Vlákno názorů k článku
Charitativní projekty se vyhýbají open source od K2 - Pokud se charita vyhýbá open source pro své...

Pokud se charita vyhýbá open source pro své vlastní potřeby, lze to pochopit. Charita totiž také musí vést učetnictví (navíc celkem velké), má agendu, aplikace napsané na míru, a musí to celé někdo spravovat. Nižší cena licence u open source je fajn, ale když pak nelze sehnat správný SW, napsat ho vyjde draho (protože pro Windows to umí každý), a správa se také prodraží...
Pokud jde o charity a jejich projekty šíření počítačů mezi chudinu, tak tam bych si open source také rozmyslel. Vždyť ti příjemci jsou celkem tupí, a budou mít co dělat s ovládáním Windows. Používání (a hlavně administrace) Linuxu je pořád složitější. Navíc když si příjemce takového počítače bude chtít otevřít ševcovskou dílnu, tak pro Linux ani nesežene účetní a pokladní systém.

Zvláštní, občas někdo vysloví názor, že administrace Linuxu je složitější než Windows. Ale když se podívám, kolik adminů běhá kolem Windows a kolik se jich stará o Unixy vychází mi poměr počtu adminů / server(případně službu) výrazně lepší u Linux/unix.
A desktop doma? Virus už jsem 10 let neviděl, instalace/uprgady zcela triviální (máme přece balíčky:), Linux "just works"(TM) - téměř bezúdržbové, spolehlivé řešení.

Jinak s vámi souhlasím, Linux nemusí vyhovovat všem. Každý , kdo uvažuje o nějaké "IT strategii", musí zvážit klady a zápory každého relevantního řešení - a pokud je tím nejlepším řešením Windows, tak ať jim slouží ke štěstí :-)
Jen u toho zvažování je dobré znát fakta a ne FUD.

Linux "just works"(TM) - téměř bezúdržbové, spolehlivé řešení.

Bohužel to není moje osobní zkušenost. Když jsem zkoušel Gentoo (se kterým mám na serverech bohaté zkušenosti) na svojí stanici, těžce jsem narazil na problémy s myší, občasným výtuhem systému apod. Ačkoliv na té samé stanici Wokna šlapou bez problémů. Je tomu tak měsíc, co jsem zkusil Kubuntu. Když jsem se přihlásil jako uživatel, chtěl spustit Krusader jako root a ono to na mně vyhodilo hafo nic neříkajících hlášek a pak se Krusader odporoučel, pomyslel jsem si, jak by se asi tvářil BFU, kdyby takto "funkční" systém dostal na stůl. Neřeším, že to jsou kolikrát triviality to vyřešit, neřeším, zda za to může nespolupracující výrobce HW, programátor aplikace apod. Řeším, jak danou situaci bude vnímat BFU a bohužel jednoznačně záporně.
Pokud existuje člověk, co pro BFU Linux nainstaluje, nakonfiguruje a BFU před něj posadí, problémy mít asi nebude. Ale to samé pokročilejší BFU, které je schopno přeinstalovat si okna stylem "Další, další, dokončit" a dohrát ovladače od nVidie, by to samé s Linuxem prostě nedovedlo. V této oblasti mám podstatně lepší zkušenosti z Woknama, kde se prostě opravdu nestává, aby po čisté instalaci počítač tuhnul, nefungovala myš či Total Commander dělal hovadiny jako Krusader.

Ještě k té administraci - ovšem že administrace Linxuu je složitější. Zatímco Windows jsou víceméně všechno stejné systémy (2000, XP, 2003 server apod.), Linuxů-distribucí máme nepřeberné množství, každá si řadu věcí řeší jinak. Což ne každý admin zvládá. Navíc (ačkoliv většinou preferuji textovou konfiguraci, protože když to člověk umí, je efektivnější) je GUI nastavování podstatně jednodušší v tom, že obsahuje nápovědné bublinky, že je jasně vidět, jaká volba ovlivňuje ostatní (disablované prvky), prvky mají srozumitelné popisky apod., zatímco u textové konfigurace to znamená prostudovat desítky kB nápověd/konfiguračních souborů, aby byl člověk schopen vědět, že parametr "def_out_enc" musí být přesně "iso-8859-2" a "ISO-8859-2" je už špatně. V GUI prostě uvidí rozbalovací seznam s dostupnými variantami a u toho popisek "Default outgoing encoding:" a má jasno.

