Hlavní navigace

Názor ke zprávičce Fakulta informatiky na ČVUT? od BLEK. - A co jsi dělal za obor? V softwarovém inženýrství...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 8. 4. 2008 4:08

    BLEK. (neregistrovaný)
    A co jsi dělal za obor?

    V softwarovém inženýrství je ten problém trochu jiný --- tam nejsou dobré a špatné konference a publikace. Všechny "papírové" publikace jsou zbytečné a veškerý výzkum se už dávno přesunul na internet (na internetové konferenci typu Linux-kernel mailing list jsem se dozvěděl mnohem víc než v recenzovaných článcích). Neexistuje ani jedna vědecká konference, kde si recenzent stáhne program, který recenzuje --- což způsobuje, že kvalita těch článků i kvalita vědecké práce je příšerná.

    Ten h-index fungoval do té doby, dokud o něm lidi nevěděli. Jinak se dá obejít taky: stačí, když se dva lidi budou citovat navzájem.

    Představ si, že by někdo ten middleware výzkum chtěl dotáhnout k nějakému výsledku: budeš rok pracovat, než ti to aspoň trochu bude fungovat a poběží ti na tom jednoduchá aplikace. Publikovat papír o vývoji nejde, nemůžeš tam napsat "udělali jsme to tak proto, že by se to jinak špatně používalo". To ti vyhodí s tím, že tam nemáš žádné "claimy" podložené "experimenty". Pokud se u té komise sejdou papíry dvou lidí, jeden, který rok vylaďoval text článku a druhý, který rok vylaďoval program, je jasné, že vyhraje ten, co vylaďoval text. Program oni neuvidí --- kdyby tohle udělal recenzent jakéhokoli populárního počítačového časopisu, že napíše rencenzi k programu, co nikdy neviděl, podle papíru od výrobce, tak ho redakce na místě vyhodí. Ve vědě je to standard.

    Takže na publikaci na "přestižní konferenci" můžeš zapomenout, ten program můžeš leda publikovat na serveru typu root.cz, možná si to pár lidí stáhne a bude to používat. Ale za takovou publikaci nedostaneš nic! To se ti do impact factoru, h-indexu či jiných měření nezapočítá. I kdyby se ten program stal bombou, kterou bude používat polovina uživatelů (což vyžaduje další roky práce), stejně za to nedostaneš žádný vědecký kredit.

    Taky ten program můžeš publikovat na nějaké nekvalitní konferenci typu WMSCI, kde berou všechno a žijí z poplatků, ale ten jejich sborník nikdo nečte --- navíc není volně dostupný --- takže zde budeš mít mnohem horší citační výsledky než ti honiči papírů.

    Naproti tomu, když člověk publikuje článek typu "budeme dělat databáze v XML", nabalí se na to spousta dalších, kteří ho ocitují --- řada těch citací je vynucených "necituješ => odmítneme tě" --- tak všechny indexy vyletí do výše, za 5 let to chcípne aniž by na tom byť jen jediná primitivní aplikace běžela, ale citační indexy zůstanou. A vědci si najdou novou hračku a cyklus se opakuje.

    Reálně by citace mimo vědu měla být hodnocna výš než citace uvnitř vědy. Citace, která pochází mimo vědu, dokazuje, že daňový poplatník za svoje peníze dostal nějaký výsledek, který používá. Zatímco citace mezi vědci navzájem nedokazuje nic o užitečnosti výzkumu.

    Možná by fungovalo něco jako google page-rank. T.j. když si vyrobíš 1000 stránek, které se budou navzájem na sebe odkazovat, tak tím page rank nijak nezvýšíš. Podobně, když si vědci udělají 1000 papírů, které se budou odkazovat jen samy mezi sebou a nedostanou na to žádný odkaz ze softwarového průmyslu, tak by za to neměli dostat hodnocení.

    Jenomže i ten google page-rank lidi umí obejít. A představa, že za daňové peníze vědci vymýšlí "jak zblbnout hodnocení" mi přijde blbá. Ideální by bylo udělat zákon, že veškerá scientometrie za peníze daňového poplatníka je zakázána.

    "které teenagery máš na mysli a který OS? :-)"

    Třeba http://www.syllable.org/ , http://www.reactos.org/ , http://skyos.org/ Minimálně na tom pustíš bežné aplikace, což na "vědeckých" systémech nepustíš (na nich zřídka pustíš víc než pár programů, protože recenzent ten systém nikdy neuvidí; někdy taky vědecké systémy obsahují bugy --- opět ty bugy nikdo neuvidí). I Linux takhle začínal.

    "počet studentů není rozhodující, základem financí musí být R&D"

    Mně přijde ideální prostředí takové, kdyby každý dostal trochu peněz (klidně 14000 hrubého), za to část času učil a v druhé části si mohl dělat jaký výzkum by chtěl (a když by nechtěl dělat žádný výzkum, tak by nedělal). A nijak nehodnotit, kolik kdo dělá, protože jakékoli hodnocení se dá obejít.