On je to ve skutečnosti jen celkem malý problém, jen to hlavní už je vyřešeno a teď se řeší už ty méně podstatné věci. Většina lidí totiž rozhodně chce zastavit střídání, ale jestli zůstaneme u UTC+1 nebo UTC+2 je jim už celkem jedno. Mívají na to názor, ale důležitější pro ně je, aby se to konečně někde zastavilo.
Mám to vlastně stejně tak. Raději bych standardní, ale nakonec budu spokojený i s trvalým letním, jen aby se s tím nešachovalo dvakrát ročně.
Mat trvaly letny cas v CR, ktora priamo lezi na 15 stupnovom poludniku, je totalny nezmysel.
Trvaly letny cas presadzuju hlavne "kancelarske krysy", ktorym pracovna doba zacina od 9:00, pricom tradicne v nasej zemepisnej polohe zacinala pracovna doba o 6:00 alebo 7:00 a vtedy je vyuzitelnost denneho svetla, aj po skonceni pracovnej doby, stale dostatocna.
Letní čas v České republice rozhodně nesmysl není. Pro zimní čas Slunce vychází ve 4:00 a zapadá ve 20:00 (období červen-červenec). Pro letní čas Slunce vychází v 5:00 a zapadá ve 21:00 (období červen-červenec). Troufale si dovolím napsat, že variantu 5:00/21:00 bude preferovat více lidí. Osobně je mi sympatičtější východ Slunce v 5:00 a že večer bude Slunce zapadat až ve 21:00 (neříkám, že to tak musí vyhovovat všem, každý vstává a chodí spát jinak ať už kvůli práci či navykům).
4:00 respektivne 5:00 je len cislo. To absolutne nesuvisi s tym kedy kto vstane. Ak bude zaciatok pracovnej doby o 6:00, vstavat o 4:00 je v poriadku. Starocia ale platilo pravidlo, ze 12:00 je poludnie (= Slnko je na juhu a najvyssie na oblohe, v polstine dokonca "poludnie" znamena aj "juh" ) a toto pravidlo plati pre 15 stupnovy poludnik (zase to "poludnie") prechadzajuci stredom CR, prave pre stredoeuropsky (ludovo nazyvany "zimny") cas. Pre Slovensko, ktore sa nachadza na vychod od CR (ale stale blizsie k 15 stupnovemu ako 30 stupnovemu poludniku) to az take jednoznacne nie je.
Jak můžete tvrdit, že čas nesouvisí s tím kdy kdo vstane, protože je to jen číslo? Kdyby to bylo jenom číslo, proč střídání času mělo vliv na úsporu energie? Samozřejmě můžete argumentovat tím, že si u zaměstnavatele domluvím, že přijdu o hodinu později/dříve a nemusím se posunem času trápit. Touhle logikou je vlastně celé posouvání času zbytečné. Stačí jen posunout otevírací a pracovní dobu všem ve státě a s časem jako takovým se nemusí hýbat vůbec. Co vám přijde jednodušší?
Samozřejmě se nemůžu přít, pokud je pro vás podstatnější poledne ve 12:00. Pro mě osobně je však důležitější/praktičtější, jestli mi bude světlo svítit do oken už pomalu před 4 ráno nebo až v 5. Rozhodně mě více potěší, že Slunce bude zapadat ve 21:00 než když si řeknu: "To je skvělé, že je poledne přesně ve 12:00!".
Je to jenom číslo. Vtip střídání času spočívá v tom, že celý rok používáme stejná čísla, ale v létě je stejné číslo o hodinu dříve. Z hlediska otvíracích dob obchodů, úřadů, škol atd. je ale úplně jedno, zda číslo označující poledne bude 12:00, 13:00 nebo třeba 4:23. Takže nedává smysl volbu času přizpůsobovat aktuálnímu nastavení nějakých časů, které se stejně průběžně mění. Jediná možnost pak je nastavit ta čísla podle něčeho nezávislého na tom, v kolik zrovna otvírá váš oblíbený obchod, a jediné, co připadá v úvahu, je tedy pásmový čas.
