Vlákno názorů k článku
Debian se zatím proti AI nevyhrazuje od mad - Spis by se na mezinarodni urovni mely zavest...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 6. 2024 11:11

    mad

    Spis by se na mezinarodni urovni mely zavest legislativni opatreni umoznujici jakykoliv obsah generovany AI identifikovat, nez bude pozde.

    V praxi to znemena videa a obrazky generovane AI opatrit vodoznakem, a texty povinnym komentarem nebo odkazem primo v textu, binarni kod v metadatech dle moznosti (certifikat ?)

    Pokud to nebude dodrzeno, pak trestny cin na urovni poruseni autorskeho prava nebo podvodu.

    Uz ted je pozde

  • 3. 6. 2024 11:38

    narg

    Případně mezinárodně zavést že kód generovaný AI je "unikátní" a na jako takový se nevztahuje autorský zákon.

    Sice nejsem AI expert, ale zdá se mi že funguje dost podobně jako lidský mozek. V podstatě jak to vidím já, žádný programátor v dnešní době nedokáže být dostatečně unikátní. Vychází a kombinuje ze zkušeností co má, z projektů které byly napsány (a četl je) a z projektů které psal sám (což je trochu rekurzivní).
    Různí lidé docházejí k podobným výsledkům, spoustu algoritmů je veřejně známých. Dělat si "copyright" na jednotlivé funkce a algoritmy (tj. představte si copyright třeba na b-tree ;-) ) mě přijde pricipiálně špatně...

    Jednoduše shrnuto: Pokud se AI používá pro psaní jednotlivých funkcí a algoritmů, nevidím v tom žádný problém. Pokud to je problém tak by potom (dle mého) žádný programátor na světě už nemohl napsat ani čárku protože se obávám že v důsledku nikdo nedokáže napsat nic co nebylo napsáno někým jiným už předtím...

  • 3. 6. 2024 22:18

    andreeeee

    Vtip je v tom, ze i normalna inteligencia je do velkej miery primarne snaha predikovat buducnost. Ked viete, co bude dalej, mozete tu vedomost vyuzit vo svoju vyhodu.

    Samozrejme, zatial je ta AI asi relativne daleko od nejakeho pochopenia sveta - na druhej strane, myslim ze ohrnovat nos nie je na mieste. Mne osobne pride fascinujuce, kolko "inteligencie" sa dalo vytazit len zo snapshotu internetu a knih (bez interakcie so svetom), popravde by som este pred par rokmi cakal, ze taka vec bude maximalne tak generovat simulaciu anglictiny, nie kusy kodu podla zadania.

  • 3. 6. 2024 11:57

    Heron

    Pokud se AI používá pro psaní jednotlivých funkcí a algoritmů, nevidím v tom žádný problém.

    Algoritmy musí někdo vymyslet. Kdo je potom napíše v daném jazyku je už celkem jedno. Algoritmy se vymýšlejí na papíře a potom formálně pomocí nástrojů matematické logicky apod.

    Pokud někdo AI v programování potřebuje na to, aby mu napsala vlastně cokoliv, tak programuje blbě. Nebo programuje v blbém jazyku, který nemá dostatečně širokou knihovnu funkcí. Programování je o psaních unikátních funkcí, které je potom možné použít kdekoliv jinde v programu. Pokud někdo potřebuje na 20 místech psát stále totéž, tak to buď dělá úplně blbě (i podle učebnic z osmdesátých let) nebo to v daném programovacím prostředí nejde (a tedy by se nemělo používat).

  • 3. 6. 2024 13:07

    narg
    Programování je o psaních unikátních funkcí, které je potom možné použít kdekoliv jinde v programu.

    Vytáhni z databáze data, předej to do view a vyrenderuj tabulku...
    Vytvoř form, zkontroluj form, vytvoř DTO z hodnot formu a zavolej RPC...
    Projdi rekurzivně FS, zjisti velikost souborů, udělej hash contentu...
    Navrhni test na mnou napsaný kód...

    Opravdu tohle nemůže napsat AI a musí ty cally psát programátor? Proboha proč? Stejně jako IDE vám napovídá názvy proměných a nikdo se nad tím nezastavuje tak AI může tyhle funkce napsat "sama" protože se stejně píšou furt dokola a vypadají (skoro) všude stejně (samozřejmně vy je musíte zkontrolovat).

