Vlákno názorů k článku
Další žaloba od spisovatelů na OpenAI za porušení copyrightu od Thalarctos - Připadá mi to jak když tkalci ničili první...

Připadá mi to jak když tkalci ničili první tkalcovské stroje.protoze se báli o svoji práci. Tady může být sporné jen to kde vzali předlohu pro trénování AI pokud byla někde veřejně přístupná na netu nechť se laskavě autoři obrátí na ty jenž ji tam umístili.

1. Licenci potřebujete i když je dílo zveřejněné na internetu. Pokud ho tam dal autor, tak je tam zřejmě pod nějakou licencí, co vám umožňuje ho nějak použít. Například Creative Commons licence jsou dost populární. Pokud ho tam dal někdo jiný, kdo na to práva neměl, pak to použít nesmíte. Podobně to funguje i s hmotnými věcmi: když si koupíte kradenou věc v bazaru, tak je to pořád kradená věc. Když na vás přijdou, tak vám ji vezmou. U malých věcí se původ zjistí málokdy, ale třebas u aut se to zjistit dá. Lepší je kradené auto nekupovat.

2. Tady se nerozbíjí tkalcovské stroje, ale tiskařské stroje. Někdo napíše knihu a někdo jiný ji vezme, začne ji tisknout a prodávat bez toho, aby se s původním autorem domluvil na poplatcích. Je to něco, co už známe, na co zákony máme. Nesmí se to. Pokud někdo napíše knihu v angličtině a já ji vezmu a přeložím do češtiny, tak stále nemám právo ten překlad prodávat. Jsem sice autorem překladu, ale dokud se nedomluvím s původním autorem, tak ten překlad prodávat nesmím. Podobné je to třebas i když se pokusíte ve svém díle citovat dílo jiné. Pár vět citace bude, ale padesát stran už za citaci neschováte. A ještě známe plagiátorství. Takže vzít cizí text, změnit v něm pár slov a vydávat ho za svůj vám také neprojde. Prostě už všechno tohle známe a víme, jak se k tomu chovat.

Ten bod 2 bych spise napsal tak, ze nekdo napise knihu a nekdo jiny ji a spoustu dalsich vezme, precte, inspiruje se, vytvori vlastni dilo ovlivnene tim, co cetl a nezaplati poplatky puvodnim autorum.