Názory k článku
Fedora bude předinstalovaná na noteboocích Lenovo ThinkPad
-
Nevím, jestli ta čtečka otisků prstů už funguje, ale rozhodně to je v plánu. Zhruba před měsícem, když jsem to zkoušel na předprodukčním Carbonu, který nám Lenovo poslalo, to ještě nefungovalo, ale intenzivně se to řešilo.
Lenovo má v plánu časem podporovat v Linuxu všechny technologie, které jejich notebooky nabízejí včetně třeba HDR nebo té funkce, která omezí pozorovací úhly displeje, aby z něj nikdo jiný nemohl číst.Musím říct, že k tomu přistupují opravdu poctivě. My jsme jim řekli, že žádné custom ovladače, které to rychle vyřeší, ale rozbijí se s dalším upgradem, do Fedory nepřijímáme. Maximálně backporty toho, co už je v upstreamu. Takže opravdu tlačí všechny ovladače do upstreamu a mají i podmínku pro dodavatele komponent, že musí mít ovladače ke komponentám v upstreamu a firmware musí být v LVFS atd. Teď to bylo ještě takové hektičtější, protože Lenovo i jejich dodavatelé se na poslední chvíli učili, jak to funguje v projektech, do kterých musí přidávat podporu pro jejich hardware, ale myslím si, že si to sedne a ta podpora jejich hardwaru bude v Linuxu dlouhodobě výborná. Dell se to taky učil roky a přijde mi, že Lenovo v té podpoře Linuxu chce jít ještě dál
Těžit z toho budou uživatelé všech distribucí, protože Lenovo nechce zlepšovat podporu pouze ve Fedoře, ale v Linuxu obecně, aby jejich notebooky byly atraktivní pro linuxové uživatele bez ohledu na to, jakou distribuci si zvolí. U Fedory bude jen ta podpora o něco lepší v tom, že si budou hlídat, aby se ovladače dostaly včas do nadcházejících verzí, a mají také tým testerů, který už teď úzce spolupracuje s Fedora QA a který bude hlídat, aby se s aktualizacemi do distribuce nedostávaly regrese v podpoře jejich hardwaru.
-
Nevíte ještě, prosím, jestli existuje nějaký tlak na Lenovo, aby se snažili o přidání podpory čteček starších zařízení? Např. pro E490 jsem se dočetl na Lenovo fóru, že "rozumný technický důvod" proč to nejde je, že ty čtečky neověřují otisk samy, ale děje se to v počítači. ( https://forums.lenovo.com/t5/Ubuntu/Ubuntu-and-ThinkPad-E490-FingerPrint-Driver-Support-06cb-00a2/m-p/5002132 ).
Je to něco, co jste řešili? Nebo se řeší pouze podpora nastávajících modelů? -
OMG UBUNTU zrovna píše, že Ubuntu se chystá pracovat na vylepšení podpory čtečky prstů:
https://www.omgubuntu.co.uk/2020/04/ubuntu-fingerprint-scanner-login-desktop
Není důvod, proč by se to nedostalo i do Fedory.
-
Je to taková novinářská zkratka. Většina těch věcí se udělala v libfprint, které dlouhodobě vyvíjí Bastien Nocera od nás. Co se stalo, je, že abychom udělali podporu pro nové čtečky, připojil se teď k němu další člověk od nás (Benjamin Berg) a Marco Trevisan z Canonicalu. Pracovali jsme na tom společně v upstreamu, jak to nakonec má být. Výsledky toho už jsou jak v Ubuntu 20.04, tak Fedoře 32 nebo nakonec v každé distribuci, která má nejnovější libfprint a GNOME.
-
Naopak, právě teď v době webové je pro Linux ideální doba. Většina lidí stejně používá dvě tři aplikace, zbytek jede na webu. Mám kolem sebe spoustu běžných uživatelů, kteří Ubuntu normálně používají a nemají s ním žádný problém. Jedou web, tisk, skenování, nějaký dokument napíšou, prohlídnou obrázek a jsou spokojení.
-
Myslím, že ideální doba pro Linux není ani tak kvůli webu, který z mého pohledu představuje v mnoha ohledech spíš regresi, jako především proto, že proprietární desktopové software ještě nikdy nebylo tak intruzivní, uživatelsky hostilní a obecně těžko použitelné, jako dnes. Když si člověk srovná např. právě vyšlé Ubuntu 20.04, nebo Fedoru 32 s "desktopovými" distry někdy před 5ti lety, je vidět, jak obrovský kus cesty k opravdickému desktopu Linux za tu dobu urazil. Dokonale plnohodnotná alternativa k Windows a Macu to ještě není, ale začíná to k ní mít setsakramentsky blízko.
-
MAC je takova parodie na uzivatelskou privetivost.
V souborovem manazeru ani po X letech nefunguje Ctrl+X/Ctrl+V jako zamysleny zpusob pro presun neceho nekam (cut & paste). Namisto toho je tam neintuitivni CMD+C / OPT+CMD+V jako copy / paste & remove.
A pak ta podivna sprava oken, kdy po prepnuti aplikace musim jeste volit "window > neco", typicky pri rozepsanych mailech. Nebo cmd+tab prepina i do minimalizovanych aplikaci a neobnovi je vizualne, takze mate na displeji neaktivni okno, ale menu prouzek z neceho uplne jineho. Je to fakt utrpeni a jedine smysluplne pouziti je otevrit prohlizec a sjizdet weby.
Na KDE3 jako power user nedam dopustit :-)
-
Mac má legendární pověst uživatelské přívětivosti a u původního Macintoshe i různých modelů Macintoshe II to stoprocentně byla pravda ve srovnání s tehdejší konkurencí (IBM PC, Atari ST, Amiga - aniž bych tím zpochybňoval četné jiné kvality těchto počítačů). Jenže s Windows 95 a NT 4.0 už ta údajná převaha Applu byla přinejmenším diskutabilní. MacOS X z hlediska použitelnosti a přívětivosti nijak nevyčnívá nad Windows ani nad moderní Linux a souhlasím, že se vyznačuje především jistou neintuitivností a naprosto zbytečnou bizarností. KDE vám rád přenechám, ale GNOME s Ubuntími mody a pár doplňky navíc mi z toho, co je k mání, vyhovuje nejvíc.
-
“V souborovem manazeru ani po X letech nefunguje Ctrl+X/Ctrl+V jako zamysleny zpusob pro presun neceho nekam”
Jestli to nebude tim, ze jabko neuvazuje o MS zpusobu presunu souboru.
Cmd-C, Cmd-V byla v jabku snad uz v dobe kdy MS znal pouze Ctrl-Insert, Shift-Insert(vlastne ani to neumel, to si aplikace musely zaridit samy). Jabko bylo hodne mysoidni a presun souboru se provadel presunem mysi (v te dobe pro MS cista sci-fi).
