Názor k článku
Dělá systemd Linux více složitým, náchylným k chybám a nestabilním? od pjezek - Byl jednou jeden init, který byl tak jednoduchý...

Byl jednou jeden init, který byl tak jednoduchý a tak malý, že si jej každý, kdo jej chtěl použít, musel přizpůsobit ku obrazu svému - svého IT systému, který byl včetně aplikací také celkem malý, ale silný natolik, že jednoduše definoval, co musí init respektovat. Jenže jak vše bujelo a rostlo, init se zamyslel a pochopil, že již nelze být tak malý a že musí být sám systémem, má-li spouštět všechny ty procesy včetně aplikací řádně. Proto vyhlásil, že má-li nadále spouštět stále více stále různorodějších procesů a aplikací, navíc odděleně pro systém a pro jeho uživatele, musí mu tyto procesy a aplikace splnit jeho systémová přání, protože on je již natolik silný systém, že je nesmyslné, aby se přizpůsoboval slabším. A tak se stalo, že zlenivělí tvůrci aplikací spouštěných init systémem se učili plnit přání init systému, aby jím mohly být tyto aplikace vůbec spuštěny. Jenže to by nebyli tvůrci aplikací, aby si nepomysleli, že oni určují pravidla a nějaký init jim do toho nemá co kecat. To se ale podivili, když jim přestaly být spolehlivě spouštěny jejich aplikace, jimž pro spuštění nevytvořili vhodné prostředí s respektem k init systému. A do toho začali reptat uživatelé IT systému a ti, kteří tuto pohádku neznají, reptají dodnes a ukazují zamračeně na init systém. A zazvonil konec a pohádky je konec. Už chápete, milé děti?