Zde jsem spíš na straně pana Jakla, který vidí to, co soudruzi Liberálního institutu odmítají vidět: Totiž, že pokud demokracii omezím, byť s atributem "liberální", tak výsledek v podstatě vysunu z ranku demokracie.
Argumentace článku, který citujete, je také naprosto zcestná: Např. Írán prohlašuje (tam citovaným Zakariou) za "neliberální demokracii", přitom se jedná o teokratickou totalitu, v níž zastává parlament jen nevýznamnou roli (asi jako ve stalinském SSSR nebo hitlerovském Německu).
Mimochodem, proto mohou mít některé islámistické totality v parlamentech ženy, a dokonce víc procent než mají civilizované státy: Prostě je to jakási analogie situace, kdy císař Caligula jmenoval senátorem svého oblíbeného koně. Je zajímavé, že v tomto se historici shodnou, že to není známkou nějakého výsadního postavení koní v Římě té doby, ale úpadku moci a prestiže senátu, ale nejsou schopni toto aplikovat i na ty islámistické parlamenty.
Pokud bychom považovali článek, který citujete, za realitu, tak jsme demokracii měli i za protektorátu, protože parlament formálně nikdo nezrušil - nebylo to zapotřebí. A, samozřejmě, bychom měli z tohoto pohledu demokracii i po celou dobu trvání komunistické totality.
Druhá věc je, že se "liberálností" ohánějí i totalitní politické směry, které omezují demokracii, zavádějí cenzuru (což je samo o sobě neslučitelné s demokracií) a další opatření, která činí z občanů jen bezprávný přívažek na nich zcela nezávislého samoděržaví (včetně EU s oficiálně přiznávaným "demokratickým deficitem").