K 1.: Něco lámat NATem a pak zpátky port forwardingem je hovadina, to už mi přijde jednodušší mít VLAN pro servery, která má veřejný prefix, a zbylým VLANům v lokální síti rozdat adresy ULA. Nebo všude veřejné a řešit to oným firewallem, jak se píše jinde.
U port forwardingu je pak docela nepříjemné, když potřebujete 2 služby, ale veřejná IPv4 je jen jedna, takže musíte jednu z nich strčit na nestandardní port a uživatelům to vysvětlit.
K 2.: Hm, ale to jde ve chvíli, kdy se do toho zařízení můžete dostat, pak už ale nemá smysl nastavovat linkovou. Když budete mít na svém počítači linkovou, tak vám zas nepůjde lokální/veřejná, protože IPv4 neumí obě zaráz. A když to druhé zařízení bude mít přednastavenu napevno adresu (a to se ji ani nemusí podařit zjistit), vy budete muset vlastní změnit na nějakou z jeho podsítě.
Prostě sraní, sraní, sraní. Tohle není v IPv4 vymyšleno dobře.
K 3.: Vzhledem k tomu, že při adresaci potřebujete určit cílovou veřejnou IPv6, ale ta se do IPv4 nevejde, tak to bezestavově nejde.
Napadá mě pouze stavové řešení, kdy si mapovač 4->6 s vlastním DNS drží mapovaný rozsah 10.0.0.0/něco na omezenou množinu IPv6. To se ale hodí jen pro zařízení, která mají jen IPv4 (těch je ale mraky), a stejně musíte mít někde v síti přístup k IPv6, protože rozsah 10.x.x.x se ven nedostane.