Protože můžete mít nastavenou jednu velikost písma pro nějakou část stránky, a uvnitř toho se může měnit písmo. Verdana a Times New Roman asi nebude nejčastější případ (Verdana by asi byla na nadpis a u něj stejně bude velikost písma jiná), ale třeba když tady v textu použiju značku <code>
, chci (resp. autor stylů Rootu to chce), aby byl text vypsaný strojopisným písmem stejně velký, jako okolní text – a nebude to chtít stylovat zvlášť pro každé použití <code>
v různých kontextech (tady v komentářích, v textu článku, na fóru, v manuálových stránkách…).
Původně jste se ptal, proč prostě jen nezměnit velikost písma. Na to jsem vám odpověděl.
Teď přicházíte s jiným tvrzením, že se míchají dohromady nevhodná písma.
Já si myslím, že o tom, jestli je vhodné či nevhodné nějaká písma kombinovat, rozhoduje tvar znaků. A můžete mít dvě písma, která k sobě tvarově pasují, akorát k sobě prostě pasují různé velikosti daného písma.
A problemy by se mely resit tam kde vznikly, a ne o nekolik urovni dal.
Zkuste to navrhnout OSN, že vezmete všechna písma na celém světě a upravíte jejich základní velikost tak, aby při stejné velikosti vypadala všechna písma opticky stejně velká.
To je totiž ten původní problém a jeho řešení.
Ve skutečnosti ten problém vznikl ještě dřív. Protože velikost písma ve skutečnosti pochází z velikosti kuželek, na kterých byla jednotlivá písmena (nebo slitky). A to prostě vycházelo z fyzikálních vlastností těch kuželek – pro některá písma holt byla potřeba ta kuželka větší, i když samotné písmeno na ní bylo menší.
Fakt bych chtel vedet, cim se ty zivis. Mas obsesi nesmyslne rozpitvavat skoro kazdou diskuzi ad absurdum, v jakemkoliv oboru co se tu na rootu objevi, a delas to fakt ve velkem. Toho casu co ti to musi vzit. Bud jsi vecne nezamestnany nebo rentier, nic mezi tim.
(Na tvou reakci odpovidat nema vyznam, pises nesmysly, a nedejboze by to zase doslo do stavu kdy bych chtel po tobe zdrojovou literaturu kterou bys pak odmitnul dodat.)
Můj komentář je k věci. Vy jste na to reagoval nesmyslem – tvrdil jste něco úplně jiného, než v prvním komentáři, ale tvářil jste se, že je to to samé. Teď reagujete úplně mimo téma.
Moje komentáře jsou k věci a fakticky správně. Vaše jsou úplně mimo téma nebo v nich tvrdíte nesmysly. Řekl bych, že komentáře, které tu jsou zbytečné, jsou ty vaše.
Jasne, to ze nedokazes/nechces videt souvislost mezi mym prvnim a druhym prispevkem, to jsem cekal.
A uz mi konecne dodas literaturu k tvemu tvrzeni "velký zdroj naopak stabilitu sítě zhoršuje"? Porad se zaklinas tim jak ti jde jen o diskuzik veci, ale kdyz se te zeptam na zdroj, literaturu, tak mlcis jako hrob....
Jasne, to ze nedokazes/nechces videt souvislost mezi mym prvnim a druhym prispevkem, to jsem cekal.
Ale ona tam souvislost není. Váš první příspěvek byl o tom, že už v CSS máme vlastnost pro změnu velikosti písma, tak proč zavádět další. Tak jsem vám to vysvětlil, proč. V druhém příspěvku jste psal o nevhodné kombinaci písem. Což je úplně něco jiného. A opět – ani toto není důvod, proč font-size-adjust
nezavádět. Protože to, zda je kombinace písem vhodná, je dané tím, jaké tvary mají jednotlivé znaky, případně rozestupy apod. Ale pokud je vhodné zkombinovat písmo X o velikosti 9 pt a písmo Y o velikosti 9,2 pt, je to vhodná kombinace písem. Akorát by bylo pracné udržovat všude správný poměr velikostí u složitějších stylů.
A uz mi konecne dodas literaturu k tvemu tvrzeni "velký zdroj naopak stabilitu sítě zhoršuje"? Porad se zaklinas tim jak ti jde jen o diskuzik veci, ale kdyz se te zeptam na zdroj, literaturu, tak mlcis jako hrob....
Dodání zdroje je v tuto chvíli na vás. Vy jste napsal tvrzení bez zdroje, já jsem na něj tvrzením bez zdroje reagoval. Takže pokud chcete zdroje, začněte u svého tvrzení.
Ten zdroj tam je.
Nemůžu vědět, že jste ho tam přidal po dvou týdnech.
Na zdroj jsem se ptal jako prvni.