    To samý přepočítávání b-tree, stromy v mysqlce.

    Pokud se oprostíme od programování tak další typický případ: pipelines v CI. Všechny vypadají podobně: zkompiluj, otestuj, udělej balíčky/docker image ... Proč by to zase někdo měl znovu a znovu vymýšlet?

  • 3. 6. 2024 13:26

    Heron

    Vytáhni z databáze data, předej to do view a vyrenderuj tabulku...

    Co jsem se díval (8 let nazpět) někdy v době Python Django, tak tohle je tak na 10 řádků. A to ani nemluvím o Ruby On Rails.

    Opravdu tohle nemůže napsat AI a musí ty cally psát programátor?

    Může, klidně. Já nemám nic proti AI. Mě se jenom nelíbí, že se dneska používá (nebo někdo navrhuje, aby se používala) na věci vyřešené před 50 lety.

    To samý přepočítávání b-tree

    Knihovna na B-Tree se napíše jednou, už byla napsaná v C někdy v roce 1980. Proč AI?

    Pokud se oprostíme od programování tak další typický případ: pipelines v CI. Všechny vypadají podobně: zkompiluj, otestuj, udělej balíčky/docker image ... Proč by to zase někdo měl znovu a znovu vymýšlet?

    Tohle je moje moc oblíbené téma. Vymyslí se stopadesátá vrstva... Která má zjednodušit práci. Po nějaké době je tato vrstva už tak složitá, že je potřeba vymyslet stopadesátý první nástroj. Na zjednodušení. A takto dál a dál až do nekonečna.

    Pokud měl docker něco zjednodušit a nezjednodušil, tak není správné nasazovat další nástroj na další zjednodušování. Protože za pár let někdo určitě přijde s nástrojem na orchestraci AI. Takže 152 vrstva.

  • 3. 6. 2024 14:37

    narg

    > Co jsem se díval (8 let nazpět) někdy v době Python Django, tak tohle je tak na 10 řádků. A to ani nemluvím o Ruby On Rails.

    Ano, 10 řádků furt opakujícího-se kódu kde se liší názvy class a proměných, které může napsat AI

    > Knihovna na B-Tree se napíše jednou, už byla napsaná v C někdy v roce 1980. Proč AI?

    Když jsme potřebovali naposledy řešit btree v PHP, nic na to neexistovalo ... Aspoň co by splňovalo požadavky.

    > Tohle je moje moc oblíbené téma. Vymyslí se stopadesátá vrstva... Která má zjednodušit práci.
    CI není o zjednodušování ale o standarizaci. Stejně jako docker. Tj. dřív developeři říkali "ale mě to na lokále funguje" ... Ono fungovalo, protože onen developer měl jiný webserver, jinou verzi PHP, jinou verzi ruby nebo třeba rustu. Nebo prostě pouštěl testy jinak.
    Dnes má CI vždy stejné výsledky (protože jak se má co dělat máte napsané v souboru), člověk může jít do historie, vidí kdo si pouštěl jaké testy, co dělal a co rozbil.
    Docker image je vždy stejný, tj. když to běží developrovi v dockeru, na CI serveru v dockeru, bude to pravděpodobně běžet i na PRODukci v dockeru ...

  • 3. 6. 2024 14:42

    Pavel Tavoda

    > Ano, 10 řádků furt opakujícího-se kódu kde se liší názvy class a proměných, které může napsat AI
    Nie nemusi, ak to nemate vyriesene nejakym frameworkom (napriklad Model Driven Architecture) tak nieco robite zle. Ide to aj bez pisania kodu aj bez AI.

  • 3. 6. 2024 14:49

    Heron

    Ono fungovalo, protože onen developer měl jiný webserver, jinou verzi PHP, jinou verzi ruby nebo třeba rustu.

    Pokud je projekt závislý na jedné verzi čehokoliv z uvedeného, tak je velmi křehký a opět to napíšu: je špatně napsaný.

    Když už tady bylo zmíněné PHP, tak já jsem provozoval Gallery 2, napsanou někdy v době PHP 5.1 a provozoval jsem ji na verzi PHP 7.něco. Psali to pro PostgreSQL 7.4, já to provozoval na 12. Psali to na nějakou extra starou verzi imagemagick, a tak dále.

    Dobře napsaný program nepotřebuje přesnou verzi. A proto nepotřebuje kontejner.

