Názor k článku
Datová schránka se bude i od roku 2023 fyzickým osobám vytvářet jen na žádost od Logik - že „je“ musí vždycky znamenat jedině identitu. Jsou subjektu...

že „je“ musí vždycky znamenat jedině identitu.
Jsou subjektu a predikáty (které reprezentují kategorie).
Je musí znamenat identitu, pokud jsou na obou stranách objekty stejné povahy. Pokud je na jedné straně predikát (tedy přiřazení do kategorie), jde o přiřazení predikátu.
Bavili jsme se o situaci, kdy jsi na obě strany dal něco, o čem jsi mluvil jako o subjektu, tedy tam to muselo znamenat identitu.

Není Ti to trapný, furt se mne snažit chytat za slovo?

Velká část legislativy je o kategoriích, konkrétní subjekty řeší jen menší část... Ne, většina ustanovení zákona je formulována jako o psovi. Jsou třeba o osobách, ne o konkrétním Josefu Novákovi.
Nepochopil jsi, co jsem se snažil vyjádřit. To, co tvdím, je, že formulace zákonů zní tak, že mluví konkrétním subjektu. Nikoli, že řeší konkrétní subjekty. Dám příklad:
§23 OZ. "Člověk má právní osobnost od narození do smrti"

Tento zákon nestanoví vlastnosti nějaké kategorie. Neříká, jaké vlastnosti má kategorie "Člověk". Jeho formulace je postavená tak, že když vezmeš konkrétní subjekt a dosadíš ho do zákona, tak zjistíš, co pro ten subjekt platí (pokud vyhovuje podmínkám, zde "býti člověk").
Tedy zmíněné ustanovení zákona, pokud tam místo člověk dosadíš Filip Jirsák, tak bude platit (pokud je Filip Jirsák člověk).

Tedy že pokud se v zákoně objeví název nějaké kategorie (např. Člověk nebo PFO), je třeba to číst jako "Pro subjekt, který je členem kategorie PFO, platí ....".
Proto zákony nemluví o žádných rolích, jak se snažíš tvrdit. Mluví vždy o subjektu.
Koneckonců musí, protože pouze subjekt může být subjekt nějakého práva.

Pořád ale někdy potřebujete rozlišit jsoucno s případkem od téhož jsoucna bez případku.
Au. Jsoucno buď případek má nebo ho nemá. Neexistuje jsoucno, co by zároveň případek mělo a zároveň případek nemělo. Takže nic takového rozlišovat nepotřebuji.

Ano, potřebuji rozlišovat DVĚ RŮZNÁ JSOUCNA. Ale o tom se teď nebavíme. Ty tvrdíš, že existují nějaké "entity" uvnitř jednoho jsoucna. A to je prostě blbost.

Co jde rozlišovat jsou pouze kategorie jsoucen, kdy nějaká kategorie může zahrnovat všechna jsoucna s daným případkem.

Ale určitě dává smysl rozlišovat housenku Emanuela a motýla Emanuela jako dvě různé entity, přestože je to stále jeden objekt.
Ne, nedává to smysl. Naopak je to nesmysl. Člověk je ten samý "člověk", nezávisle na tom, jestli je to dítě, dospělé nebo stařík. "Motýl" je furt to samé zvíře, nezávisle na tom, v jakém vývojovém stádiu je. Nemůžeš říci: ten motýl je jiné zvíře než ta housenka. Tedy mezi nimi nerozlišuješ.

To co můžeš rozlišovat, jsou jen kategorie "motýl", "housenka", které ten jeden a samý Emanuel během svého života "prochází". Což je normální pro každý subjekt. Dokud ale subjekt mění pouze akcidenty, tak jde furt o jeden a ten samý subjekt. Tedy housenka Emanuel a motýl Emanuel je jedna a tatáž "osoba" (a tedy mezi nimi nejde rozlišovat).

A naopak, pokud se změní substance (např. Emanuel umře a jeho tělo shnije), tak rozlišovat jde, ale pak už to, co z toho vzniklo není ani ten Emanuel, je to něco jiného. Alespoň tak praví Aristoteles, a právo je dosti postaveno právě na Aristotelské logice a s ní spojeném chápání světa.

Kdyby šlo rozlišovat mezi housenkou Emanuelem a motýlem Emanuelem, tak by šlo o dva různé subjekty. Tedy by máma housenky Emanuela nebyla máma motýla Emanuela (ten by vůbec mámu neměl). A to by byla blbost, že?

jenom tvrdím, že má smysl se bavit zvlášť o PFO a zvlášť o FO,
Ano, ve smyslu kategorie ano. Je kategorie FO a kategorie PFO. Co je ale nesmysl, je v jedné osobě rozlišovat její část, která je z kategorie FO, a jinou část, která je z kategorie PFO.
A to jednak proto, že celá ta osoba je z kategorie FO, nikoli jen její část. A celá ta osoba, je-li podnikatel, je zároveň z kategorie PFO.

==
Role je subjekt s aplikovaným predikátem.
Co to znamená aplikovat predikát na subjekt? Této formulaci nerozumím.
Mám subjekt třeba mojí osobu. Jak se na mojí osobu aplikuje predikát?

Ad role:
Aha, vymezením role myslíš něco jiného, než jsem myslel. Tak jinak. Tvrdíš, že existuje v osobách něco jako role. Jak taková role vznikne a zanikne? Tvrdíš, že pokaždé, když pro mne začne platit nějaký predikát vyskytující se v zákoně, tak mi vznikne role? A když přestane platit, role zanikne? A co když pro mne v rámci vztahu se subjektem A ten predikát platí, zatímco se subjektem B v ten samý čas ten predikát neplatí. Existuje v tu chvíli má role asociovaná s tím predikátem? A co když v danou chvíli ten predikát neplatí, ale mohl by platit (např. kupující nejsem pořád, ale kdykoli bych jím mohl být).

Snad každé právo pak vznikne na základě ustanovení, které má nějak omezenou platnost subektu. Tedy tvrdíš, že práva tak vzniklá patří vždy k dané roli?
A pokud ano, na základě čeho to tvrdíš - zákon nikde o tom, že práva jsou nějaké role nemluví.
A jak se ta příslušnost daného práva či povinnosti k roli projevuje?

Na základě teorie práva.
To je hodně laciný způsob, jak se z toho vykecat. Tak znovu, na základě čeho? A konkrétně.