Jasně, protože bez IDN se podvody dělat nedají.
Akorát že vůbec.
Nedávno jsme tu například měli podvodnou stránku www.linux-days.cz
.
19. 10. 2023, 12:08 editováno autorem komentáře
Pomlčková doména linux-days.cz není správná a nepatří organizátorům LinuxDays. Běží tam upravený web, nad kterým nemáme kontrolu.
V tomto případě to tedy dohodnutá hra, kterou provozoval CZ.NIC, ale ukazuje to, že existuje řada dalších způsobů, jak dostat uživatele na falešnou doménu. Když si někdo zaregistruje keepasswd[.]eu, tak nepotřebuje IDN a stejně tam může dostat nějaké uživatele. Pokud k tomu zneužije Google, tím hůř, protože těch uživatelů může být hodně.
No hlavne ma porad blbe uvedeny kontakt, takze podle pravidel registrace (cl. 16.1.2) by se mela davno zrusit... :-) Ano, zpusobu je zpousta a CZNIC sam sobe dokazal, ze registratori na nejake kontroly vesmes kaslou.
% Timestamp: Thu Oct 19 11:15:29 2023 domain: linux-days.cz registrant: PETER-KRCMAR admin-c: PETER-KRCMAR nsset: WEDOS keyset: WEDOS registrar: REG-WEDOS registered: 20.04.2023 11:17:12 expire: 20.04.2024 contact: PETER-KRCMAR name: Peter Krčmár address: Technická 2710/6 (NTK) address: Praha 6 - Dejvice address: 16080 address: CZ registrar: REG-WEDOS created: 20.04.2023 11:00:48 changed: 04.10.2023 15:01:50
Koukněte se na pondělní černé ovce o zámečnících....
Jsou dvě domény jen je rozdíl v - mezi názvy, originál nemá, neoriginál má ji tam.
Jedny zámečníci otevřou za 1500 a druhý za 40 000 s tím, že rozřežou dvěře na hadry.
Policie prošetřuje, ale to je tak vše.
Opravdu si myslíte, že CZ.NIC udělá víc než to NIC z názvu?
Ne, netvrdil bych, ze CZNIC nedela v tomto smeru nic. Zde vedeme diskuzi o spravnosti udaji v registru. Reportaz, kterou zminujete resi nejake sluzby. V registru muzete mit kontakty uvedene nade vsi pochybnost formalne spravne - ale to samo o sobe rozhodne neznamena, ze vam neprijde zamecnik, co zlikviduje ten zamek jak bylo v reportazi.... ze? ;-) Ale to, ze muzou selhat vyssi vrstvy (aka ty poskytovane sluzby) neimplikuje, ze bychom meli rezignovat na spravnost udaju v registru.... a to se vracime zase k tem registratorum, co za to zodpovidaji - ale kaslou na to....
Používám librewolf a mě to po zadání "ķeepass.info" s tím "ķ" s čárkou dole prohlížeč přeloží jako https://xn--eepass-vbb.info/ takže okamžitě vidím, že jde o podvrh.
V Chrome je to uživatelsky přívětivé a v adresním řádku mi to hází krásný ķeepass.info.
Díky za info.
Ono je taky dobré zmínit, že ta tečka pod k není ten největší problém - tím je klikání na sponzorované výsledky hledání na Google - nebo přesněji to, že Google pustí falešnou stránku do svých reklamních kampaní.
Já třeba do dneška nevěděl, že KeePass bydlí na TLD .info, takže kdyby si někdo podobně zaplatil reklamu odkazující třeba na doménu keepass.to
, keepass.us
nebo keepass.cc
, podvod by fungoval úplně stejně a žádné IDN by k tomu nebylo potřeba.
Zjevně takové seznamy existují.
Nedávno jsem registroval doménu a web, a jeden ze spolupracovníků se tam doteď nedostal, protože mu to blokuje nějaký Forticlient jako nedůvěryhodnou doménu, důvod že doména neexistuje dost dlouho.
Což je v zásadě asi docela efektivní obrana proti takovýmhle rychlokvaškám, které zase rychle skončí.
