Názor k článku
Datová schránka se bude i od roku 2023 fyzickým osobám vytvářet jen na žádost od Logik - já vám to pak musím znovu potvrdit, že...

já vám to pak musím znovu potvrdit, že jsem to myslel tak, jak jsem to napsal?
Ne, máš to napsat alespoň jednou, a to jazykem, který je srozumitelný (tedy např. za použití termínů v oboru obvyklých). Což jsi neudělal a výslovně jsi i napsal, že jsi to ani nehodlal dělat, protože ses soustředil pouze na popírání toho, co tvrdím já.

Kolikrát to zase potřebujete zopakovat, že subjekt je něco jiného než právní subjekt?
Zase vymýšlíme vlastní terminologii?

a v právních vztazích někdy záleží na tom, o kterou z těch entit se jedná.
S odpuštěním, totální blbina. Právní vztah je vztah subjektů práva. Nikoho jiného. Na existující právní vztah nemá žádný vztah to, jak je se uzavírající strany identifikovaly, nebo kdo za ně jednal (samozřejmě pokud jednal platně).

(PS: typ uzavřeného vztahu může záviset na aktuální povaze uzavírajících osob. To je ale úplně něco jiného, než tu řešíme)

prodejna má obvykle svého vedoucího nebo manažera. A ten jedná jménem té pobočky, např. objednává služby, přijímá zaměstnance do pracovního poměru, přiděluje jim úkoly atd.
Ano, vedoucí té pobočky má delegované pravomoci rozhodovat o věcech týkajících se té pobočky. To ale neznamená, že jedná jménem pobočky. Jsi v tom úplně mimo. Jsou dvě možnosti: buďto ten vedoucí
dané věci jen "neoficiálně dohodne", a právně jedná statutár korporace za tu korporaci.
Anebo ho statutár pověřil danou osobu (popř. existuje implicitní pověření ze zákona) k uzavření dané smlouvy. V tu chvíli jedná daná osoba, ale opět jménem celé korporace. Žádná pobočka se v tom právní vztahu neobjevuje ani náhodou.A právně je naprosto indiferentní, kdo danou smlouvu za korporaci uzavřel. Jediné, co je třeba řešit v případě zastoupení je, zdali jde o platné zastoupení (tedy zda existuje pověření).

přičemž tyto dvě entity mohou v právních vztazích vystupovat různě.
Přečti si zákon. V právních vztazích nevystupují žádné Tvé vymyšlené entity. Subjektem právních vztahů jsou osoby.

Např. občan může spáchat přestupek ale nemůže podepsat zákon.
Občan nemá právo podepisovat zákon. Ale kdykoli Miloš Zeman podepíše zákon (který může být v danou chvíli podepsán), tak je zákon podepsaný. Milož Zeman nemůže (pominu-li stav nepříčetnosti apod.) podepsat zákon, aniž by byl opravdu podepsán. Ani nemůže spáchat přestupek, a prohlásit, že ho spáchal jako občan, ne jako prezident, a tedy být za něj potrestán. Je to jedna osoba, žádné Tvé vymyšlené entity, kdy jednou může jednat jako jedna a podruhé jako druhá, v něm prostě nejsou.
To, že jeden člověk má právo nebo povinnost k něčemu, zatímco druhý ne - to je fakt překvapivé zjištění. Podle Tvé nesmyslné teorie každé takové právo či povinnost by danému člověku vytvářelo další "identitu". To je jednak pitomost, a jednak je to vymyšlená konstrukce bez sebemenší opory v právu.

Znovu. Nevymýšlej si vlastní nesmyslné termíny a vlastní právo. Jaký je právnický termín pro to, co nazýváš entita? Vzhledem k tomu, že jde o úplné základy práva, takový termín by určitě exitoval.

===

Takže co se dědí je irelevantní, protože dědictví ještě nebylo vypořádáno.
Okamžikem smrti vzniká dědické právo. To, že v tu chvíli není jasné, co je přesně obsahem toho dědického práva, nic nemění na tom, že tu to právo je.
To, že správu dědictví do vypořádání za dědice provozuje určený správce (ať už dědicové dohromady, jeden dohodnutý dědic, nebo dle zákona určený správce) na tom nic nemění.
Správce pozůstalosti jedná vlastním jménem, ale spravuje cizí majetek, takže efektivně pořád uzavřené závazky jdou k tíži majitele toho majetku, tedy dědiců: ne vždy je ten, kdo dělá právní akt a ten, kdo je vzniklým právním vztahem vázán, ta samá právní osoba.

Tedy v případě už zaplaceného závazku dodat dort je povinen tento dort dodat správce, přičemž náklady jdou z pozůstalosti. Jak tu povinnost správce pozůstalosti vyřeší, např. jestli se dohodne s novým provozovatelem živnosti, že na něj převede smlouvu včetně již přijaté zálohy, je na správci pozůstalosti. A je úplně jedno, jestli jde o závazek z podnikání, nebo např. úplně stejný jednorázový závazek, který pod živnostenský zákon nespadá.

Já netvrdím nic.
To je hodně laciná a hloupá snaha se vyvléct z odpovědi, když jsi evidentně konečně přišel na to, že tvrdíš kravinu. Tak znovu, která právní osoba podle tebe jedná, když ten právní subjekt, který podle tebe předtím byla ta PFO, už neexistuje?

Já jenom pořád čekám, který subjekt práva
Už jsem tady desetkrát napsal, že se v tomto neliší právní akty vykonané v rámci živnosti od jiných právních aktů. Ty nevíš, jak je to v případě jiných závazků při správě pozůstalosti, že se na to ptáš, a přitom tvrdíš, že jsi si jistý, jak je to v tomto případě? Aha.
Nicméně jestli to nevíš a pořád čekáš, proč ses nezeptal dříve? Netušil jsem, že se bavíš o dědění, a neznáš, jak to chodí u jiných závazků.

Právní akty provedené v rámci živnosti i mimo ni jsou právními akty vždy té EXISTUJÍCÍ osoby, která akt provedla.
V případě převzetí živnosti tedy může být subjekt různý: někdy (např. při plnění před smrtí uzavřené smlouvy) jde to bude správce dědictví, někdy to může být nový provozovatel živnosti. Nejde to říci obecně. Zavázané osoby pak mohou být jak dědicové (v okamžiku vypořádání pozůstalosti, do té doby je závazek součástí dědictví), tak nový provozovatel živnosti, opět podle toho, o jaký závazek jde a kdo a za koho jednal.

No, a kdo teda podle vás v tom období podniká? Který právní subjekt?
Ten, kdo podniká. To, kdo to může být, řeší právě §13. Přechází ale pouze ta živnost, pouze to oprávnění a "firma" (obchodní jméno). Nepřechází ani závazky, ani pohledávky.

Tak si ten odstavec 5 přečtěte celý, a zjistíte..
Tím, že budete verbálně agresivní, tak z nesmyslu pravdu neuděláte. Odstavec 5 řeší přechod živnosti, ale to nic nemění na tom, že podle tohoto paragrafu podniká pozůstalý nějaký čas se živnostenským oprávněním i po vypořádání - tedy že §13 řeší i existenci živnosti po vypořádání dědictví.
A fakt, že živnost zemřelého může fungovat i po vypořádání vyvrací Tvé tvrzení, že pohledávky jsou nějak spojeny se živností, protože pohledávky zemřelého jdou dle OZ vymáhat na kterémkoli dědici.