Takže můj pohled - ano, pokud srovnávám administrátora jedné konkrétní Linux distribuce s adminem jedné konkrétní verze Woken, ten linadmin na tom může být lépe. Ale zatímco winadmin bude schopen efektivně a okamžitě pracovat i s jinou verzí Woken, u Linadmina si o tom dovolím pochybovat. To linadminovi nevyčítám, je to logický důsledek existence mnoha distribucí. Pouze přidávám vlastní pohled na věc.

Tak to je typická fanatická reakce. Celkem poctivě jsem se snažil problémy, na které jsem narazil, popsat a výsledkem je reakce, kterou bych si dovolil shrnout do jedné věty "mně to funguje, tak tady nelži, že tobě něco nechodí".
Stejně jako existují lidé, kteří pět let nepřeinstalovávali Wokna a všechno jim šlape, určitě existují lidé, kteří si před pěti lety nainstalovali Linux a taky jim od té doby spolehlivě šlape. Já jsem si jen dovolil popsat problémy člověka, kterému prostě to "just works" nešlapalo a hned mě tu napadáte, že házím špínu na Linux. Fakt výborná reakce.

Jý zkoušel SuSE Enterprise Linux Server. Výsledek více než rozpačitý. Například partition table napsaná jedním nástrojem (fdisk) je druhým nástrojem (parted) označena za corrupted, a nabídne opravu. Pak jí zase za corrupted považuje fdisk. YaST umožní vytvořit na disku hromadu partitions, ale bohužel při montování selže s chybou, protože Linux umí jen 15 partitions na jednom zařízení (viz mknod, bitové rozdělení minor number na device a partition). To YaSTu nezabrání partition vytvořit, a pak zahlásit, že jí nelze přimontovat. SuSE nepoužívá devfs, takže je celkem problém zjistit, jaké jsou v poči vlastně disky. Pokud distro devfs má, je zase problém při bootu z CD nebo rescue mode, kdy devfs zpravidla není aktivní. Ve výčtu těchto drobností by šlo pokračovat velmi, velmi dlouho. Rozhodně to není "just works".

To K2:
Nechápu, proč by se charita měla vyhýbat opensource z důvodu potřeby aplikací na míru.
Jednak napsat aplikaci pro Wokna levnější není. Nevím, odkud to máte, ale programování je pořád programování a aplikace pro různé OS se často liší jen v části GUI z důvodu potřeby jiných knihoven, jádro je stejné.
Druhak aplikace na míru jsou většinou nějaké „firemní“ informační systémy, tzn. mají diář, document management, task management, ... – a tohle všechno může a IMHO je nejlepší realizovat konceptem server-klienti. Takže server s Linuxem (logicky :-)), dále Apache, PHP, whateverSQL, IMAP, etc. a klient whateverOS + http browser, přinejhorším na míru napsaný server (dle mého názoru + SQL) a GUI klient.
Souhlasím s názorem, že správa se prodraží, ale podle mě je jedno o jakém OS se budeme bavit a jestli budu mít svého admina nebo externí firmu.
Co se týká šíření počítačů mezi „chudinu“, tak si dokážu představit ševce, který si dělá účetnictví v Excelu (čti: OOo Calcu) a lidem píše účtenky rukou. Takhle to totiž bylo donedávna celkem běžné i u nás. Spíš si ale dokážu představit chudého ševce, kterak na té bedně sedí, protože se mu rozbil verpánek, než že by sháněl SW pro účetnictví, to by ho totiž při jeho počítačové ignoranci určitě nenapadlo.
Navíc bych jako charita nakoupil těch počítačů několik desítek/stovek/tisíc stejných a chudině je dovezl už nainstalované a pak o nějaké administraci nebo dokonce instalaci ze strany uživatele nemůže být řeč. Přitom, že by všechny ty počítače byly stejné, bych navíc neměl problém nechat sepsat podrobný návod s obrázky, aby věděli, jak se s tou bednou vůbec pracuje.