Nejde o to, že by bylo skvělé, že slunce bude čtyřikrát do roka nejvýš přesně ve 12:00, jde o to, že je to pásmový čas. Naopak vám je úplně jedno, jestli té době, kdy vám bude v létě ráno svítit slunce do oken budete říkat 4 nebo 5, a stejně tak vám bude úplně jedno, jestli bude slunce zapadat ve 21:00 nebo ve 20:00. Protože to jsou opravdu jen čísla a přizpůsobovat se budeme skutečnému rozložení světla během dne, nikoli žádným číslům.
Prodavačce skončí směna v 19:00. Když bude zimní čas prodavačka bude odcházet z práce smutnější, protože venku bude méně světla. Když bude odcházet v letním čase, kdy Slunce zapadá ve 21:00, bude možná veselejší.
"Protože to jsou opravdu jen čísla a přizpůsobovat se budeme skutečnému rozložení světla během dne, nikoli žádným číslům."
To je pravda jen částečně. Extrém... kdyby platilo, že 20:00 znamená 8:00, tak většina lidí bude pracovat ve 20:00. Škola bude začínat ve 20:00 atd, protože většina lidí funguje přes den. Jenže uplatní se tohle přizpůsobování času podle světla, i když se značení posune jen o hodinu? Pustí mě snad zaměstnavatel z práce podle toho kolik je venku světla? Když si Evropa zvolí zimní čas, pustí mě zaměstnavatel o hodinu dříve z práce, abych si užil Slunce na obloze (viz prodavačka)? Nebo bude škola v ČR začínat od 7:00, když nám bude Slunce podle zimního času vycházet již ve 4:00? Pokud je odpověď ano, se zimním časem problém nemám.
Je to uplne jedno. Cela cina ma jeden cas a taky to nikoho netrha - a tam uz pri te sirce pres poledniky uz muze byt realny problem.
3tinu roku je stejne v nasem podnebnem pasu pred a po pracovni dobe stejne tma. Kdy clovek jede do prace po tme a konci se vraci kdyz uz se stmiva.
Radime se stale mezi Franz Josef people? Jeste u vas budite pacienty v 5 rano na mereni teploty? Jeste u vas maji studenti ty nesmyslne nulte hodiny? Dekuji ze jsem po studiu zacal pracovat u zahranicnich firem kde podobne kraviny nebyly. Firma kde je narizeny prichod v 8 ci 9 hodin ma konecnou. Stejne tak buzerace se vcasnym prichodem do prace kdyz jsem ve 2 hodiny rano zvedal oncall na 2 hodiny prace.
Bezna pracovni doba kancelarskych krys zacina v 10:00. Mozna v zaostalejsich a rozvojovych castech republiky i od osmi.
To jaké pásmo zůstane nebylo jedno 92% respondentů a pořád na tom není shoda. Takže volba až 56% nebo 36% respondentů mohla být ovlivněna tím, že po zastavení střídání bude nastaven jimi preferované čas. Vzhledem k tomu že výsledek není binární byly otázky nevhodně položeny. Správně měla být volba mezi rovnocennými variantami střídat/letní/pásmový/hlavně nestřídat/je mi to jedno ve dvou variantách jako primární a sekundární volba. Pro business sféru tam mohly být varianty jako "je mi to jedno, hlavně když to bude stejně jako v Německu". Pak by se z toho daly dělat nějaké reprezentativní závěry.
Jenže u těch, kteří by preferovali nějakou časovou zónu, je nejspíš velké části nakonec jedno, která časová zóna bude zvolena, protože to znamená jenom používání jiných čísel pro stejnou dobu – a nakonec se vše přizpůsobí slunečnímu času, bez ohledu na to, jaká čísla budeme používat. Pak už zbývají jen ti, kteří by preferovali určitou časovou zónu proto, že doufají, že se tím celá společnost posune jimi preferovaným směrem vzhledem ke slunečnímu času. Jenže to by se brát v úvahu nemělo, protože to jednak nebude trvalé, a jednak zastavení střídání času nemá sloužit k tomu, že Franta Vomáčka si rád přispí, tak chce, aby si přispávali všichni.
