V případě, že by ztratily připojení nebo by nebyly k dispozici další výpočetní úlohy, začaly by zpracovávat nějaké neužitečné výpočty, aby stále generovaly teplo.
Rekl bych, ze pripade nedostatecneho vypocetniho vykonu by bylo levnejsi a ucinnejsi pustit plynovy kotel, ktery by vodu prihral na potrebnou teplotu. Krome toho by me zajimalo, jak chteji vytapet vodou o teplote 45°C. To bude chtit budto tepelne cerpadlo nebo radiatory, jak krava.
Nevýhody podlahového topení jsou:
Nemožnost přesné regulace a adaptace na teplotu v místnosti, tepelná setrvačnost řádově 12 hodin
Nutnost tepelně vodivé podlahové krytiny a ta v létě studí
Nepřirozená cirkulace vzduchu v místnosti
Případné uvolňování škodlivých látek z podlahy, podlahové krytiny, nábytku a dalšího vybavení pokojů vlivem zvýšené teploty
Když se řeknou nevýhody, měly by se říct i výhody.
- Nachlazení jde od nohou. Když poklesne teplota chodidel, tak poklesně i teplota nosní sliznice (reflex, má omezit spotřebu energie a adaptovat člověka na prostředí), pak mají bakterie lepší podmínky pro množení (mají raděj chladno, proto je tělo zabíjí zvýšenou teplotou).
- Pokud jsou doma malý děti, je blbost je nechat plazit po stupdené zemi. A dá se ohřít jenom podlahovkou, nebo infrazářičem v případě tmavýho povrchu.
A teď k pár mýtům:
- Regulovat se dá krásně, ale ne klasickým pokojovým termostatem. Termostat pro podlahovku má navíc čidlo v podlaze a balancuje teplotní gradient podlahy, ne teplotu vzduchu v místnosti. Měření teploty v podlaze se dělá podstatně přesnější, než u vzduchu v místnosti (cca 50x vyšší citlivost). Když to dělá lempl, který hodí jeden klasický pokojový termostat na celej barák, tak neureguluje ani radiátory.
- Přirozená cirkulace venku za bezvětří je: ohřev země zářením od Slunce, akumulace v zemi, konvekční proudění vzduchu směrem nahoru. U podlahovky: ohřev podlahy elektrikou nebo teplou vodou, akumulace v anhydritu, konvekční proudění teplýho vzduchu nahoru. IR záření v zimě dodávala klasická žárovka, než ji zakázali. Vidíte ten obrovský rozdíl?
- Nevím o tom, že by vinylový povrch nějak extra pocitově studil. Je to tak akorát na ochlazení.
- Škodliviny z nábytkou lezou tak jako tak, ono je úplně jedno, jestli dveře dřevotřískové skříně louhujete 20°C teplým vzduchem ohřátým podlahou, nebo 20°C teplým vzduchem, ohřátým o radiátor. Když se vám to nelíbí, stačí si udělat nábytek ze smrkových palubek, napustt voskem nebo natřít atestovanou barvou na hračky. Ale stejně je blbost takhle řešit nábytek, když minimálně 5x víc hnusu vyleze z plastových krytů čínskkých spotřebičů, ohřívaných činností přístroje. A pokud je to u podlahovou krytinou dlažba, tak bych ty škodliviny rád viděl.
- Není rozdíl mezi +20 a +22.
- Malým dětem se dává na zem koberec, při podlahovce dát nelze.
- Regulovat přísun energie do otopné soustavy můžete do aleluja, se stovkami kilogramů hmoty podlahy s obrovskou tepelnou kapacitou neuděláte nic.
- Na boso studí
- Při +27 se uvolňují rychleji než +20 a je tak v místnosti vyšší koncentrace.
Petr M. patrně pochopil, že nemá smysl se s Vámi přít :-)
Rád bych reagoval na mýtus a sice že koberec nelze kombinovat s podlahovkou.
Koberce mám doma všude snad kromě pár m2 v koupelně, toaletě a kolem kuchyňské linky a podlahovka funguje k mé spokojenosti.
Kladů je více než uváděl kolega.