Budete take nadavat na to, ze okno aplikace se zavira pomoci Cmd-W, pripadne cela aplikace pomoci Cmd-Q a jaktoze se to nezavira oboji stejnym (krkolomnym) hmatem Alt-F4?Pripominate mi dobu, kdy si lidi mysleli, ze Linux je “neco jako Windows, ale zdarma” a pak byli prekvapeni, ze o zadny klon MS Win nejde.
Je to jiny system, nektere veci maji Mac uzivatele zazite desitky let. Vas postesk je tak spis priznanim ze se neumite prizpusobit. V tom pripade doporucuji navrat na MS Win, bude pro vas vhodnejsi. -
Jsem spokojenej uzivatel Linuxu (95% cmdline, 5% web), na Win7 pracuji protoze specialni sw.. ale ten Mac OS je fakt mimo.
V tom finderu pouzivam Cmd+K na otevreni cesty k sitovemu disku - ale to policko na zadavani ackoliv ma drop down seznam, tak se tam neukladaj posledne pouzite cesty... takze to vypisuju dokola (nastesti mam na disku poradek, takze vim co kde najdu a muzu to vypsat), ale presto.. jako WTF. Proc zrovna tady neni ukladana historie?
Dalsi potiz - save dialog. Nejde tam napsat cesta.. lze navolit leda root ze sitoveho disku, a pak se dlouhe minuty proklikavat skrz 10 slozek na cil. To uz je lepsi to ulozit do Downloads a z tama to pretahnout misi do finderu nasmerovaneho skrze Cmd+K nekam.. ale pro presun je treba pridrzet Cmd... to je hodne krkolomny ukol, protoze nemuzete pustit touchpad - protoze nekdo na nem chtel usetrit tlacitko...
Chapu ze je to pro lidi, co maj 1 flashku a radi presouvaj veci rucne na plochu a tim to hasne. V roce 2020 bych cekal od tak draheho pocitace ponekud vic :-)
-
Cmd-K: Zajimave, mne se v dropdown histori ukazuje. Nicmene radsi pouzivam ten ulozeny seznam co je pod tim.
Save dialog me dve podoby:
Zmensena - tam je fakt minimum. Ale da se tou sipkou vedle zmenit na rozsirenou podobu
Rozsirena - v zasade vypada dost podobne jako okno Finderu. Pretahnutim souboru nebo adresare do tohohle save dialogu se zmeni cesta toho dialogu na dany adresar/soubor (i kdyz jde o save dialog).
V obou variantach jde zkratkou Cmd-Shift-G vyvolat dialog "Go to the folder" kde se da primo napsat cesta. Proc je tahle zkratka takova jaka je. nevim. Nezkoumal jsem. Ale ta volba tam je.Je to proste jiny. Zvyknete si na to/Naucte se to nebo to opustte, na to se vic rict neda.
Jako ma to svoje pro a proti, za sebe priznavam ze pro prace se soubory pouzivam nejcasteji v terminalu Midnight Commander. To jse zase muj zvyk, ktery se mi nechce opoustet.
-
Takhle, ja nejsem pravoverny jabkar. Ale svoji logiku ten system ma a kdyz se k tomu pricte, ze Apple zamer je (nejspis) aby totalni laik to pouzival spis mysoidne nez pres klavesovy zkratky a zaroven aby to (pro toho laika) bylo porad prehledny, tak se clovek nemuze divit ze je spoustu veci skrytych a nesvitej tam na prvni dobrou.
-
V době, kdy 95% všech uživatelů je zvyklých na způsob používání Windows, je celkem debilní si zakládat na tom, že něco mám z principu jinak, ani lepší, ani horší, prostě jenom arbitrárně odlišné. Přesuny souborů pomocí Ctrl-X/C a Ctrl-V jsou pro normálního uživatele zažitou praxí při používaní počítače stejně jako dvouklik na otevření souboru nebo kontextové menu na pravém kliku (na který najelo i jabko, s remcáním a skřípěním zubů). Tvrdit jim, že tady to používat nemůžou protože Apple prostě ví nejlíp, jak to má být, je stejná blbost a arogance, jako když upstream GNOME z principu odmítá podporovat ikony na ploše nebo v tray, ačkoli jsou po každého léta zažitou součástí denního workflow.
A že mnoho lidí od Linuxu čeká "něco jako Windows, ale zdarma" je právě ten důvod, proč projekty, jako XFCE, MATE a vlastně i KDE mají své věrné uživatele, i když za nimi zdaleka nestojí taková komerční síla, jako za GNOME: nabízejí lidem přesně to, na co jsou zvyklí, tj prostředí á la Windows ve kterém se okamžitě zorientují.
-
"Přesuny souborů pomocí Ctrl-X/C a Ctrl-V jsou pro normálního uživatele" - jsou normalni pro MS Win uzivatele, pro jabkare je to naprosto nezvykla a nepochopitelna vec. Proc pouzivat destruktivni zkratku jeste pred rozhodnutim jestli budu jen kopirovat nebo se rozhodnu to presunout. V prvnim pripade to vyresi Cmd-V, v tom druhem Cmd-Alt-V. Ale pocatecni akce, Cmd-C, je stejna.
Ze ma neco Win uzivatel zazite jinak, to se zase bavime o tom, ze MS se rozhodl udelat neco jinak nez mel uz jiny OS, kde to bylo zazite.
Pravy click - historicky jabko melo Cmd+click coz se da povazovat za "pravy click" (je to nejblizsi tomu co ma MS Win jako pravy click). Jabkomys mela od zacatku jen jedno tlacitko. Pokud vim, tak dodnes, oficialnim zpusobem, pravy click neni. Tzv. "sekundarni kliknuti" je porad volba mezi "Kliknete dvema prsty", "Kliknete v prave dolni strane", "Kliknete v leve dolni strane". Vychozi je myslim ta prvni, pokud je vybrana volba ze to bude vubec delat (viz Cmd-click). Mys to ma oproti touchpadu o neco omezenejsi (ale v zasade je tam neco podobneho). "Levy klik" je pak cokoliv co nezapada do teto volby.
Bavime se o necem, co fungovalo drive nez MS svet vubec poznal okynka a plne podporoval mys.
Nebo mate pocit ze jednoho dne mel Apple prijit a rict "Heledte se uzivatelé, vime ze doted jste to pouzivali tak a tak, jste na to zvykli, ale protoze se objevil jiny OS ktery sice nepouzivate, ale dela to jinak, tak vam to zmenime podle nich, ju"? -
No a tady v tom zacina byt gulas - vidis ze sam ocekavas Cmd+klik, ale neni to tak. Ted jsem to zkusil a je tam prohozeni s tim nenapadnym malym tlacitkem "control" :-). Ten pravy klik na mem MBPr je z Control+klik (nebo dva prsty na touch), Cmd+klik funguje jako ve windowsu Ctrl+klik.. tj. na oznacovani jednotlivych polozek (napr. v seznamu mejlu jsem to zkousel), shift+klik je u obou stejne (oznaceni rozsahu v seznamu polozek). Zejmena s tim control/command clovek dost valci kdyz pouziva vicero platforem.