To LK:
Je pravda, že Wokna dělají problémy víceméně jen z důvodu chyby HW. Ale je také pravda, že pouze po čisté instalaci, později je to z důvodu vad OS.
Je pravda, že Linux dělá občas problémy při instalaci. Potom sem tam nefunguje zvukovka nebo SATA řadič nebo modem... Proto taky každý příčetný člověk, který má instalovat Linux, koupí podporovaný HW a tam narve svoje oblíbené, mnoha instalacemi prověřené distro a teprve když to jede, tak koupí těch mašin víc a klonuje je. Když to nejede, tak se v tom pár dnů vrtá a pak to buď vyřeší, nebo změní HW (nebo distro :-)). Chyby, které popisujete, bych já osobně připsal k chybě mezi hardwarem a kernelem. U Gentoo možná i špatné volby při kompilaci. U RedHatu nebo SuSE jsem potkal i bugy v instalátoru.
Ke grafické administraci musím podotknout, že manuál čtu vždycky, když něco dělám poprvé. Potřebuju totiž rozumět tomu, co dělám. Když nevím co je „def_out_enc“ a bublinková nápověda "default outgoing encoding" mi nic neřekne, tak stejně musím pročíst manuál, takže jsem na tom stejně jako u textové konfigurace. Vzpomínám si třeba, když jsem ještě jako pokročilý DOS&Win95 BFU poprvé instaloval Linux (RedHat 5.1) a zasekl jsem se u rozdělení disku. Nevěděl jsem chudák, co je to swap oddíl a z helpu jsem nic nevyčetl...
IMO by taky měl být zákon, že ani pokročilejší BFU nesmí instalovat systém. Tím by odpadlo mnoho problémů a nebylo by mnohokrát o čem diskutovat a já bych se mohl věnovat práci... :-)
Na závěr můj pohled na souboj winadmin a linadmin: Proč si myslíte, že textová konfigurace např. aktuální Samby 3.0.23 se na SuSE a na Fedoře liší?
a) Mají různou strukturu konfiguračních souborů,
b) na SuSE Samba vůbec portována nebyla,
c) konfigurační soubory se nacházejí na jiném místě v /etc.

S pozdravem "opensource zdar"
Iany

Ad instalace - ono samozřejmě, když něčemu nerozumím, je lepší si to nastudovat. Na druhou stranu pokud instaluju mně neznámý mailserver (např.) a u GUI konfigurace vidím tu zmíněnou hlášku se zmíněným volbami, je to značně jednodušší a intuitivnější než hledat v 10kb dlouhém textovém konfiguráku, co, kde a jak se snese, protože když už mailservery znám, není nutné číst všechno od začátku. Ideální by bylo vždy obsluhovat soft, který dobře znám, bohužel v praxi to často není možné.

Ad winadmin x linadmin: ona administrace Apache pod Win a Lin se také příliš neliší. Já měl na mysli správu nikoliv lin/win serveru, ale spíš stanice. Tam se bohužel konfigurace liší distribuce od distribuce a to vidím jako problém pro linadmina. Zatímco ve Win vždy vím, že programy po startu v registrech najdu HKLM/Software/Microsoft/Windows/CurrentVersion/Run (mj.), na Linuxech je to pomalu co distribuce, to rc skript na jiném místě. Ve vašem příkladu bych si tipl c).

S pozdravem "opensource zdar" souhlasím, že mám na řadu věcí kritický pohled neznamená, že bych proti němu něco měl. Jen si uvědomuju, že opensource není univerzálně nasaditelný všelék.