Tak o procesory ani tak nejde, jde hlavně o to, kolikabitovou proměnnou budou používat daný programy pro měření času. Na 32b počítačích je sizeof(size_t) rovno 32 bitům, na 64b CPU je to 64 bitů. Nevěřím, že někdo bude někde používat binárku nebo stroj 30 let starej. Používá se snad dnes někde Atari nebo Didaktik?
Atari a Didaktik ne, ale řídící počítače ano. Letadla, lodě, některé výrobní linky a elektrárny jsou celkem běžně 30 let staré a některé jejich přístroje jsou původní, nebo alespoň původní typy. I v Linuxu se používá kód starý desítky let. Osmi- a šestnáctibitové procesory se také používají dodnes. Nandšenci jako já dodnes hrají 10-15 let staré počítačové hry.
Ovšem i tak si myslím, že způsobené problémy budou spíše jen humorné a škody prakticky nulové.
OK, u těch strojů by problém mohl vzniknout. Samozřejmě u osmibitů je to jedno, ty snad nikdo na vážnou práci nepoužívá a nonstop to s nějakým programem nebo databází taky neběží.
A ti ostatní, co hodlají používat 30 let starý součástky, mají dalších 30 let na to, aby je vyměnili. :-)
Samozřejmě, ale těch třicet let budou mít jen v případě, že si dnes uvědomí, že je někde problém a naplánují jeho nápravu. Musí se o tom tedy dozvědět. Pokud nad tím mávnou rukou a řeknou, že je ještě čas, nastane doba, kdy to budou muset vyřešit za rok.
Značky násobků základních jednotek se v elektrotechnice často používají namísto desetinné čárky, takže 2k38 je podle takového značení skutečně 2380, tedy 2,38k. Klidně si zajděte do nejbližšího obchodu s elektrosoučástkami a chtějte 3k3 rezistor, dostanete rezistor s 3300 Ohmy.
...jestli tou dobou budeme jeste mit elektrinu, kterou budeme lit do tech pocitacu. Mozna, ze tou dobou budou uz jen kamene sekyry. Pro jistotu se zasobujte pazourkem, dokud je ho dost. Na problem roku 2038 se vykaslete.
UNIX nas moc zajimat nebude. Zhruba za miliardu let vzroste radiace slunce takovym zpusobem, ze veskery zivot na povrchu zeme bude znicen. Prezit budou moci snad jen urcite formy zivota v oceanech. Pak uz to pujde jenom z kopce: odpareni oceanu, ztrata atmosfery a posleze upeceni Zeme na kus neplodneho balvanu. Pri trose stesti bude preziti mozne po nejakou dobu na Marsu. Otazka je, jestli v zavazadlovem prostoru vesmirne lodi zbyde misto na vase desktopy a CD s Linuxem. Krome toho, na Marsu furt jeste neni zadna elektrarna, ani jedina zasuvka. Navic se da predpokladat, ze pote, co budou volna mista obsazena prezidenty, vojaky a podobnou elitou, budou zbyli kolonizatori vybrani mezi nejvernejsimi uzivateli Microsoftu (vyraz vdeku za stedry sponzoring programu kolonizace Marsu Microsoftem). Nekteri i mozna dorazi az na Mars, pokud se jim podari vcas a uspesne zrestartovat vesmirnou lod, rizenou samozrejme Windows.