jste jediný důvod proti). V obecné češtině se termín „vteřina“ běžně vyskytuje a používá. Takže není důvod to nějak řešit a zkoumat, že v obecné češtině také existuje slovo sekunda, které má stejný význam.