    Tím, že se to dá do kontejneru, se jen zabetonuje tento špatný stav a sníží se tlak na zlepšení.

  • 3. 6. 2024 15:07

    Kate
    Stříbrný podporovatel

    Na stranu druhou, občas nemusí být úplně jasné, která část jazyka se stane během pár verzí deprecated. Rust tohle řeší celkem elegantně přes edice jazyka, ale pokud vím, u PHP pár backwards incompatible změn bylo. To samé knihovny, až na výjimky typu curl se občas nějaká nekompatibilní změna API vyskytne.

  • 3. 6. 2024 15:22

    Heron

    To samé knihovny, až na výjimky typu curl se občas nějaká nekompatibilní změna API vyskytne.

    Jenže tomuhle kontejnery také jen ublíží. Pokud se vývojář knihovny drží pevně pravidla nikdy nic nerozbít, tak potom můžu klidně vzít 10 let starou verzi, bude pomalejší, možná tam bude pár bezpečnostních chyb, ale ta moje appka bude stále fungovat.

    Pokud se vývojář knihovny spolehne na to, že vše je v kontejnerech a všude se tahá přesná verze knihovny, tak o to častěji ji bude rozbíjet a o to méně bude přemýšlet nad stabilitou api do budoucna.

  • 3. 6. 2024 15:29

    Kate
    Stříbrný podporovatel

    Holt je dobrý a špatný způsob jak použít kontejner :/ Momentálně, pro aplikace které píšu, je kontejner minimalistický, netahá s sebou celý OS, vlastně žádné zbytečné závislosti, a je pravidelně updatovaný. Hlavní přínosy pro mě nejsou stabilita prostředí, ale reprodukovatelnost buildu (což je pravda spíš zásluha Nixu), sandboxing a možnost běhu v k8s.

    Situace kdy někdo vyrobí kontejner z aktuálního debianu a pak se na to vybodne mě děsí taky.

  • 3. 6. 2024 15:35

    Heron

    Holt je dobrý a špatný způsob jak použít kontejner

    Jasně. Já jsem nad tím taky přemýšlel, když se mi moc nelíbila distribuce modulů v pythonu. Tak jsem přešel na golang. Jedna binárka, vlastně je to takový vlastní kontejner. Potřebuje to jen kernel. :-D

  • 3. 6. 2024 15:53

    Kate
    Stříbrný podporovatel

    To samé Rust, jen mi do toho občas hodí vidle nějaká knihovna která je jen binding do C :) Nejčastěji OpenSSL, ale rustls je naštěstí už skoro všude.

  • 3. 6. 2024 19:07

    narg

    > Pokud je projekt závislý na jedné verzi čehokoliv z uvedeného, tak je velmi křehký a opět to napíšu: je špatně napsaný.

    Každý projekt je závislý na verzi. Nebo máte projekty které fungují v rámci major verzí knihoven a jazyků?

    Resp. takhle: pokud vyvíjíte opensource, pravděpodobně ano. Pokud vyvíjíte close-source které někdo platí, většinou garantujete nějaké funkční prostředí (verze knihoven, apache vs. nginx, verze jazyku). Úpravy aby to fungovalo s jiným prostředím jsou peníze. Celkem vyhozené peníze.

    Samozřejmně jednou za čas je nutný uprade, nicméně takový upgrade se musí dělat s rozmyslem ...

  • 3. 6. 2024 19:20

    Heron

    Resp. takhle: pokud vyvíjíte opensource, pravděpodobně ano.

    To není o Open nebo Closed. Z mých zkušeností je lepší vždy používat funkce, které tam jsou již 20 let a nejsou označeny jako deprecated. Tedy nebudu používat věci vyvinuté včera, protože opět ze zkušeností a z historie víme, že je nebezpečí, že se budou měnit, bude tam chyba apod.

    Výhody jsou v tom, že ty věci jsou prověřené časem, lidmi, opravené, optimalizované. A v mém týmu s tím všichni umějí pracovat. Vědí, co to umí, co to neumí, kde to má silné stránky a kde to má slabé stránky.

    A z toho prostě plynou i nároky na ty knihovny apod. Pokud se to mění každý měsíc, tak to jde na blacklist. Prostě to nepoužiju. Pokud od deprecated po zrušení uběhne týden, tak to také nepoužiju. V hromadě projektů tohle víte třeba 5 let dopředu, potom ta fce zmizí z dokumentace, ale máte ještě další 2 roky na to se jí u sebe zbavit.

