Vlákno názorů ke zprávičce Co se stane s digitálními hrami po vaší smrti? od ???????????? - Reálně tohle fakt někdo řeší?

Asi někde budu mít hru, která na WinNT neběží a chce Win98. Dejme tomu, že uloupím Win98, ale na čem to poběžím? Každý software má svoji životnost. Dokonce i tuším, že ta hra má škráblé CD, takže ikdyž vlastním kopii, stejně si musím stáhnout crack, protože to bez CD nejde kvůli DRM.

Kedze doverne poznam problem zo spustanim starsich hier, ocenujem Steam, kde Warcraft II bezi bez magickych trikov :). A povazujem, za akceptovatelnu dan, ze to je naviazane na mna osobne.

Viac ma to vyrusuje pri elektronickej knihe. Tam je to naozaj tak, ze plne funkcna vec, by sa mala po smrti majitela vyhodit.

Hry mě osobně vůbec nezajímají, ale děsí mě to u knih.

Dneska si „licencujete“ eknihu, za stejnou nebo dokonce vyšší cenu než papírovou (náhodný příklad), a dostanete něco, co nejspíš nebudete moct půjčit kamarádovi (což jste s papírovou naprosto legálně mohli), možná to přestane fungovat až vyprší někde nějaké DRM, nebudou si to moct přečíst vaši potomci (téma zprávičky) atd.

Jak to vůbec má fungovat, když někomu do práce koupí nějakou učebnici, a pak se s kolegy používá jako referenční příručka, leží na poličce a když někdo potřebuje nějakou informaci, tak ji otevře a koukne do ní? Je tohle vůbec proveditelné (technicky a legálně) se současnými běžnými ebooky? Vyprosit si nějakou „firemní licenci na knihu“, nejspíš s mnohem větším opruzem a za cenu násobně vyšší než stála ta papírová učebnice?

23. 6. 2024, 00:05 editováno autorem komentáře

Alza má v ebooks DRM? Já věděl jen o Amazonu, že tam DRM má. Třeba kosmas.cz nemá DRM, jen "sociální ochranu", napíše na některé stránky kdo a kdy knihu koupil.

Podle stranek Alzy maji krom social DRM i Adobe DRM.
Social DRM je asi z pohledu pujcovani nebo prenechani pozustalym z technickeho pohledu bez problemu (zda je to legalni a v souladu s licenci, netusim a asi bude zalezet na konkretnim obchode, vydavateli nebo konkretni knize).
Adobe DRM, myslim, pujcovani ani prevod na ucet jineho uzivatele neumoznuje (myslim, ze neco lze, pokud jste knihovna, ale nemyslim si, ze lze knihu pujcit kamaradovi).

Kindle temer urcite nejake pujcovani knih ma. NOOK by to mel mit take. Dalsi sluzby dost mozna tez, problem je, ze to muze byt u konkretni knihy omezeno. Udajne je to casto omezeno u bestselleru.

Detailne jsem to nezkoumal, zatim ctu jen papir.

s prvym nakupom v Amazone som natrenoval ako sa odstranuje ich DRM.
vramci moznosti sa mi zda, ze to ich DRM funguje slusne, ale nehodlam si zakladat zbierku zaplatenych knih zalozenu na dobrej voli nejakeho korporatu.

Už to tam vidím, třeba ten zmiňovaný Elon má ochranu sociální. Jinak by to s tim Adobe asi nejelo na Kindle.

Dobře, to je technická stránka věci (že některé ebooky DRM nemají, nebo jde obejít). Ale co legální: může firma koupit papírovou učebnici/příručku normálně v knihkupectví a nechat ji na poličce v kanceláři, aby v ní mohl hledat informace kdo ze zaměstnanců je zrovna ke své práci potřebuje? A může firma koupit takový běžný ebook a nahrát ho na firemní disk, aby si v něm mohli hledat zaměstnanci informace? Řekl bych že to druhé spíš ne.

Můžu takový běžný ebook nějak půjčit kamarádovi, a až mě přestane bavit ho číst, můžu ho prodat na Bazoši stejně jako se tam prodávají papírové knihy? (bylo by to legální kdybych to v ten okamžik u sebe smazal? a jak se prokáže že jsem to udělal a nejsem zlý pirát co prodává nelegální kopie?)

Jan Hrach: Osobně problém s DRM řeším tak, že nekupuji nic, co je tímto morem postižené.

Patenty, autorska prava, znacky, recepty ale i ruzne povinnosti atd. To vse nema fyzickou podstatu a dedi se. Proc by to u prava na uziti sw melo byt jine?
Nosic v tom nehraje zadnou roli. Nosic mit muzete a presto nemusite byt opravnen software uzit. Vlastne za soucasne upravy muze bohuzel dojit k tomu ze po zdedeni hw pouzivate sw nelegalne :-/
Pravo na digitalni dedictvi je to oc tu bezi. A firmy by nemely mit moznost ho v licencnich ujednanich znemoznit.

Osobne vnimam dost citelny rozdiel medzi vecami ktore ste vymenovali a tym co je predmetom diskusie.

To co je predmetom diskusie je "nic", ktore sa retailovo duplikuje a predava. Z podstaty veci je limitna cena niecoho takeho nula. Co je pricina vsetkeho zmatku. Viem si lahko predstavit, ze zakony vobec nepojdu smerom k uznaniu dedicstva v takomto pripade. (Napokon patenty maju tiez rozne limity, preco by kupena licencia na pocuvanie mp3 mala mat zo zakona nekonecnu platnost?)

Jaky je tedy podle vas citelny rozdil ktery vnimate?
Pochopil jste ze resime inovaci pravniho ramce aby reflektoval technologicky pokrok?
Prava na uzivani se normalne dedi. A to jak pro veci hmotne tak nehmotne. Proc by to melo byt u sw jinak?

"Prava na uzivani se normalne dedi. A to jak pro veci hmotne tak nehmotne. Proc by to melo byt u sw jinak?"

Právo na užívání SW by se mělo dědit, ale je to tento případ? Zde jde spíše o právo připojovat se k nějakému serveru a užívat jeho služby. Vnímám to jako právo chodit do herny hrát tam deskovky.

Pro vas obycejne asi nejake lekce matematiky....300 000/400 = 750

Uz jste druhy s 8K, ale ja tam vidim 1/3 milionu za 400 her, tedy 333 tisic za 400 her, cca 800 za hru, coz neni nic nepredstavitelneho. Delam nekde chybu?