to vůbec nemusí být pravda. Nějakou zónu preferují, protože jsou zvyklí na nějaký časový režim vzhledem k denní době a pokud bude mít zbytek společnosti ten režim o hodinu posunutý, tak to pro ně může být komplikace. A jestli se ze systému, kdy se kvůli prodloužení denní doby centrálně v definovaný okamžik posunou hodiny a čísla časů se nemění , případně se ještě prodlužují provozní hodiny aby se využilo maximum světla, přejde na systém, že hodiny zůstanou stejný, ale chaoticky se bude šíbovat i číslama časů začátků, tak mi to jako výhra moc nepřipadá. A třeba to dopadne tak, že v létě se budou lidi kvůli světlu dřív budit, další lidi se jim začnou přizpůsobovat, místo hodin si začnou posouvat budík a nakonec bude stejný reálný stav jako teď, jen se místo hodin bude hromadně šíbovat provozníma hodinama. Bude to ohromné zjednodušení.
Ja sa obávam toho, že veľká časť tých, ktorí boli proti striedaniu, nedomyslela dôsledky. Takže keď sa naozaj so striedaním prestane, nenastane všeobecná spokojnosť, ale opäť nespokojnosť, len iná.
Lebo striedanie je kompromisným riešením, poskytuje (pri pevnej organizácii času v spoločnosti! To je to, čo bezdetní intelektuálne pracujúci nie sú schopní plne mentálne uchopiť) lepšie rozloženie denného svetla v lete aj v zime výmenou za opruz pri zmene času.
V dnešní době je střídání času poměrně přežité. Jeho odůvodnění bylo zejména v provozu továren, které měly velkou spotřebu energií a posunem se dalo (podle všeho) dost ušetřit. Dnes, kdy spotřeba PC a zářivek nad stoly kancelářských krys je plus minus stejná po celý den, je význam posunu času mnohem menší.
Dále je potřeba zmínit, že v počátcích, kdy byl posun času zaveden (ať už standardní=>letní, nebo výjimečně standardní=>zimní), neexistovaly žádné jiné způsoby, jak energii zachovávat. Dnes máme k dispozici přečerpávací elektrárny, predikci spotřeby a včasnou úpravu výkonu elektráren, dálkové řízení nočního proudu, PST transformátory na hranicích soustavy, ... Nic z toho v té době nebylo!
A konečně, lidem je jedno, jakou číslovkou je nazvána hodina, ve kterou se budí. Lid zemědělný se vždy budil a chodil spát se slepicemi. Lid industriálního období musel respektovat tři denní směny. Dnes jsme lid kancelářský, a provozní doba podniků se může operativně měnit. Supermarket může mít otevřeno od šesti hodin ráno do desíti večer. V létě najme na ranní a odpolední směnu víc lidí, zatímco v zimě méně. Spotřebitel nic nepozná - obchod bude otevřený v době, kdy potřebuje.
Ve skutečnosti je úplně jedno, jestli zavedeme standardní čas (tj. od poledníku Greenwiche), nebo zimní (-1 h), nebo letní (+1 h). Dokonce si dovolím tvrdit, že lidstvo by si zvyklo i na přechod na desítkovou soustavu hodin. My se (neoprávněně nabubřele) smějeme anglosaskému a americkému lidu, že měří v uncích, librách, palcích, loktech a jardech, a přitom sami počítáme čas na 60/60/24/28-31 (!)/12 (+ 1 den, -1 den po 400 letech), a v posledních letech jsme ještě přidali přestupné sekundy vyrovnávající nepostřehnutelnou, ale měřitelnou nepravidelnost v rotaci Země kolem své osy.
Zrušení posunu času vítám, protože IMO pro něj už neexistuje opodstatnění (regulace spotřeby energie). Soustavu sekund, minut, hodin, měsíců a roků bych neměnil. Je sice nešikovná, ale blízká astronomickým jevům. Jakákoliv změna by sice zavedla lepší systém, ale odtrhla by nás zase o kousek víc od přírody, od vstávání a usínání se slepicemi.