Zcela typické. Správu systému dělá všem v kanceláři nejpokročilejší BFU, teprve když něco opravdu hodně nefunguje a otravuje to všem život, zavolá se externí admin.
Přístupová práva se neřeší, ale pak se řeší, jak se udělá, aby A neviděl do sdíleného adresáře na serveru, kam by měl mít práva jenom B. Což je problém, protože všichni mají direktivně heslo do domény stejné (nešlo zrušit) a tudíž by si tam mohli lézt. Heslo musí mít všichni stejné, protože co kdyby někdo onemocněl a bylo potřeba vlézt mu do počítače. Že se takové věci dají elegantně nastavit přístupovými právy buď nevědí, protože nejpoučenější BFU v kanclu se s tím ještě nesetkal nebo to vědí, ale bylo by moc drahé si nechat vymyslet a implementovat určitou bezpečnostní politiku. Takže všichni jak blbci dělají podobná harakiri a vymýšlí se, jak to udělat, aby se šéfovi nikdo nedostal do privátních dat. Řešení je nasnadě - má je na USB disku vždy u sebe :-/