Jenže to je seznam přesně opačný – ne seznam správných domén, ale seznam špatných domén. (A například ClouDNS.net je na tom seznamu jako poskytovatel dynamického DNS. Vyřadit nejde, tak možná zkusím nechat zařadit na seznam amazon.com, microsoft.com a google.com, kteří nabízejí úplně tu samou službu.)
Dlouhodobě zavedené domény je ovšem něco úplně jiného, než oficiální stránky projektů. Je tam určitý překryv, ale ten je vlastně nezajímavý. Projekty vznikají, přejmenovávají se a stěhují. A staré domény mohou expirovat a koupí je někdo s nekalými úmysly. A nemusí to být zrovna původní doména projektu – jen nějaká úplně nesouvisející doména, která se bude hodit pro útok.
Navíc Fortinet pro ten vámi zmiňovaný seznam nepotřebuje seznam dlouhodobě zavedených domén, naopak mu stačí jen sledovat nově zaregistrované domény.
Ale ono i obsah wiki jde podvrhnout :-) Stejne jako se do GIT repozitaru dostane tu a tam neco nekaleho, a nemusi jit jen o zamerne zmrsene preklady.
No pokud jde o SW balíkovaný v distrech, možná bych koukl na jejich odkazy, např. agregovaně v https://repology.org/project/keepass/information
přesněji to, že Google pustí falešnou stránku do svých reklamních kampaní
Řekl bych, že dalším problémem je, že Google nedostává dostatečně velké pokuty za podvodné reklamy, kterými se jeho služby hemží, přestože v celé EU takové zákony platí. Poslední dobou minimálně jednou týdně hlásím reklamy typu "Levný výdělek pro všechny Čechy, ČEZ spouští investice - s fotkou Petra Pavla." Podle detailů si reklamu zadal nějaký anonym z Uzbekistánu a Google tohle nepřijde divné a identické reklamy neustále znovu zařazuje. Stačí, když nemáte zaplé cookies a hned máte Youtube plný takového svinstva.
Je to stejná nedůslednost a potažmo nevymahatelnost práva, jako když policajti jezdí do sídlišť pokutovat stání na trávníku, v zákazech či na chodníku jen a výhradně na udání.
Když on je celý současný internetový reklamní byznys postaven právě na zřeknutí se odpovědnosti – úplně všech. Uživatelé se zříkají odpovědnosti za výběr a placení obsahu, který budou konzumovat – radši nechají prodávat sami sebe a neřeší, co jim stojí za to, aby za to zaplatili. Média prodávají reklamní prostor a moc neřeší, co se tam objeví (čest výjimkám, které se snaží škodlivé reklamy blokovat – ale je to boj s větrnými mlýny, a navíc je špatně blokovat špatnou reklamu až po té, co se zobrazila spoustě uživatelů). Zprostředkovatelé reklam jako Google také nechtějí nic řešit, vždyť oni nemají ani reklamní prostor ani reklamy, jenom ty dvě strany propojují. Zadavatelé reklam to také neřeší – jednak argumentují tím, že když jim tu reklamu někdo zobrazí, proč by jí neměli, a jednak často ani nejsou koncovým zákazníkem a jenom reklamu zadávají pro někoho jiného.
Ano, měla by tam být zodpovědnost zprostředkovatelů. Ale ještě důležitější je, aby si lidé odvykli, že je na internetu vše zadarmo (tedy že prodávají sami sebe) a začali za obsah platit.
Ano, pokud to dělá vědomě (či účelově). Když se nechám najmout jako řidič k vykradení banky, měl bych být souzen jako spolupachatel. Stejně jako je souzen každý, kdo třeba převáží drogy, i když je přímo nedealuje...
Je rozdíl mezi ostentativní ignorací zjevně podvodných reklam s rapidním obohacováním se na takové z velké části nelegální činnosti bez snahy a ochoty detekovat ty podvodné případy a tím si snížit zisk a mezi tím, že někdo Google obelhá a on to nebyl schopen s přiměřenou mírou vlastní iniciativy zjistit.