    Takže nakonec vznikne projekt, který není problém nainstalovat, protože jako závislosti má pouze věci notoricky známé, stabilní apod. A vůbec to nezávisí na nějaké konkrétní verzi.

    Což je ve výsledku nejlevnější, nejstabilnější, nedělá to problém s instalací apod.

    A opravdu mě nenapadá jediná věc, která by závisela na apache vs nginx. A ještě konkrétní verze. Chtěl bych to opravdu slyšet.

  • 3. 6. 2024 19:37

    narg


    A opravdu mě nenapadá jediná věc, která by závisela na apache vs nginx. A ještě konkrétní verze. Chtěl bych to opravdu slyšet.

    - Projekty které používají lua-nginx
    - Kód spoléhající-se na specifické funkce nginxu kvůli rychlosti (upload souborů etc.).
    - Každý projekt který má víc jak jednu location poměrně dost závisí na nginxu... což samozřejmně jde přepsat i do apache, ale proboha proč?

  • 4. 6. 2024 0:28

    Wasper

    Ona i u toho closed source je "it depends".
    Většina dodavaletů bude trvat na přesné verzi systému. Na stranu druhou, když s nimi nejste vyloženě na nože, tak Vám většina řekne něco jako "tuhle knihovnu vyžadujeme 1.9.97, ale bude fungovat patrně cokoli až do 1.11.xxx včetně, jen po nás nechtěj support". A pak je na Vás, jak si to přeberete. Pokud tam máte čtyři devítky, tak holt zůstanete na 1.9.97, ale pokud jde o blogíšek paní uklízečky, tak si klidně lajsnete to zvednout na 1.11.

  • 3. 6. 2024 15:01

    Heron

    Když jsme potřebovali naposledy řešit btree v PHP, nic na to neexistovalo ...

    No a proč jste si to nenapsali sami?

    Jako mě všechny tyhle argumenty přijdou jak od člověka, kterého to nebaví. Že vás vlastně nebaví programovat, tak chcete, aby to napsal nějaký nástroj. Před x lety tady byly články s názvem "pokud se přihlašujete na server přes ssh, děláte to blbě" a byl to článek o ansible.

    Jo, prostě všechny tyhle nástroje jakoby říkají "vůbec se toho počítače nedotýkej". Ale tak potom proč ten člověk jde do IT? Já jsem v IT, protože mě baví se připojovat na ssh a psát ručně příkazy. Baví mě psát kód. Takže pokud není v php btree, tak bych si prostě vzal skripta z vejšky a napsal bych to od nuly. Protože mě to baví.

  • 3. 6. 2024 15:09

    Kate
    Stříbrný podporovatel

    Navíc už z principu, pokud to nikde neexistuje, tak je docela malá šance, že v PHP nějaký LLM zvládne btree napsat.

  • 3. 6. 2024 19:19

    narg

    Navíc už z principu, pokud to nikde neexistuje, tak je docela malá šance, že v PHP nějaký LLM zvládne btree napsat.

    Já jsem neřekl že to nikdo nenapsal. Já jsem řekl že neexistovala knihovna... Určitě bych řekl že implementací btree bylo dost, jenže kdo má hledat mezi haldou projektů. Oh wait, že by AI? ;-)

    Takže pokud není v php btree, tak bych si prostě vzal skripta z vejšky a napsal bych to od nuly. Protože mě to baví.

    To máte hezký. My jsme to nakonec napsali. Ale popravdě nevím jestli bavilo zaměstnavatele platit za člověkohodiny když by stroj dokázal ušetřit poměrně dost nákladů (protože to je furt ten samý algoritmus napsaný ve spoustě jazyků a spoustě projektů) ;-)

  • 3. 6. 2024 19:14

    narg

    Jako mě všechny tyhle argumenty přijdou jak od člověka, kterého to nebaví. Že vás vlastně nebaví programovat, tak chcete, aby to napsal nějaký nástroj.

    Mě baví programovat, ale nebaví mě vynalézat kolo.