To je úplně jedno. Jako první jste uvedl tvrzení bez zdroje, a když jsem na něj zareagoval stejným způsobem, najednou jste začal požadovat uvedení zdroje po mně, místo abyste uvedl svůj zdroj.
Vykroucet a vytacet se, to umis, ale zdroje nedodavas. Kdyby ti slo o plnohodnotnou diskuzi, jak vsude pises, tak by ses nevykrucoval a rovnou ten zdroj dodal.
Co kdybyste si odpustil ty útoky a demagogii? Pokud vám jde o plnohodnotnou diskusi, tak začněte tím, že budete dokládat svá tvrzení, a ne tvrzení jiná, i když podobná.
Argumentoval jste proti tomu, že nové jaderné bloky nejsou v ČR potřeba. Přišel jste s argumentem, že velké zdroje jsou potřeba ke stabilizaci sítě. Už to je falešný argument, protože i kdyby to byla pravda, neznamená to, že ty velké zdroje musí být zrovna jaderné elektrárny. Může to být i jiný velký zdroj. Pak jste na podporu svého tvrzení, že velké zdroje jsou potřeba pro stabilizaci sítě, přišel s tvrzením, že se jaderné bloky mohou zapojit do regulace sítě a zálohování běžících zdrojů. Což opět nedokládá předchozí tvrzení, protože to, že JE může něco dělat, neznamená, že je nutné to dělat a že je JE jediná, kdo to může dělat.
Takže pokud chcete plnohodnotnou diskusi, vrátil bych se od vašich výkrutů a vytáček zpět na začátek. Pokud chcete tvrdit, že jaderné elektrárny jsou nutné (tj. nezastupitelné) při regulaci sítě, dokažte toto své tvrzení. Přeju hodně štěstí, těším se třeba na tu část, jak je elektrická síť v Polsku v rozvratu, protože nemají žádné jaderné elektrárny. (Odkazy na to, že je plánují stavět, si nechte od cesty. To tvrzení se týká aktuální situace, nepsal jste, že plány na jadernou elektrárnu jsou nutné pro udržení stability sítě.)
Ale? Ja dodam literaturu, ty nedodas, a ty me narknes z toho ze mi nejde o plnohodnotnou diskuzi? To uz varis z vody. Nejspis proto, ze tvoje tvrzeni "velký zdroj naopak stabilitu sítě zhoršuje" zadnou literaturou podlozit nejde. Leda bys ji ted narychlo napsal sam.
Mozna je nacase priznat, ze energetika neni tvuj obor a nerozumis mu.
Ona ta velikost písma vztažená k velikosti kuželek měla svůj dobrý důvod. (Píšu to níže: Times je záměrně menší, aby při dané vzdálenosti řádků zůstalo dost bílého místa, čímž se zvýšila čitelnost; také má patky, usnadňující vedení zraku po lince - to zvýšilo čitelnost drobné sazby v Timesech.)
Nicméně: není problém si v CSS nastavit velikost písma i výšku řádku tak, aby například Courier byl stejně vysoký, jako Times. Když to víte dopředu, tak se s tím dá počítat. Jenže zrovna ten Courier je potvora s pevnou šířkou znaků, takže při stejné velikosti (výšce) znaků zabere citelně více prostoru - a ještě je to tenké, takže ty řádky vypadají prázdně. Což je důvodem, proč bývá <code>
nastavené na menší velikost.
Zprasit to dodatečně nějakým font-size-adjust
může v konečném důsledku nasekat pěknou paseku.
Osobně bych se tomu asi spíše vyhnul.
Tak ještě jednou – to, že spolu písma ladí, neznamená, že při stejné velikosti písma budou opticky vypadat stejně velká. I když budete mít patkovou, bezpatkovou a strojopisnou variantu písma z jedné písmové rodiny, pořád to není zárukou toho, že ta písmena budou opticky vypadat stejně velká. Jasně, autor těch písem si to nejspíš pohlídá – ale nich o k tomu nenutí. Velikost písma je v podstatě arbitrární hodnota, zejména u počítačových písem.
Když tolik toužíte po odkazech na zdroje, podívejte se do Typoknihy od Filipa Blažka (druhé vydání ISBN 978-80-88308-70-6). Najdete tam krásný obrázek, kde je vedle sebe vytištěno malé písmeno „a“ stejnou velikostí písma asi v 10 písmech. Je to seřazené pěkně podle velikosti a rozdíl mezi nejmenším a největším „a“ je velmi výrazný. Také tam máte napsáno, že neexistuje nic jako „správná velikost písma“ a velikost písma není nic, co by se na nějakém znaku dalo změřit. Velikost písma prostě pochází z velikosti kuželky, na které to písmeno bylo – a konkrétní písmeno může zabírat libovolnou velikost plochy té kuželky. Dokonce některé znaky občas kuželku přesahovaly. (Pokud potřebujete, dodám vám později i odkaz na konkrétní stránku. Nemám teď knížku u sebe.)