Současná situace je zjevně ta první, kdy Google nechce detekovat podvody, čeká na oznámení od uživatelů a i při vyšší míře nahlášení si dává dost na čas, než reklamu přestane zobrazovat. Také přijímá identické podvodné reklamy opakovaně. Kampaň "ČEZ nabízí investice" s fotkou Petra Pavla se na Google objevuje opakovaně od "různých" inzerentů s téměř identickou grafikou. Také přestože jsem reklamu nahlásil, stále mi ji Google zobrazuje, aby nepřišel o příjmy.
No, to není tak černobílé. Opačný extrém by byla reklama na prodej heroinu a nebo nájemmné násilníky. Takovou reklamu otisknout ani nemůžete. Za to provozovatel zodpovědný je. Ostatně proto se podobné inzertní portály provozují na dark webu.
Ve skutečnosti pak vše leží tak nějak mezi. Google těch reklam zpracovává obrovské množství. Proto se k tomu postavil tak nějak bokem a moc nekontroluje. Zjevné extrémy odchytí sám, méně viditelné věci po nahlášení, ale zbytek nám tam zůstane.
To asi ne, ta doména teď začala přesměrovávat na skutečný web Keepasu:
$ curl -s -i https://xn--eepass-vbb.info | head HTTP/1.1 302 Found Server: nginx/1.24.0 Date: Thu, 19 Oct 2023 09:51:39 GMT Content-Type: text/html; charset=UTF-8 Content-Length: 0 Connection: keep-alive Location: https://keepass.info
Mi to skace na trubku s videoklipem "Never Gonna Give You Up" :-)
Osobne jsem driv obdobne odklanel internim uzivakum porno na www.prasarna.cz, p2p na www.nasrat.cz, a warez na www.microsoft.com
Bohuzel, casy se meni. Predpecena selata na gril uz prasarna nenabizi, umela lejna uz taky nefunguji, i ten microsoft je obcas horsi nez warez (hlavne updates).
Jako posledni se drzi www.teplous.cz, ale pod tlakem doby ted prepisuji URL na www.crazyears.eu, poserove.
Mě už se teď ve FF na Linuxu zobrazuje hláška:
Warning: Suspected Phishing Site Ahead!
This link has been flagged as phishing. We suggest you avoid it.
...
Performance & security by Cloudflare
Ale při zadání je vidět krátké probliknutí xn--eepass-vbb.info a přesměrování a tu stránku s hláškou.
Za poskytovatele mám Starnet
a dig vrací:
ķeepass.info. 30 IN A 172.67.142.188
ķeepass.info. 30 IN A 104.21.27.136
Pro tyhle cílené útoky na známé programy raději někdy dávám přednost méně známým, ale kvalitním, programům.
Ano, bylo by užitečné si uvědomit, co všechno žije z reklam, že je dnešní internet (a vlastně celý náš západní svět) na reklamách životně závislý. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že ta závislost je škodlivá. Ani nejde o nějaké sledování jednotlivců. Nejde dokonce ani o manipulaci. Jde o to, že to rozbíjí systémové mechanismy, na kterých je naše společnost postavená. Pořád spoléháme na to, že ekonomika západní společnosti funguje na principu trhu. Jenže v případě, kdy je na internetu spousta věcí zdarma a hradí se prostřednictvím reklamy, trh přestává fungovat. Protože to už není konzument, kdo rozhoduje o tom, do čeho dá peníze a do čeho ne. Na tomhle pokřiveném „trhu“ klidně uspěje produkt, za který by nikdo nezaplatil ani halíř – ale pokud ten produkt dokáže nalákat lidi, ani to nemusí být opakovaně, stačí jen aby prodal reklamu, stačí mu to, aby byl úspěšný. A může z trhu vytlačit jiné produkty, za které by jinak lidé byli ochotní platit. Trh nemůže fungovat v situaci, kdy si jedna strana myslí, že něco dostává zadarmo.
Těch webů, které umožňují předplatné bez reklam, je maličko, ne řada. Postupně se to zlepšuje, ale pořád je většina placeného obsahu placená z reklamy, ne z plateb čtenářů/uživatelů.