    "pokud se přihlašujete na server přes ssh, děláte to blbě"
    Jeden server je legrace s ssh, ale až budete spravovat tisíce mašin které musejí být reprodukovatelné a vytvořené na "lusknutí" prstu tak pochopíte k čemu takový ansible, puppet, k8s a kontejnery jsou dobré. A proč je koncept mutable serveru a ručních úprav cesta do pekel (zvláště když odejde hardware nebo nedej bože že admina přejede tramvaj) ;-)

  • 3. 6. 2024 19:34

    Heron

    Jeden server je legrace s ssh, ale až budete spravovat tisíce mašin které musejí být reprodukovatelné a vytvořené na "lusknutí" prstu tak pochopíte k čemu takový ansible, puppet, k8s a kontejnery jsou dobré. A proč je koncept mutable serveru a ručních úprav cesta do pekel

    Já vím k čemu to je. A proto že to vím, tak to odmítám. A už jsem několikrát vysvětloval proč.

    Viděl jsem ansible playbooky, kde se nastavoval každý soubor v /etc/ jen tak pro srandu. Viděl jsem plabooky pro instalace čehosi, co vyžadovalo stovky kroků. A právě proto to kritizuju. Pokud něco vyžaduje stovky kroků na instalaci, tak vůbec není správné řešení na to nasadit ansible. Řešení je to opravit tak, aby se to nainstalovalo jedním apt install. Jo, já neodmítám tyhle nástroje jako takové, já odmítám to, že se používají na zakrytí toho bordelu, ve kterém ten projekt je. A tohle se vždy velmi silně nevyplatí. Prostě pokud se projekt dostane do stavu, kdy někdo jen pomyslí na to, že manuální instalace už je prostě nemožná, tak nasadíme ansible, tak by se měl především zamyslet nad tím, jak se ten projekt do tohoto stavu dostal.

    až budete spravovat tisíce mašin

    Spravoval jsem ručně stovky mašin. Překvapivě to šlo no problémo. A celkem jsem se nudil.

    nebo nedej bože že admina přejede tramvaj

    Tak je to velmi špatně zorganizováno. V každém normálním týmu je několik zastupujících se lidí. Všichni vědí to samé, všichni jsou nahraditelní. Takže pokud admina 1 přejede tramvaj, tak admin 2 přiťukne minerálkou na jeho počest a vše jede bez problémů dál.

  • 4. 6. 2024 6:53

    Vít Šesták

    > Řešení je to opravit tak, aby se to nainstalovalo jedním apt install

    Ono by to vlastně do nějaké míry* šlo, jen potom vlastně používáme dpkg a nějaké skripty místo Ansible. Tedy nejde o filozoficky úplně jiný přístup, jen vlastně o jiný nástroj. Z praktického hlediska je potom otázka, který nástroj je lépe použitelný.

    Z velké části (aspoň pro věci spustitelné přímo na cílovém serveru) by vlastně Ansible mohlo vygenerovat deb/rpm balíček, který by se nainstaloval na server. A pak by byla jen otázka, jak to pohodlně distribuovat a instalovat na několika serverech.

    *) Otázka je, jak se postavit k věcem, kde třeba jeden secret sdílí více strojů

  • 4. 6. 2024 9:02

    Heron

    Tedy nejde o filozoficky úplně jiný přístup, jen vlastně o jiný nástroj.

    Myslím, že jsme mimo. Mě jde o to, aby se nástroje typu ansible nepoužívaly na zakrytí nepořádku. Že na těch 100 instalačních kroků není vidět. A protože na ně není vidět, tak je menší tlak na jejich opravení/odstra­nění.

    Pokud někdo (já), ansible používá k tomu, že tam má dva tasky, kde jeden udělá apt install a druhý udělá nastavení nastavení připojení do db v configu, tak je to správné použití tohoto nástroje.

    A v tom debu je pouze binárka toho projektu, systemd unita a default config. Žádné skripty. K čemu by tam měli být skripty?

    Pokud někdo potřebuje distribuovat klíče na 1000 strojů, tak samozřejmě může použít ansible nebo cokoliv. Proti tomuto jsem nikdy nic neměl.

    Jo, prostě moje projekty vypadají tak, že je jedna binárka, jedna systemd unita a když je to vyloženě nutné, tak jeden config. Tečka. Deb nemá vůbec žádné skripty. A jediné, co je u některých projektů nutné nastavit, tak je to constring do db. Ale to taky není potřeba. Protože do pg se dá přihlašovat a připojovat přes unix socket.