-
Hehe, aspon je videt ze to tak casto nepouzivam :-)
Jako “pravy click” mam kliknuti dvema prsty a za tech deset(?) let co mam jabko jako desktop to nedelam jinak. Omlouvam se, skutecne to ma byt Ctrl-click.Ale jinak to dost odpovida, hodne veci co ma MS Win jako Ctrl-neco, to je v jabku Cmd-neco (MS Win, resp. PC, Cmd/Meta klavesu nemelo. Zaroven PC si u AT klavesnice posunulo Alt bliz k mezerniku).
26. 4. 2020, 01:06 editováno autorem komentáře
-
Martin X (neregistrovaný)
Uz dost dlho som nemal moj Mac Mini zapnuty, ale ak si spominam, tak sa dalo v nastaveniach premapovat, ze CTRL fungoval ako CMD, teda na kopirovanie fungovalo standartne CTRL+C a CTRL+V. (CTRL+X na "cut" nefungovalo, ale ako uz bolo napisane, to je dane inou filozofiou ovladania macOS).
https://www.techjunkie.com/switch-command-control-keys-mac-modifiers/26. 4. 2020, 10:18 editováno autorem komentáře
-
Ano, presmykace se daji poprehazet. Takhle mam na externi (PC) klavesnici prehozeny Alt a “Win”/Cmd (+prehozeny keycaps) aby mela konzistentni rozlozeni s vestavenou klavesnici (t.j. Ctrl, Alt, Cmd, mezernik...).
Neni to ale tak, ze to napr. Cmd zmenim na Ctrl, to ne. Tim se jen “presune” klavesa, v systemu je to porad Cmd. Tam kde je pak vyzadovan Ctrl, se pak musi mackat ta druha klavesa. -
"Přesuny souborů pomocí Ctrl-X/C a Ctrl-V jsou pro normálního uživatele" - jsou normalni pro MS Win uzivatele, pro jabkare je to naprosto nezvykla a nepochopitelna vec.
Pro jabkaře (i linuxaře) je to sice prakticky nestravitelné, ale je to holt prostě tak, že normální uživatel je uživatel MS Win. Kdo něco měl dřiv je irelevantní, důležité je, co uživatel očekává. Celkem by pro Apple nebyl problém podporovat oba typy klávesových zkratek a na to ostatní (správa oken a aplikací, atd) by si jejich uživatelé snadno zvykli tak, jako si zvykli na úplně jinou UI při přechodu na OSX. Většina z nich v práci nebo na jiném počítači doma stejně používá i Windows a dobře ho zná.
Jabkaři jsou prostě malinká menšina a Linuxaři na desktopu bohužel ještě mnohem menší menšina. Proto tam, kde je to opravdu jenom o celkem arbitrární konvenci, by se oba měli přizpůsobit většině. Když jednou za uherský rok musím něco dělat na Macu, tak mi ta idiosynkracie jejich UI pěkně leze krkem, protože nic nikdy nefunguje tak, jak očekávám, a rozhodně jsem si nikdy ještě neřekl sakra, Cmd-Alt-V a spol. to je geniální nápad a mnohem lepši, kdyby to jen v GNOME bylo taky tak....
-
“ Většina z nich v práci nebo na jiném počítači doma stejně používá i Windows a dobře ho zná.”
Predpokladate ze vsichni jabkari se stali jabkari prechodem z MS Win. To neplati ani u zde, v CR.
Ja teda ano, ja jsem prebehlik puvodne Win98, pak Linux(s minoritnim podilem WinXP jako dualboot) a ted jabko. Jako na desktopu. Ale uz jsem par takovych potkal, co nezazili nic nez jabko. A to i z doby pred OS X. -
Neříkám, že všichni, ale kolik uživatelů jabka se doopravdy v životě nedotklo žádného jiného OS? A i kdyby, proč by pro ně byl takový problém si - postupně - zvyknout na konvence běžné u drtivé většiny, zvlášť když, jak sám říkáte, mnozí z nich přešli z MacOS Classic na totálně odlišný OSX a přežili to?
26. 4. 2020, 02:25 editováno autorem komentáře
-
Pro jabkaře (i linuxaře) je to sice prakticky nestravitelné, ale je to holt prostě tak, že normální uživatel je uživatel MS Win. Kdo něco měl dřiv je irelevantní, důležité je, co uživatel očekává.
Podle mě vycházíte pouze z české zkušenosti. Apply byly v devadesátých letech značně dražší než (IBM) PC a tak se u nás moc nepoužívaly. V zahraničí byl Apple daleko víc zastoupen a proto existuje dost velká základna těch, kteří by za "normální" považovali spíš applovské jednodušší ovládání. Bylo už tenkrát zajímavé vidět, jak si jeden OS vystačil s jedním tlačítkem myši, zatímco na druhé platformě se běžně používaly i třítlačítkové (třetí tlačítko pak v první polovině devadesátek nahradilo kolečko).
Ctrl-C + Ctrl-V/X ve správci souborů ani na Windows spousta lidí nezná. Pokud bych měl něco označit za "normál", tak je to přetažení souboru myší. Klávesové zkratky jsou už nadstavba pro produktivitu. Pojetí produktivity se na všech platformách značně liší. Redukovat rozdíly mezi nimi na takovou blbost, jako je klávesová zkratka pro kopírování/přesun souborů je vytržené z celku.
Pokud se o tom chcete bavit do hloubky, tak napříč celým Applem funguje poměrně jednoduchá úvaha: dvě podobné funkce mají stejnou zkratku a liší se přepínačem (klávesou) Option. Tedy Cmd-V znamená vložit, Cmd-Option-V znamená přesunout. Zatímco na Windows se musíte o tom, jestli kopírujete, nebo přesouváte, musíte rozhodnout už na začátku operace (v době kdy volíte Ctrl-V vs. Ctrl-X), na Applu se rozhodujete až na konci operace. Mně to třeba přijde logičtější, např. se rozhodnu o přesunu až ve chvíli, kdy uvidím obsah cílové složky a usoudím, že zde by se daný soubor hodil opravdu víc. Tyto detaily jsou naopak to, co applisté na svojí platformě oceňují.
-
> Většina z nich v práci nebo na jiném počítači doma stejně používá i Windows a dobře ho zná.
To je zoufale naivní představa. Kromě mě, kterej skutečně začínal na DOSu, tak všichni jablíčkaři kolem mě jsou jablíčkaři od jakživa. Á, vlastně jeden se přiženil, ten byl taky Woknař. Takže jsme dva. A všichni mají z Windows osypky. (Proto jsem tak oblíbenej, protože já Windows přežiju.)