Jak jsem psal, to sledování uživatelů je ten nejmenší problém. Daleko větší problém je, že přestává fungovat trh, a my dál spoléháme na to, že funguje.
Jenže to pak právě nesplňuje všechny předpoklady pro fungování trhu. Např. ideální trh vypadá tak, že mají všichni účastníci trhu všechny informace. Reálné trhy tak samozřejmě nefungují a proto státy poměrně výrazně zasahují do fungování trhů tak, aby kompenzovaly informační asymetrii, kdy typicky spotřebitel má podstatně méně informací, než profesionální producent nebo poskytovatel služby. A do téhle situace, když řešíme, že má spotřebitel méně informací, vpadne internetová reklama založená na tom, že spotřebitel nemá vůbec žádné informace.
ehm... vyjadrili ste nazor, ze "free platene reklamou" je zle, pretoze neprebieha sutaz v plateni. To je nieco uplne ine, ako to cim teraz argumentujete :)
K teme c.2: to co pisete sa mi javi ako pomerne nesuvisiaci zmatok :).
a) ano akademicky trh, presne tak isto ako kruznica neexistuju. A?
b) ano staty zasahuju a tym padom kazia akademicke poucky. A?
c) myslienka, ze internetova reklama je zalozena na tom, ze spotrebitel nema ziadne informacie je aspon pre mna novinka. Co Vas k tomu vedie?
d) realne je trend poslednych rokov naopak spotrebitela zavalit privelkou kopou informacii. Takze to co popisujete je alternativna realita.
Zda sa mi, ze si myslite, ze "platenie volnym casom" nie je trhova zalezitost na rozdiel od "platenie peniazmi, ktore som ziskal ... tadaa ... predajom volneho casu v minulosti". Len na to pouzivate podivnu argumentaciu.
Ten problém je ještě komplikovanější. Pokud máte na výběr mezi "zadarmo s reklamou" a "za stokoruny měsíčně bez reklam", většina lidí zvolí to první. Jednak proto, že budou hledat jako několik zdejších diskutérů způsoby, jak obcházet zobrazení reklamy a tudíž "nezaplatit", protože to tolik nevypadá jako krádež nebo nelegální užití díla, když ta "cena" není výslovně uvedená, ale je takto formou "protislužby mimochodem". Druhak platí se pravidelně měsíčně a to je horší než jednorázové rozhodnutí se, že tam reklamy zůstanou.
A pak jsou tu z mého pohledu příliš vysoké ceny/zisky IT firem, které platby neúměrně prodražují, na což překvapivě inzerenti nejsou tak citliví, jako předplatitelé. Např. cena předplatného YT je pro mě neadekvátně vysoká, pokud ji srovnám třeba s koncesionářským poplatkem ČT a tím, co za tento poplatek dostávám. A to i s ohledem na to, že zaplacením předplatného YT se nezbavím product placementu sponzorů přímo ve videích tvůrců.
A v neposlední řadě tu pak jsou platby formou měsíčního předplatného místo možnosti platit za konkrétní využitou službu. Dnes je prakticky nemožné si koupit jen konkrétní film či seriál o který mám zájem. Místo toho musím platit předplatné za celý distribuční kanál, ze kterého mě ale drtivá většina obsahu vůbec nezajímá. A pokud sleduji dva seriály, musím platit dvě distribuční platformy, protože neexistuje společný distributor.
Osobně zatím platím jen předplatné Hospodářských novin, protože mi přijdou jejich zprávy zajímavé, poměrně vyvážené a každý den tam najdu několik pro mě zajímavých článků. I když mi ze začátku vadilo, že si nemůžu zaplatit jen konkrétní článek...
Já si všiml toho, že některé weby a služby, kde se předplatné bez reklam osvědčilo, začaly experimentovat s přidáváním reklam i pro platící zákazníky. Business model perfektní, peníze jak od čtenářů/uživatelů, tak z reklamy. Zadarmo pak verze, kde máte více reklamy než obsahu. Případně rovnou paywall, který ovšem vede na placenou verzi s reklamou.
Ten trh rovnako nefunguje ani mimo internetu.