    Tedy, pokud to postavím správně, tak mi ve skutečnosti stačí "nainstalovat" dva soubory. Binárku a unitu. Deb balíček má závislost na postgresql-server. A v tom pg stačí založit správného systémového uživatele. Takže celá instalace má dva příkazy. apt install a create user. Toť vše.

    Tím současně odpovídám i na poptávku Kate. O reprodukovatel­nosti. Za mě nainstalujte debian minimal, udělejte jedno apt install, nastavte connstring. Hotovo, je to nainstalované a funguje to. Pokud to potřebujete na 1000 serverů tak tyto dva kroky dejte do ansible.

  • 3. 6. 2024 13:15

    Zopper

    Nebo tu AI používá pro urychlení hledání, protože pokud to v 80 % případů dokáže odkázat na správnou knihovní metodu za dvě minuty ptaní se, zatímco hledat na Google/Bing to je na 10 minut, tak to šetří čas. Nebo to používá na zbastlení malých skriptíků v jazyce, kterému se moc nevěnuje (třeba na 20řádkový user javasript do Tampermonkey). Nebo tu AI používá jako gumovou kachničku, a někdy z toho vypadne i použitelný kus kódu. Nebo hromada dalších možností. Ale já vím, tohle dělají jen pojídači koláčů. Skuteční programátoři nepotřebují ani IDE.

    A v reálném životě se prostě netvoří jen skutečně originální a světově unikátní řádky kódu, ale taky hromady různých variací na známé algortimy, protože napsat to znovu ve třech metodách přizpůsobených konkrétnímu problému znamená, že se ušetří stovky úrovní stacktrace při volání vnořených knihoven a přehnaná generičnost.

  • 3. 6. 2024 13:52

    Heron

    Jasný, proti tomuhle vůbec nic. Mě jen vždy překvapí, jak někdo používá (nebo navrhuje používat) AI na něco, co je vyřešeno 50 let.

  • 3. 6. 2024 17:40

    martinpoljak

    To, co nazýváte "AI" opravdu nefunguje jako lidský mozek. Což je ostatně právě na čemkoliv, co má být deterministické a nikoliv fuzzy velmi poznat.

  • 3. 6. 2024 13:33

    JSH

    Zní mi to jako variace na známý "evil bit". Jako nejproblematičtější generovaný obsah vidím "falešné babiše" a podobné věci. Prostě něco, co autoři vodoznakem určitě značit nebudou.

  • 4. 6. 2024 10:10

    jinejmuf

    Takhle nějak asi vzniká legislativa v Česku.

    Někdo plácne něco naprosto nedomyšleného a nepromyšleného, co je technicky zjevně nerealizovatelné a neprůkazné, a pak to podpoří argumentem "už teď je pozdě".

    Jak chcete ty neoznačené produkty AI identifikovat a někoho férově postihovat? Jediný průkazný doklad toho, že se jedná o produkt AI je, pokud ten stejný výsledek naleznete v logu uživatelského účtu, který si nechal ten kód/obrázek/tex­t/video/zvuk vygenerovat, eventuálně pokud je svědek, který viděl toho člověka, jak si to nechává vygenerovat. Ze samotných dat to prostě zjistit ve většině případů nelze.

    Ale je to moc pěkná ukázka toho, jak digitální technologie ohnuly lidské myšlení. Dřív každý věděl, že prokázat třeba plagiát obrazu lze vždy jen s určitou mírou pravděpodobnosti a že tři různí odborníci na to můžou mít tři různé názory. Dneska každý očekává, že svět je binární - v tom souboru bude někde ta 1 nebo 0, která jasně řekne "byla to AI/nebyla to AI". A lidem nedochází ani takové paradoxy, že AI mohla třeba prohledávat obsah disku uživatele a vrátit doslovnou podobu obsahu jeho souboru. Čili data, která AI sice předala, ale nevytvořila. Svět není binární.

  • 4. 6. 2024 17:01

    Vojtěch Semecký

    > trestny cin na urovni poruseni autorskeho prava

    Trestným činem může být jen to, co je uvedeno v Trestním zákoníku. Autorský zákon není součástí Trestního zákoníku, tudíž jeho porušení není trestným činem, ale pouze "zásahem do duševního vlastnictví". A to je pouze na obchodně-právní soudní spor, nikoliv na trestní oznámení.