Chápu, že se vám to nelíbí, že byste to dělal jinak, ale nemyslím si, že vaše představa odpovídá realitě.
-
Vzpomínám na mou paní, která se mi stěžovala po návštěvě knihovny: "Já vím, že darovanému koni na zuby nekoukej, ale když oni ty Windows, to se fakt nedá, tak neintuitivní..." Možná že vás je 95 %, ale to těch zbylejch 5 % absolutně nezajímá. Mekaři na vaše návyky nejsou zvědavý, a ani je nenapadne se u sebe doma přizpůsobovat. (Tím spíš, že poslední dobou jdou Windows s tou neintuitivností ale jako úplně do kopru.)
-
VantomasStříbrný podporovatel
Líbí se mi, jak se tu za příklad dává "nesmyslný" CMD+C a CMD+OPT+V, ale co teprve, že ve Finderu se místo Enteru používá CMD+šipka dolů, pokud chceme soubor otevřít a ne přejmenovat... :)
-
Cmd-Up = vynoreni z adresarove struktury (o uroven vys)
Cmd-Down = zanoreni do adresarove struktury (o uroven niz). Nebo spusteni (napr. aplikace je realne taky adresar (s definovanou strukturou).
Logiku to ma.Nechte si vypravet k cemu slouzi v MS File Exploreru klavesa pro mazani napsaneho textu :-)
-
V tom máte naprosou pravdu. Až jsem byl překvapen, jak dobře mi jde v poslední době nahrazovaání windows na místech, kde jsem čekal největší problémy. Třeba u rodičů, 60+....
Paradoxně to dokonce můe být i jednodušší - pro W10 nejsou na spoustu věcí ovladače, kdežto v Linuxu jedou často zcela bez práce (tiskárny, starší grafiky....) -
S těmi ovladači je to jasné. Windows se v tomto ohledu považuje za uživatelsky příjemné jedině proto, že si ho uživatelé kupují už instalované a málokdo pak má s Windows ovladači osobně tu čest. Vzpomínám na dokonale trefný (tak jako často) výrok Linuse Torvaldse, že uživatelsky přívětivý OS není ten, který má grafické klikátko na konfiguraci ovladačů, ale ten, kde to prostě funguje samo od sebe a uživatel se o nějaké ovladače vůbec nemusí starat.
-
Peter FodrekZlatý podporovatel
hlavne, ak ide o reakciu na rast jediného Linux only OEM výrobcu System76
robili u ODM
ake v roku 2018 spustili 1. vlastnú továreň na desktopyhttps://blog.system76.com/post/175995780368/system76-new-manufacturing-facility
A v roku 2020 druhú továreň na notebooku
https://www.forbes.com/sites/jasonevangelho/2019/11/20/system76-will-start-designing-and-building-its-own-linux-laptops-beginning-january-2020/#5917548e3e16Takže v USA a Kanade prudko rastie dopyt po Linux based osobných počítačoch
-
"který respektuje svobodu uživatele"
Pokud bych pristoupil na vasi tezi, tak:
- Jediny SW ktery respektuje svobodu uzivatele je "free SW" (uzivani bez omezeni zdarma).
- Jediny SW ktery respektuje svobodu tvurce je "public domain" (uzivani i upravovani bez jakychkoliv omezeni a zdarma).Jakmile jste omezeni jakoukoliv licenci, lhostejno zda EULA ci LGPL, nejde o free SW.
-
Zřejmě žijete na jiné planetě, protože jste ještě nikdy neslyšel klišé o free speech vs. free beer. O "zdarma" nikde není ani slovo. Uživatel, který k SW získá licenci (ať už zdarma nebo za peníze) má mít právo v tu chvíli SW používat, upravovat a (pokud se k tomu rozhodne) redistribuovat tak, jako je to s jakýmkoli jiným produktem. Když si koupím auto, tak očekávám, že s ním budu moci jed kdykoli kamkoli, a ne, že bude mít zabudovaný blokátor, se kterým můžu jet nakupovat to Tesca ale ne do Billy, protože automobilka má výlučnou smlouvu s Tescem a za jízdu do Billy by mě zažalovala. Nikdo netvrdí, že to auto musím dostat zadarmo.
Public domain není nutně svobodný: existuje spousta softwaru, kde je v public domain jenom binárka a zdroják není k dispozici. A pokud jde o vaši poznámku "lhostejno zda EULA či LGPL", tím jste právě dokázal, že tomu rozumíte jako koza náklaďáku. EULA je Agreement neboli smlouva, LGPL je licence. To je úplně jiný právní základ a řídí se jinými zákony i precendenty.
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelKdyž tu píšete o úpravách a používáte paralelu s autem, tak jste vedle: zkuste si auto upravit. Jste tvrdě limitován zákonem, spočítají vám to na StK a prodat to taky nemůžete, protože buď neprojdete evidenční kontrolou, nebo nový majitel na StK...
Ani s jinými věcmi, které koupíte, nesmíte dělat, cokoli vás napadne, třeba elektrospotřebiče. -
"O 'zdarma' nikde není ani slovo."
Bavime se o "svobode" SW, nejaka klise nejsou smerodatna.
Uzivatelum (fyzickym osobam) poskytuje neco jako "svobodu" SW to, ze je zdarma. Stahnou nainstaluji a uzivaji BEZ OMEZENI. Teoreticky si autor do Readme muze napsat ze si nepreje any program byl pouzivan kazde treti utery po uplnku mesice, ale je to na fyzickych osobach naprosto nevymahatelne a proto zcela irelevantni.
Pragramatorskou "svobodu" zarucuje public domain se zdrojaky. PD bez zdrojaku zajistuje uzivatelskou "svobodu".
"EULA je Agreement neboli smlouva, LGPL je licence"
EULA je smlouva o LICENCNICH podminkach, tu stazenim/uzivanim/distribuovanim programu pod LGPL uzavirate taky.
-
Uzivatelum (fyzickym osobam) poskytuje neco jako "svobodu" SW to, ze je zdarma. Stahnou nainstaluji a uzivaji BEZ OMEZENI.
To je holá blbost, respektive si plete svobodu (= právo něco dělat) a nárok (právo na něco). Například svoboda projevu znamená, že mám právo publikovat své názory a představy, ne, že mám právo na to, aby mi někdo dal zadarmo k dispozici tiskárnu, tuny čistého novinového papíru a pro jistotu i celou redakci. Obrovské množství software je zadarmo a do svobodného sw má hodně daleko. Svobodný software znamená, že pokud ho získám legálním způsobem v rámci licence, mám právo ho dále používat bez dalších omezení, mám právo ho upravovat a dále šířit (buď jedině pod stejnou licencí, nebo s možností licenci změnit), přičemž ta distribuce nebo licence klidně může nebo nemusí něco stát,.
Teoreticky si autor do Readme muze napsat ze si nepreje any program byl pouzivan kazde treti utery po uplnku mesice, ale je to na fyzickych osobach naprosto nevymahatelne a proto zcela irelevantni.