Ten problem nieje v "Trh nemůže fungovat v situaci, kdy si jedna strana myslí, že něco dostává zadarmo."
Problem je samotny trh, ktory stvoril reklamu ako prostriedok dat o sebe vediet. Globlaziaciou sa to len zhorsilo.
Ak niekto novy chce prist na trh, tak sa potrebuje zviditelnit, ukazat, ze aj on tu je. Alebo zavedena firma potrebuje dat vediet o novych produktoch a x dalsich dovodov pouzi reklamu.
Samozrejme aj tu plati, ze vsteko sa da zneuzit. Co je je este legalna obch. sutaz, monopol,...
Na internete to len ide o cosi jendoduchsie.
Staty, legislativa a regulacne ramce zaspali dobu a internet dlhodobo ignorovali, vaka comu to prerastlo do takehoto stavu. Postupne sa to dobieha(GDPR, DSA,..) a aj tento segment caka regulacia.
Mimo internet je to ale marginálie, takže to nelikviduje principy trhu. Na internetu to naopak má zásadní dopady.
Samotný trh není problém. Reklama má tendenci vymykat se kontrole, ale pokud je dobře regulovaná, může být užitečná.
Dobu nezaspaly jen státy. Zaspala ji celá společnost, když podlehla neoliberální iluzi, že regulace jsou a priory špatné. Spousta lidí se mylně domnívala, že internet přináší svobodu tím, že tam prakticky neexistují regulace. A postupně pracně znovu zjišťujeme, že vhodné regulace naopak svobodu zvětšují, protože bez regulací ovládnou společnost různí šíbři.
Ano, regulace zrovna v nasem state funguje tak skvele, ze vlakem nedojedete ani z centra Prahy na letiste a vubec po republice cestujeme rychlostmi, ktere se prilis nelisi od toho, jak to postavili nasi pradedove - aneb jasame, ze to vubec nekde vytahneme na aspon 160 km/h, ale furt je dost mist i na hlavnich trati, kde je clovek rad za stovku... :-) Vlastne si tu regulaci udrzujeme takovy skvely skanzen :D
A kdyz uz jsme u toho internetu, diky zrovna te nasi skvele a dokonale regulaci (a z toho vyplyvajici byrokracii) je tu problem postavit treba i datacentrum, resp. je to o souboji s urady na nekolik let, ktery vzdavaji i mezinarodni korporace. Stejne tak je ta regulace jednou z pricin toho, proc se optiky do baraku k lidem stavi vyrazne pomaleji nez v jinych statech. Takze i po Praze je porad spousta mist, kde mate 60+let stare draty a jinak nic. No ale hlavne ze to mame zregulovany :D
je tu problem postavit treba i datacentrum, resp. je to o souboji s urady na nekolik let, ktery vzdavaji i mezinarodni korporace.
Vybrali si blbé místo. Asi bychom nechtěli, aby se tady stavělo všude všechno, že.
Stejne tak je ta regulace jednou z pricin toho, proc se optiky do baraku k lidem stavi vyrazne pomaleji nez v jinych statech.
Nevím, o jaké regulaci tu mluvíte. Jsem předseda SVJ (kumulativně už 15 let) a tohle je hlavně problém těch firem. Už jsem zarazil několik pokusů se k nám do domů probourat s yet another dalším poskytovatelem čehosi. Přímo v plánech existuje jedna trasa pro telekomunikace (mimo jiné), vedoucí z mnoha domů do jedné budovy. Takže v této budově si stačí vybudovat optiku a pospojovat si celé sídliště. Ty firmy, až na výjimky, to nevědí. Tak nazdar. Nemáte projekt, chcete náhodně vrtat, nezajímáte mě.
Ne, problem je ta regulace... a mluvi se o tom vsude mozne. A nebavime se o nejakem roztahani kabelu po baraku, ale o tom ze nejdriv se je potreba prokopat k tomu vasemu baraku, pane predsedo :-) I na to sidliste je potreba se nejak dostat.
Tak si v klidu a pomalu přečtěte můj komentář ještě jednou. Celé sídliště je dostupné z jednoho konkrétního domu. Pod zemí, existující infrastrukturou. Ostatně do domů už optika spoustu let vede. Dokonce dvě.