Výhodou je například úspora energie. Je totiž rozdíl jestli musíte vodu ohřát na 55st nebo na 35st - viz účinnost kotle.
Teplotu v bytě lze regulovat pomocí ekvitermní regulace a funguje velmi dobře.
Našel bych i další klady ale podlahovému topení není věnována tato diskuze.
Škodliviny z nábytkou lezou tak jako tak, ono je úplně jedno, jestli dveře dřevotřískové skříně louhujete 20°C teplým vzduchem ohřátým podlahou, nebo 20°C teplým vzduchem, ohřátým o radiátor.
Tak kdyz chci topit na 20°, podlaha asi bude muset mic vic, ze.
A pokud je to u podlahovou krytinou dlažba, tak bych ty škodliviny rád viděl.
Porad jeste zbyva radon. Nicmene nejde jen o ten, ale i o nejake ty izolacni sracky z umele hmoty pod podlahou, ze kterych urcite neco leze a ohrev tomu pomaha, aby to vysumelo skrz spary. A ta PVC podlaha pak je jeste lepsi. PVC je i po letech nepretrzitym zdrojem chemikalii a kdyz je jednou konecne jakztakz vycuchle, je tak ojete, ze ho musite vymenit a jede se znovu. A nedejboze, aby tam nekde byla drevotriska, i kdyz ty dnesni pry nejsou tak tragicke svinstvo, jako ty prvni.
Byvaly doby, kdy to bylo tak 15 az 17°. Z te doby take pochazi pravidlo, ze se cervene vino ma nechat ustat na pokojovou teplotu.
Jinak sestrenka kdysi bydlela v baraku, kde se nedalo pohnout kohouty na radiatorech. Takze pokojova teplota mohla byt klidne 30°, mozna i vice. A kdyz se to uz nedalo vydrzet, tak se regulovalo otviranim oken. Ja tam pravideln chcipal horkem, zatimco sestrenka si zretelne zvykla. Lidi si asi zvyknou na ledacos, takze vytapeni na 24° je jen rozmazlenost. Asi jako u Svedu, kteri doma pobihaji nazi a podle toho take topi.
No, co do spotřeby energie, je to stejný.
Co do ceny energie, elektrokotel je levnější. Tam je 20h nizkýho tarifu denně, ale pod podmínkou blokace topení ve vysokým tarifu.
Ale je tady jeden rozdíl, u serveru se dá prodat výpočetní výkon a zaplatit s ním za energii. Datacentru tím odpadne platba za další energii pro klimu, geografická záloha je hned na desítkách lokalit najednou,...
Ale jde o servis a upgrade 24h denně, letní odstávky (i když, bazén je málo kdy tak horký, aby se v něm nedalo vydržet....) A v NL není takový horko, jako u nás v jižnější poloze.
Ad odpadne platba za další energii pro klimu - jenže ji stejně musí u serveru mít, takže tam pořád budou pořizovací náklady. Navíc mít servery na jednom místě přináší úspory z rozsahu. Jedna klimatizace pro deset tisíc serverů je daleko levnější, než deset tisíc klimatizací (každá pro jeden server). A jak jsem už psal, když potřebujete například opravit nebo upgradovat HW serverů, tak je daleko levnější a rychlejší to udělat v serverovně, než se domlouvat se spoustu majitelů rodinných domů a objíždět je. Proto značně pochybuji o rentabilitě celé věci.
Ad geografická záloha je hned na desítkách lokalit najednou - ovšem potřebujete silné připojení na ty desítky lokalit.
Myšlenka je to zajímavá. Jenže ty servery - například kvůli vysokým letním teplotám - stejně musejí mít možnost odvádět teplo mimo budovu nějakým výměníkem. Jinými slovy na chlazení se proti datovému centru asi neušetří. Spíš bych čekal, že to bude dražší. Pokud majitelé domků za topení serverem neplatí, asi to bude prodělečné.
Další problém bych viděl v připojení k internetu. V NL je to menší problém, ale v ČR by asi nikdo nechtěl mít server na "páteřní" 2mbps ADSL :)
Další problém: až bude potřeba HW serverů upgradovat, v serverovně to bude daleko rychlejší a levnější.