To by šlo vymáhat velice snadno a spousta běžného nesvobodného software vymáhá podobné a ještě větší kokotiny.
EULA je smlouva o LICENCNICH podminkach.
Ano. Je to SMLOUVA (jedno, jestli o udělení licence, nebo zametení chodníku). Řídí se občanským zákoníkem, resp. ustanoveními o smlouvách.
Licence se řídí zákony o autorských právech.u stazenim/uzivanim/distribuovanim programu pod LGPL uzavirate taky.
Tak předevsím LGPL, GPL ani žádná podobná svobodná LICENCE na rozdíl od EULA nemá nic společného s užíváním, které je neomezené. Ta se týká jedině rozmnožování. Dále na rozdíl od EULA u svobodné licence nikdo nic neuzavírá, protože uživatel ani (re)distributor se nezavazuje k žádnému plnění. Autorská práva platí automaticky a ve výchozí situaci člověk nesmí originální dílo reprodukovat vůbec pokud k tomu nemá licenci. U GPL, LGPL, BSD licence atd. jsou stanoveny podmínky, za jakých je možné sw reprodukovat. Kdo tyto podmínky dodržuje, má tímto licenci a smí dílo reprodukovat a distribuovat. Tyto podmínky platí obecně (proto se GPL jmenuje GENERAL Public Licence), na rozdíl od EULA nejsou jmenovitě stanovené pro žádnou konkrétní osobu, ale pro kohokoli, kdo se jimi řídí.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelMezi GPL a EULA není z hlediska práva žádný rozdíl. Je to smlouva, kterou autor uděluje výkon práv na užití díla podle § 12 autorského zákona (v ČR, v jiných zemích je to samozřejmě podle místních zákonů, ale je to ve všech civilizovaných zemích plus mínus stejné, protože se to řídí mezinárodními úmluvami). V kontinentálním právu užívání autorského díla nikdy není neomezené, právo dílo užít má jedině autor a nemůže se ho vzdát, může jedině licenční smlouvou někomu dalším udělit výkon práv. Třeba v USA existuje tzv. public domain, což znamená, že se autor opravdu vzdá svých autorských práv.
-
"To je holá blbost, respektive si plete svobodu (= právo něco dělat) a nárok (právo na něco)."
Tim ze autor da program na internet jako "free SW", poskytuje uzivatelum (nikoliv programatorum) pravo (po vasem svobodu) s programem pracovat, uzivat ho, bez omezeni.
Pokud je program poskytnut jako public domain vcetne (nebo pouze) zdrojaku, umoznuje programatorum s nim pracovat bez jakehokoliv omezeni (treba jako EULA nebo LGPL).
-
" LGPL, GPL ani žádná podobná svobodná LICENCE na rozdíl od EULA nemá nic společného s užíváním, které je neomezené"
Ale to "neomezene uzivani" je prece dane tou licenci? A pravo program neomezene uzivat ziskate tim, ze s ni souhlasite. Stahnete program, podivate se pod jakou je licenci, zjsitite ze (napr.) pod LGPL a vite ze jej muzete uzivat volne.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelIBM dělající ThinkPady je tak dávná historie... náhoda.
Resp. Fedora je nejspíš lepší volba a nějaké dávné obchody v tom nehrály roli.
-
Můžu vás ubezpečit, že IBM v tom nehrálo žádnou roli. I když jsme 100% vlastnění IBM, jedeme v režimu samostatné firmy.
Důvody, proč si vybrali Fedoru, jsou primárně dva: 1) měli od jednoho svého velkého zákazníka požadavek specificky na Fedoru, 2) dlouhodobě s nimi spolupracujeme na podpoře a certifikaci RHELu na jejich noteboocích a mají s námi dobré zkušenosti, co se týče vývojářských kapacit, schopnosti implementovat v upstreamu, co jsme slíbili atd. -
-
Škoda. Teď jsem dceři kupoval NB a vybral jsem TP. Windows jsem tam nechal, ale primární distribuce je Kubuntu. Kdyby byl ten NB dostupný s Fedorou, určitě bych nad ní vážně uvažoval.
A to je právě největší problém všech NB s Linuxem. Buď to jsou plečky, co ani nestojí za pozornost, nebo naopak na objednávku s mastnou přirážkou. Stroj s Linuxem a rozumným poměrem cena/výkon prostě na trhu není
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelTak minimálně studenti (a možná i děti) v civilizovaných zemích obyčejně můžou objednávat laptopy bez systému. Je to o pár set eur levnější (podle typu) a předpokládá se, že zužitkují buď např. Linux distribuce z univerzitních zrcadel nebo Microsoft licence na Windows taky přes různé univerzitní nebo školní programy.
Pro firemní zákazníky určité velikosti je poměrně běžné dodávat nějaký golden image přímo OEM nebo dodavateli, který se postará o instalaci a IT oddělení po rozbalení v podstatě může notebooky apod. uživatelům rovnou rozdat. Nebo dodavatel nastaví boot přes PXE a zbytek se řeší automaticky přímo ve firmě. Jestli se to už zakládá na Windows nebo nějakém jiném systému je celkem jedno - licence Windows se v u takových zákazníků stejně obyčejně řeší zvlášť v rámci nějakých rámcových smluv apod. a chodí na to menší průběžné audity (když věci vypadají standardně/ jednoduše) nebo holt větší audity, když se podnik snaží např. ušetřit koupí OEM licencí místo volume. (Což je legální a může být levnější, je to ale o něco nebo o dost víc práce.)Pro osobní použití různých možností, jak nemít Windows a při koupi za ně neplatit taky přibývá, ale máte pravdu, že standard to z pochopitelných důvodů úplně není.
-
Oblíbené zaklínadlo linuxářů. V prodejní ceně notebooku MS licence nehraje skoro žádnou roli. Výrobci nakupují OEM za zlomek toho, co jsou regálové ceny - v řádu nízkých stokorun. Z toho samého důvodu se výrobcům nevyplatí ani uvažovat o modelech bez Windows. Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.
Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí. Žvaní o tom jen fanatici, kterým se stala volba operačního systému životní náplní.
Daleko větší problém než zahrnutá licence windows je zmiňovaná nedokonalá podpora hardware.
25. 4. 2020, 01:54 editováno autorem komentáře
-
Tím tučným příplatkem jsem myslel to, že to jsou většinou specializované NB pro firmy nebo vědecké účely. Tedy obsahují HW, které jako běžný uživatel nevyužiji a který cenu toho NB zbytečně navyšují. Navíc firmy většinou nakupují se slevou, kterou jako nefiremní uživatel nedostanu.
Osobně nemám problém vyhodit pár stovek za OEM Windows a klidně bych si i dalších pár stovek za Linux připlatil. Jen mě pak štve, že MS se na základě prodejů chlubí tím, na kolika počítačích Windows běží. Což ale vůbec nekoresponduje s realitou. Jde hlavně o princip.