Ten článek je špatný. Stejně jako s tím datacentrem. Vybrali si pozemek, kde to uzemní plán znemožňuje a očekávají, že si z nich sebou na zadek a dají jim razítko. Stejně jako taky si autor článku stěžuje, že nejde kopat vedle silnice apod. Vše má svůj důvod a autor článku by jej měl znát a čtenáři vysvětlit.
Z pohledu uzemniho planu jde typove o stejny typ uzemi, na kterem stoji treba TTC DC1, THP, CoolHousing ci Casablanca na Zelivskeho, datove centrum Statni tiskarny cenin Na Vapence... takze, co tam mate dal? :-) Na stejnem miste muzete postavit treba i benzinku, ono specialni "typ" pro datova centra uzemni plan popravde ani nezna. Dohledat to misto neni tezke, je to hned za autobusovymi garazemi DPP na Klicove a vedle paterni ctyrproudove silnice (prumyslovy polookruh)... to asi nebude zrovna idealni misto k bydleni, ze? :-)
Nemyslim si, ze mimo internetu je to marginalne. Vyhoda internetu je, ze sa da presnejsie cielit/zameriavat sa na veci a ludi, na ktore mimo internet cielit prislis dobre nejde. Stale ale toho dost ostava aj mimo internet.
Podla mna dnesna reklama likviduje aj tu trh. Zaplatis si kamapan a ides. Bez ohladu na kvalitu alebo cokolvek. Bez tej kampane mas problem aj pri sebelepsom produkte, lebo ludia sa nemaju ako o nom dozvediet vdaka zapalveniu trhu kadecim.
Je to primarne globalziaciou. Viacej vyrobcov, druhov rovnakeho tovaru a uz sa to vezie.
Pozriem napriklad TV a tam vidim dookola masirovanie len uzkou skupinou reklam/firiem. V podstate len toho, kto si tu reklamu moze dovolit. Je tam obmedzeny priestor a da sa tak vytlacit naprikald konkruent/manipulovat trh. To je slusna bariera na vstup na trh.
Takze problem nieje len internet. Principy trhu sa dnes likviduju na vsetkych frontoch a ako nikdy pred tym.
Malinko offtopic, ale jádro problemu je v UTF homoglyfech (nebo také confusables) a těch je dnes přes 1500, některé více očividné některé méně. Loni jeden z mých teamů pracoval na realtime scam detection v user to user trade chatu jedné globální společnosti. Celkem nás to potrápilo při normalizaci textů, ale nejen to, jeden z dalších oříšků je například L E T S G O T O (whatever), toto je klasicky platform poaching scam a využívají mezer mezi písmeny a dvojitou jako mezeru mezi slovy. Tohle spolehlivě rozbíjí jednoduzsi pravidla na detekci. K naší smůle, naše platforma také umožňovala in-line obrázky ve zprávě, takže jsme museli nasadit také OCR a posléze i QR detection a decoding. A v tu chvíli udržení platformy relativně bezpečné bylo finančně a mentálně nárocné, provozovat toto všechno společně s AI language modelem.
Akorát že tahle otázka je trochu vágní, aby se dala nějak autoritativně zodpovědět. Respektive posouvá to ten problém jen o kousek dál. Jmenuje se ten známý projekt "Keepass", "Keepas" nebo "Keeppass"? Jak podobné jméno už je cajk si zaregistrovat? Není to dost podobné situaci kolem bot "Nikke" nebo "Adidass"?
Takže to vlastně není primárně problém DNS, nebo IT problém. Je to něco daleko obecnějšího.
Protože bývá zvykem dávat adresy malwaru tak, aby to někdo omylem necopypastnul a buď se nenakazil, nebo ho neodpojila hyperaktivní IPS (jako jednu dobu provozovalo např. UPC a Forpsi). Používá se buď ozávorkování tečky jak vidíte, nebo třeba v případě webového odkazu náhrada začátku za hxxps://. Vlastně je velmi mírně proti zvyklostem, že zakódovaná (punycode) varianta je ve zprávičce jen tak.