vytvořit nějaký termín pro „nositele obsahu práva, tedy to, co je subjektem práva, má přiřazená určitá práva a není to tímtéž subjektem práva, když ta práva přiřazena nemá“?
Ne, nemůžeme. Protože to co jsi napsal neexistuje, respektive samotná ta definice je vnitřně sporná.
Tvoje "entita" totiž ani náhodou není osoba. Definici možných osob máš §18 a §19 a dál - že existují právnické i fyzické osoby. Existence žádné z těchto osob nekončí odejmutím nějakého práva, neboť končí něčím jiným (viz §23 a §118 OZ). Tedy to, co jsi definoval "entitou" nutně není osoba - a protože zároveň Tvá definice tvrdí, že o osobu jde, jde o vnitřně spornou a tedy nesmyslnou definici.
Nicméně říkejme tomu nesmyslu např. entita.
Je to trochu složitější. Je Miloš Zeman, občan a Miloš Zeman, prezident totožný právní subjekt? Ano, v určitém čase ano. Platí, že když skončí Miloš Zeman, prezident, skončí i Miloš Zeman, občan? Ne, neplatí.
Ne, toto tvé tvrzení je nepravdivé. Jsou totiž dvě možnosti.
- Buďto tvé "Miloš Zeman, občan" je označení téže právní osoby, jako "Miloš Zeman, prezident", je to jen jiné označení jednoho a toho samého člověka Miloš Zeman. A ten skončí, až umře. To, že Miloš Zeman během své existence nabývá a pozbývá práva, je pro určení délky jeho existence irelevantní.
- Anebo to není označení člověka - právní osoby, ale něčeho jiného. Nemůžeme tomu říkat entita, protože tu jsi definoval vnitřně sporně.
A ať už "to něco" definuješ jako "soubor právnické osoby a jejího práva", nebo nějakou lazy evaluační funkcí typu "vrať mi fyzickou osobu Miloše Zemana, pokud je prezident", tak to není totožný právní subjekt, protože to vůbec není právní subjekt.
To, že to není subjekt práva jde ukázat snadno: neexistuje paragraf, který by takovému konstruktu přiznal právní subjektivitu: typy právních osob je daný výčtem (paragrafy už jsem dával). Subjektivita je přiznána pouze fyzickým osobám - lidem, a právnickým osobám. Ne souboru, ne nějaké funkci, která umí něco vrátit.
Navíc, dejme tomu, že by existoval (kde? který paragraf), že jde o právní subjekt.
Pak by ovšem nutně šlo o jiný právní subjekt, než právní subjekt "člověk Miloš Zeman". Protože vlastnosti člověka MZ jakožto právního subjektu jsou dané OZ (např. konec úmrtím), a Tebou definovaná věc má vlastnosti jiné.
Pokud jsou dvě věci, které se liší, nejsou totožné. Když to vztáhnu na Tvůj příklad se Seznamem (jinak nesmyslný, protože tam sáhodlouze dokazuješ něco, co nikde nepopírám) - tak ano, Seznam a.s. je zároveň korporace, protože jeho vlastnosti vyhovují definici korporace. To, co nazýváš "MZ, prezident" ale definici fyzické osoby Miloš Zeman nevyhovuje, takže (i kdyby to byl subjekt), tak to prostě není totožný subjekt.
===
Navíc by Tvá fantasmagorie, že jde o "jinou-stejnou" osobu měla dalekosáhlé důsledky. Např. podnikatel Jirsák by někomu něco dlužil. Skončil by podnikání. Podle Tvé teorie by jeho dluhy z podnikání by nebyly vymahatelné na nikom. Vždyť přeci tvrdíš, že ta osoba, která uzavřela smlouvu, už v tu chvíli neexistuje. Tedy není na kom vymáhat dluh. FO Jirsák pak na věřitele dělá dlouhý nos (to umí dobře). Bohužel pro něj jen do té doby, než mu přijde exekuce od soudu, protože jeho právní teorie je nesmyslná.
Anebo jako fakt tvrdíš, že FO Jirsák je stejná osoba jako PFO Jirsák, ačkoli jedna existuje a druhá neexistuje? Jako že ten subjekt zároveň existuje i neexistuje?
To by už popíralo úplné základy logiky (nikoli algebry, jak jsi tvrdil jinde). Jelikož logická metoda výkladu patří k základním metodám výkladu práva a právo samo staví na aristotelské logice, těžko budeš tvrdit, že na výklad práva nemohu používat logiku. Naopak, pokud popíráš aplikaci logiky, tak už se nepohybuješ v právní vědě, ale někde ve své v dojmologii.
Vymyslel jsi koncept, který je nesmyslný, vnitřně sporný, a veskrze kravina. Navíc, ač tě opakovaně vyzývám, doteď jsi nedokázal doložit jediný odborný text, který by se byť jen blížil Tvé konstrukci.
======
PS: V minulém postu jsem nereagoval ještě na. Nemůžu si pomoci a ještě zareaguju:
Mně bylo divné, proč akcentujete zrovna správce, když běžné je, že pozůstalost spravují dědicové.
Au.
§1678 - kdo spravuje pozůstalost, vykonává její správu.
§1400 - každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (dále jen „beneficient“), je správcem cizího majetku.
Pleteš si totiž "správce" (což je velmi široký pojem) a "správce pozůstalosti". To jsou dva různé termíny (narozdíl od právního subjektu, kde se obsah termínu po vypuštění právní nezmění: holt se smiř, že obsah právních termínů nelze dovozovat "z hlavy", ale je třeba je znát, a bez této znalosti je jakýkoli pokus o výklad práva směšný).
"Správce pozůstalosti" je "správce", ale "správce" nemusí být "správce pozůstalosti", správce je obecně každý, kdo spravuje majetek (tedy vykonává práva která zjednodušeně "nejsou jeho"). Což může to být třeba jeden z dědiců, nebo všichni dědicové společně, pokud spravují pozůstalost. V zákoně to výslovně uvedeno není, ale právní komentáře se shodují, že správa dědictví je speciálním případem správy cizího majetku, tedy dědicové spravující pozůstalost jsou dle zákona správci. (např. https://adoc.pub/sprava-pozstalosti-se-zamenim-na-jeji-vykon-v-nove-pravni-up.html)
Ahá, viď.....?
Fakt prosím se nesnaž druhého nachytat na právnických termínech, když v nich plaveš a nerozumíš jim. Je to trapný. Jo, a sorry, tendle kus samozřejmě nepatří sem, ale do předchozího postu na téma "jak si marně hraješ na vševěda".