A proč nechci windows? Hlavně proto, že mě nebaví je administrovat. Dělám support v rodině a někdy to je na palici. Na druhou stranu nikomu Linux necpu. Každý svého štěstí strůjcem.
-
Jen mě pak štve, že MS se na základě prodejů chlubí tím, na kolika počítačích Windows běží.
Myslím, že se to dávno nepočítává z prodejů. Nejlepší statistiky jsou z prohlížečů a i tak se má Microsoft čím chlubit. Tak či onak, pokud máte Linux rád, nenechával bych si otravovat hlavu přemýšlením o Microsoftu. Podíl trhu není závod, je to jen ukazatel, jak je který systém úspěšný. Linux na desktopu má hodně co zlepšovat.
-
Žádný výrobce notebooků si nepočítá statistiky z prohlížečů. Hledí na prodejní čísla. Když jsem si koupil XPS 13 s Windows a okamžitě na ně nainstaloval Fedorou, pořád jsem byl v prodejních číslech zákazník, který si koupil model s Windows. A ty týmy, které dělají na linuxových modelech, to štve, protože to sráží prodeje jejich produktů, a firma pak nemusí mít takovou potřebu do podpory Linuxu investovat.
Není to ale čistě jen o prodejích modelů s Linuxem. Dneska řada technologických firem umožňuje volbu operačního systému. Vývojáři s Linuxem můžou být klidně i v menšině, ale často to jsou kritické pozice a týmy a když není výrobce schopný nabídnout modely, které mají dobrou podporu v Linuxu, odejde firma k někomu jinému, ale ne jen u těch notebooků pro linuxové vývojáře, ale u všech, takže kvůli špatné podpoře Linuxu ve výsledku přichází o tržby i u notebooků s Windows.
-
Vždy jsem si kupoval komp podle HW podpory v Linuxu. Windows mi nezavazelo, cena asi 900 Kč navíc a ke smůle Linuxu některé věci pod Windows jsou lépe podporované (namátkou rozlišení českého textu při skenování, nebo SW dodávaný s drahými foťáky, u mne NIkon). Užívám trial-boot (dual-boot).
25. 4. 2020, 18:42 editováno autorem komentáře
-
…Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.…
Na výběru NB mi vadí, že výrobce má v nabídce hromadu různých konfigurací, ze kterých mi z nějakého záhadného důvodu většinou žádná nepasuje. Buď je málo paměti, nebo je malý HDD, nebo něco jiného. Typicky to pak dopadne tak, že si k NB ještě musím něco dokoupit a namontovat.
BTW: nekoupí někdo 8GB DDR4 SO-DIMM z toho TP? Upgradoval jsem na 16GB, ale protože tam je jen jeden slot, tak mi ten modul zůstal.
-
> Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.
Zdroj?
> Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí.
Super, ale o tom řeč nebyla. Jde o to, že si člověk často ty Windows koupit musí, což prostě nechce v situaci, kdy jdou hned pryč.
Například Zenbook UM431DA se systémem a bez systému dělá 3 tisíce (Alza). Asi tolik k "pár stovkám". (Bohužel tahle varianta přišla s minimálně 3měsíčním zpožděním.)
-
k3dARStříbrný podporovatelMiroslav Šilhavý 25.4. 1:53
Oblíbené zaklínadlo linuxářů. V prodejní ceně notebooku MS licence nehraje skoro žádnou roli. Výrobci nakupují OEM za zlomek toho, co jsou regálové ceny - v řádu nízkých stokorun. Z toho samého důvodu se výrobcům nevyplatí ani uvažovat o modelech bez Windows. Zalistování a distribuce další varianty modelu by byla dražší než úspora na licenci.
Kdo má rád Linux, tomu v jeho používání nezabrání to, že zaplatil pár (nižších) stokorun navíc za OEM licenci. Prostě ji zahodí. Žvaní o tom jen fanatici, kterým se stala volba operačního systému životní náplní.
ze je to oblibene zaklinadlo, je oblibene zaklinadlo "(fakticky fanatickych) sasku z PR oddeleni Microsoftu", jde o logickej/racionalni postoj/ pristup/princip ze kupovat licenci na neco co nechci a nemit (realnou-neomezujici) moznost volby NENI v poradku.
- nejde o rozdil stokorun
- i kdyby slo o storkoruny, tak krat pocet zakazniku co tu licenci nechtej = miliony...
- jde o ilegalni (rozhodne moralne, a kdyby se neprekrucoval zakon tak i zakone) vazany prodej
- technicke reseni pro nakup BezOS muze byt pro vyrobce/prodejce HW zatez 0Kc
- kdyz bys kupoval auto, take bys nechtel platit jen 3-5% z ceny za plysoveho medveda na zadni sedacce ktereho bysi mohl vyhodit25. 4. 2020, 18:19 editováno autorem komentáře
-
nejde o rozdil stokorun
Giganti (o kterých se bavíme) dostávají OEM licenci hluboko pod tisícikorunou.
i kdyby slo o storkoruny, tak krat pocet zakazniku co tu licenci nechtej = miliony
technicke reseni pro nakup BezOS muze byt pro vyrobce/prodejce HW zatez 0KcAsi nemáte moc realistickou představu o tom, kolik stojí zalistování dalšího artiklu v celém distribučním řetězci. To pro několik nízkých jednotek procent zákazníků nikdo dělat nebude. Nota bene, když uvážíte, že Linux se těší oblibě víc v chudších zemích. Ta rovnice prostě nevychází.
jde o ilegalni (rozhodne moralne, a kdyby se neprekrucoval zakon tak i zakone) vazany prodej
Televizor dostáváte se softwarem, který výrobce určí, že je součástí výrobku. Mobilu, tablet atd. taky. Cena software není určená, je součástí sestavy. Oprávněným zájmem spotřebitele je mít možnost reklamovat vady, oprávněným zájmem prodejce (výrobce) je určit podmínky, za kterých garantuje funkci výrobku. Vázaným prodejem je, když nutíte zákazníka koupit navíc něco odlišného, co přímo nesouvisí s výrobkem.
kdyz bys kupoval auto, take bys nechtel platit jen 3-5% z ceny za plysoveho medveda na zadni sedacce ktereho bysi mohl vyhodit
U počítače neplatíte za licenci žádné peníze navíc. Taková cena není určena. Obdobně, když kupujete auto, není nikde vyčíslena cena softwaru řídicích jednotek. Také je jisté, že i výrobce automobilů musel investovat spoustu peněz do vývoje a je jisté, že existují lidé, kteří by si klidně vytvořili vlastní řídicí software. Zkuste jít do autosalonu, ať Vám dodají automobil bez software levněji.
