Na stranu druhou, čím víc sporů tohoto druhu (a jakkoli motivovaných), tím lépe, čím dříve se ustálí právní výklad, tím lépe.
Jen o tom OpenAI a Netflixu bych pochyboval - ani jedna z oněch firem nepatří mezy woke nezasažené. Pokud už odněkud přijde generování rozumného obsahu, tipoval bych nějaké open source modely.
Na stranu druhou, čím víc sporů tohoto druhu (a jakkoli motivovaných), tím lépe, čím dříve se ustálí právní výklad, tím lépe.
…
Zatím, co to tak pozoruju, je to snad bez výjimky tak, že technologie předběhne legislativu a legislativa to pak celé táhne zpátky do pravěku a mylně si při tom myslí, že tahá za záchrannou brzdu.
Príde mi to divné. Ak by firma kúpila ich knihy, spálila ich v kotolni, čím by vyrobila teplo (produkt) a teplo by dodala svojim zákazníkom, tiež by sa riešilo, že na to nemá licenciu? Alebo iný prípad - na univerzitách sú odborníci specializujuci sa na konkrétneho autora. To znamená, že nacitali jeho diela a teraz sú schopní "přesně sumarizovat jejich práci a v případě potřeby generovat text imitující jejich autorský styl". Budú teraz všetci títo odborníci zalovatelni?
Jednak nejsou zalovatelni, druhak kdokoli z nas cokoli kdy napsal, napsal to zcela 100% na zaklade toho, co slysel nebo si sam precetl === fungujeme presne stejne jako ta AI. A mimochodem, presne stejne funguji i ti "autori" protoze ti take vse co napsali ukradli svym predchudcum a svemu okoli.
Pricemz to lze (to ze ti autori kradou) dnes i snadno dokazat. Klidne bych na kazdem jejich vyrtoru spustil analyzu, kde bych hledak kazou jednu vetu ve starsich dilech a beda jestli bych ji nasel. Jsem ochoten se vsadit, ze uspesnost by se pohybovala jen v tisicinach pod 100%.
"legislativa to pak celé táhne zpátky do pravěku a mylně si při tom myslí, že tahá za záchrannou brzdu."
Nejde o nějaké tahání za záchrannou brzdu ani o žádný omyl, nýbrž o zajištění toho, že daný trh budou ovládat ty správné korporace vlastněné těmi správnými oligarchy, kterým už nebude hrozit konkurence nějaké špinavé chátry zespodu společnosti.
Pokud uspějete, tak nezapomeňte za sebou spálit všechny mosty (taky se říká vytáhnout žebřík) které vás dovedly k úspěchu, protože nikdy nevíte, kdo vás po nich může následovat. Toto se v rámci fašismu (a nejen toho současného) nejlépe implementuje tak, že se změní pravidla, která (ať už přímo nebo nepřímo) efektivně znemožní vznik jakékoliv nové konkurence v daném odvětví.
Podle míry toho jak často se toto děje (společně s mírou cenzury) pak poznáte, jak moc je celá společnost fašizovaná.
"kdy to nebude přehlídky zvěrstev o 36 pohlavích..."
Tady bych měl nemalé pochybnosti. Prvně je to o tom na čem ten model učíte. Pokud ho učíte na současných scénářích nečekal bych lepší výsledek než to co je v současných scénářích. Nezapomeňte, že AI nic (nového) "nevymýšlí" ona pouze syntetizuje do nové podoby to, co bylo na vstupu. Tedy pokud ji budete krmit scénáři se současnými vstupy Hollywoodu, kdy v každém díle musí být transsexuál, lezbičky, černoch a uvědomělá feministka, tak z ní zkrátka vypadne scénář tohoto druhu :)
Proto stojí za to sledovat i produkci z jiných zemí - Korea, Indie, Čína, Japonsko,.... a nebo produkci historickou, tyto tímto relativně novým stereotypem USA prolezlé nejsou, ale mají zase svá specifika ;)
1. Licenci potřebujete i když je dílo zveřejněné na internetu. Pokud ho tam dal autor, tak je tam zřejmě pod nějakou licencí, co vám umožňuje ho nějak použít. Například Creative Commons licence jsou dost populární. Pokud ho tam dal někdo jiný, kdo na to práva neměl, pak to použít nesmíte. Podobně to funguje i s hmotnými věcmi: když si koupíte kradenou věc v bazaru, tak je to pořád kradená věc. Když na vás přijdou, tak vám ji vezmou. U malých věcí se původ zjistí málokdy, ale třebas u aut se to zjistit dá. Lepší je kradené auto nekupovat.
2. Tady se nerozbíjí tkalcovské stroje, ale tiskařské stroje. Někdo napíše knihu a někdo jiný ji vezme, začne ji tisknout a prodávat bez toho, aby se s původním autorem domluvil na poplatcích. Je to něco, co už známe, na co zákony máme. Nesmí se to. Pokud někdo napíše knihu v angličtině a já ji vezmu a přeložím do češtiny, tak stále nemám právo ten překlad prodávat. Jsem sice autorem překladu, ale dokud se nedomluvím s původním autorem, tak ten překlad prodávat nesmím. Podobné je to třebas i když se pokusíte ve svém díle citovat dílo jiné. Pár vět citace bude, ale padesát stran už za citaci neschováte. A ještě známe plagiátorství. Takže vzít cizí text, změnit v něm pár slov a vydávat ho za svůj vám také neprojde. Prostě už všechno tohle známe a víme, jak se k tomu chovat.