-
k3dARStříbrný podporovatel
bavime se o "(IBM)PC Compatible" HW kdy pribaleni OEM licence Microsoft OS je neco navic co prave diky te definici kompatibility neni potrebne pro provoz HW...
televize, mobil, tablet ani auto nema definovanou kompatibilitu HW takze je logicke (ocividne jak pro koho) ze to srovnavat nelze...
ze gigant-vyrobce PC HW ma OEM licenci na 200Kc/ks je irelevantni, kdyz zakaznik plati v cene vyrobku cenu vyssi...
-
bavime se o "(IBM)PC Compatible"
Všiml jste si toho, že toto nikdo u výrobků dávno nedeklaruje, aspoň ne prodejci? I kdyby, není to pojem, který by měl pevně ukotvený význam (to lze dokázat např. z toho, že PC staré dvacet let není reálně kompatibilní s PC ze dneška).
ze gigant-vyrobce PC HW ma OEM licenci na 200Kc/ks je irelevantni, kdyz zakaznik plati v cene vyrobku cenu vyssi
Ano, a u potravin u výrobku platíte za obal, u elektroniky za přibalené baterie značky, o které rozhodl výrobce. U nového
auta platíte za pneumatiky, ačkoliv byste si raději koupil úplně jiné. Nic z toho není vázaný prodej, ani po právní stránce, ani morálně.26. 4. 2020, 09:46 editováno autorem komentáře
-
> Všiml jste si toho, že toto nikdo u výrobků dávno nedeklaruje, aspoň ne prodejci?
On to někde tvrdí?
> Ano, a u potravin u výrobku platíte za obal, u elektroniky za přibalené baterie značky, o které rozhodl výrobce. U nového
auta platíte za pneumatiky, ačkoliv byste si raději koupil úplně jiné. Nic z toho není vázaný prodej, ani po právní stránce, ani morálně.A co třeba regovat k věci a neplácat kraviny?
-
k3dARStříbrný podporovatel
Miroslav Šilhavý 26.4. 9:46
u potravin u výrobku platíte za obalto jste v PR oddeleni Microsoftu klesli uz fakt hodne nizko, kdyz srovnavas "pridanej" obal na potraviny s pridanejma Windows k NB kterej se asi navic podle tebe prodava vybalenej...
-
Nota bene, když uvážíte, že Linux se těší oblibě víc v chudších zemích.
Na to jste přišel jak? Jestli lze nalézt korelaci mezi životní úrovní a tržním podílem Linuxu, tak je přesně opačná. Pokud se podíváte na statistiky StatCounteru, tak uvidíte, že třeba tržní podíl Linuxu v Evropě je téměř dvakrát větší než v Africe. Ono totiž lidi v rozvojových zemích sice mají méně peněz, ale zase tam je mnohem slabší ochrana duševního vlastnictví, takže nejedou na Linuxu, ale na upirátěných Windows.
-
Supr, vybral jste tři země z obou extrémů. Já můžu vybrat Německo, jednu z nejbohatších zemí, kde má Linux přes 4 %, a třeba Středoafrickou republiku, jednu z nejchudších, kde má Linux 0,7 %. Jakou to má vypovídající hodnotu? Nulovou.
Srovnání Evropy a Afriky je srovnání skupiny cca 50 zemí, které patří převážně mezi ty nejvyspělejší, se skupinou cca 50 zemí, které patří převážně mezi ty nejzaostalejší. Pokud tedy je nějaká korelace mezi životní úrovní a tržním podílem Linuxu, vypovídá o tom toto srovnání mnohem víc, než když vy si vypíchnete 3 země. -
Já původně reagoval na tvrzení: "Nota bene, když uvážíte, že Linux se těší oblibě víc v chudších zemích."
Což je samozřejmě generalizace. Já jsem na to reagoval tím, že tam žádnou takovou korelaci nevidím a pokud nějakou ano, tak přesně opačnou. Jak říkáte, v Jižní Americe je 12 států. Z toho 10 je pod průměrem Severní a 2 nad. Mám to tedy brát jako potvrzení mé teze?
-
To puvodni tvrzeni dava smysl, kdyz uvazujete absolutni pocty uzivatelu, jen v Indii je vic uzivatelu desktopoveho linuxu nez v Evrope, Japonsku a severni Americe dohromady. I podil zastoupeni linuxu je tam vyssi. Cena licence hraje roli, jakmile jsou dostupne pocitace s predinstalovanym linuxem, coz AFAIK v Indii jsou. Podil linuxu tam rychle roste. Muze rust stejnym zpusobem na ostatnich rozvojovych trzich, jakmile budou dostupne pocitace bez predinstalovanych Windows. Cim chudsi zeme, tim atraktivnejsi bezplatny OS.
27. 4. 2020, 02:11 editováno autorem komentáře
-
Víte, nejsem si jistý, jestli je popularitu v jednotlivých zemích dobré porovnávat v absolutních číslech. Kdyby byl v ČR Linux na 90 % počítačů a v Indii na 1 %, byl by tam podle absolutních čísel populárnější, což tedy, doufám uznáte, vyznívá hodně zvláštně.
Nicméně celá ta vaše úvaha o vyšších absolutních počtech uživatelů v rozvojových zemích nereflektuje jednu podstatnou věc a to je penetrace osobních počítačů v populaci. Pokud si najdete nějaké statistiky na Internetu, tak zjistíte, že počet osobních počítačů (desktopy, notebooky) na 1000 obyvatel je v Indii až 20x nižší než v těch nejvyspělejších státech. Takže nejenže v absolutním počtu strčí Indii do kapsy EU nebo i USA, ale velmi pravděpodobně i třeba samotné Německo.
Mimochodem nasazení Linuxu v Indii táhnou především státní instituce a firmy a těm je jedno, jestli jsou na trhu nějaké počítače s předinstalovaným Linuxem, protože od určitého počtu kusů jim dodavatel předinstaluje na počítače to, co si řeknou. -
Víte, nejsem si jistý, jestli je popularitu v jednotlivých zemích dobré porovnávat v absolutních číslech. Kdyby byl v ČR Linux na 90 % počítačů a v Indii na 1 %, byl by tam podle absolutních čísel populárnější, což tedy, doufám uznáte, vyznívá hodně zvláštně.
Pokud řešíte velikost trhu, kupní sílu a ekonomický potenciál, jsou absolutní čísla důležitá.
-
"Severní Amerika, která je výrazně vyspělejší, než Jižní, má taky vyšší podíl Linuxu,"
na to jste prisel kde? podle statcounteru v Severni Americe linux nepouziva zanedbatelne mnozstvi uzivatelu, v jizni 0.7%
https://gs.statcounter.com/os-market-share/all/north-america
https://gs.statcounter.com/os-market-share/all/south-america
26. 4. 2020, 21:02 editováno autorem komentáře
-
No pamatuji si, že dřív pokud nějaký notebook byl ve stejné hardwarové konfiguraci k dispozici s Windows a bez, tak rozdíl v ceně byl 2-3 tisíce. To nevypadá jako pár stovek...
Ale mám jeden extrémnější případ a zrovna je to myslím pod touto zprávičkou i docela příhodné - na podzim jsem kupoval X1 Carbon 7. generace. V konfiguraci se 4K displejem, na Alze a většině jiných eshopů tak za 63-64 tisíc. S Windows samozřejmě. Já už roky používám převážně Debian, ale bez Windows jsem ho nikde nenašel. Teď aktuálně dokonce za 70 (že by ta koruna proti dolaru tak klesla?). No, ale pak se mi povedlo narazit na jednu firmu z Moravy, která ho měla v nabídce i bez OS a to za asi 52 tisíc včetně DPH... Prý snad že to bylo z nějaké custom dodávky pro nějakého odběratele, co to chtěl právě bez OS (či na Linux, kdo ví) a asi nakonec nevzal všechno. No každoápdně já měl z úspory více než 10 tisíc hodně velkou radost...
-
Par stovek jo?
https://www.alza.cz/lenovo-legion-y540-15?dq=5736159
https://www.alza.cz/lenovo-legion-y540-15?dq=5736160Rozdiely medzi tymito laptopmi:
Prvy notas je bez OS.
Druhy notas ma Windows 10 a jeden USB 3.1 Type-C port navyse oproti prvemu.Prvy notas stoji 21 989 druhy 23 989.
-
Tak pár stovek může být i tisícovka a ten port navíc může dělat tu druhou, protože USB 3.1 je dneska děsně cool... :)
Jako taky mě štve, že jsem musel platit Microsoftu za OEM, ale takové jsou zákony trhu. Když statistické zastoupení Linuxu na desktopu nejsou ani 2 %, tak výrobci nemají motivaci to řešit.
Spíš než to, mě zajímá, jestli ty statistiky nejsou nějak zfixlované, nebo jak je prostě možné, že je to tak málo. Nebo jsem ve špatné Linux-sociální bublině??
-
Realita je taková, že výrobce jako Lenovo nebo Dell zajímá Linux hlavně kvůli segmentu vývojářů a tam se prodávají především dražší modely. Mají u nich také vyšší marži, takže se v jejich ceně jednodušeji rozpouštějí dodatečné náklady, které s podporou Linuxu mají (ne, že by je s Windows neměli, ale z objemů, které generují prodeje modelů s Windows, se pokrývají přece jenom jednodušeji).
Pokud chce člověk levnější notebook s Linuxem, tak je lepší sáhnout po něčem od malých vendorů, kteří se na Linux specializují: Slimbook, TUXEDO, System76... mají v nabídce i levnější modely s příkladnou podporou Linuxu a co ztrácí na velké vendory v servisu a pokrytí, to dohání nadšením a prozákaznickým přístupem. -
Problém je, že tyhle modely - jak developerské, tak menších výrobců nejsou v běžném prodeji. Takže je pak vše na objednávku a tudíž se jednak prodlužuje proces nákupu a taky to stojí nějaké prachy navíc.
Koukal jsem na System76 - základní konfigurace 1000 USD. Tak jsem zvětšil paměť a ssd a bum. Skoro 1700 USD. Navíc bez poštovného, cla a DPH. To za NB nedám. Můj strop je cca 30 000 Kč. Dražší by neprošel u manželky.
-
Jan HrachStříbrný podporovatelJeště mrkni na Tuxedo, to vycházelo levněji. Ale osobní zkušenost nemám.
-
No, na Alze je neseženete, ale většinou je dodají do dvou týdnů, což je srovnatelné s tím, když si u Dellu nebo Lenova provedete vlastní konfiguraci a neberete skladovku (já na svoje XPS 13 čekal měsíc a půl). Jinak z těch nabízených je System76 asi nejdražší, navíc jsou v USA, takže logistika nic moc, ale takový Slimbook nabízí notebooky už od 650 eur, sídlí ve Španělsku a notebooky posílá do dvou týdnů po celé Evropě.
-
Možná se pletu, ale na webu Dellu nějak nevidím možnost udělat si vlastní konfiguraci. A řešit to přes telefon se mi fakt nechce. Nejsem zrovna komunikativní typ. Můj první Dell jsme si před lety přes konfigurátor objednával. Když jsem chtěl později koupit další Dell, nabízel konfigurátor mnohem méně možností. No a teď už není žádný.
Slimbook se mi moc nezamlouvá - chybí numerický blok.
Jinak díky za rady, dceři jsem už NB koupil a moje Toshiba Satellite snad ještě chvíli vydrží.
-
Super zprava! Nam starsi notebook Lenovo a casem uvazuju o update. Pouzivam teda CentOS, ale kdyz tam bude funkcni Fedora tak to znaci ze by potencialne ani s CentOS nemusel byt problem (vim, je konzervativnejsi a trochu pozadu). Pouzivam taky KDE a vim ze Fedora stavi hlavne na GNOME. Bude moznost zvolit i jine rozhrani nez GNOME?
-
Možnost výběru prostředí tam nebude, bude tam předinstalovaná Fedora Workstation, která staví na GNOME. Nicméně doinstalování KDE je otázka nainstalování jedné skupiny balíčků. Případně si to člověk může přeinstalovat jakoukoliv jinou verzi Fedory. Podpora všech obvyklých věcí by měla být stejná u všech variant Fedory, jen u těch pokročilejších do budoucna může být jenom v GNOME, pokud tam je potřeba podpora ze strany prostředí či toolkitu (HDR apod.) a ostatní to mít nebudou.
Modely budou certifikované i pro RHEL, takže by měly dobře běžet i s CentOS, jen se tam ta podpora může dostat se zpožděním. -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Záleží na tom, co děláš. Odpověď se liší pokud spouštíš browser a přehrávač hudby a pokud jsi třebas admin...
-
Rekl bych, ze jsem power user. Nejsem admin, ale rad si linux prizpusobim svym dlouholetym navykum a potrebam. V ubuntu vim kam sahnout, aby to delalo co chci. Hodne pracuju v terminalu a obecne jsem rad, kdyz se da pocitac ovladat jen z klavesnice (a nevim zda ty kbd. zkratky co mám naucene jsou ýbuntu specific nebo unáverzalni). Pouzivam vice ploch a chci aby se na nich programy spoustely nezavisle, misto toho aby se prepinaly plochy podle toho na ktere je zrovna ktera aplikace spustena. V ubuntu je pomerne porod nainstalovat hp tiskarnu, ale uz vim jak na to a co jo a co ne. V horni liste chci net monitor. Taskbar chci vertikalni vlevo. Atd atd, je toho pomerne hodne, co od toho chci. Asi bude pro me casove mene narocne si nainstalovat ubuntu.
-
Pokud jsi zvyklý na Ubuntu, viz: https://www.omgubuntu.co.uk/2019/06/lenovo-thinkpad-p-series-ubuntu-preinstalled
ČLÁNKY DO MAILU