Názory k článku
FLAC 1.4 podporuje kódování v 32bitové přesnosti s vzorkovací frekvencí 1 048 575 Hz
-
peci1Stříbrný podporovatelK cemu je megahertzova vzorkovaci frekvence kdyz nemate pozlacene ethernetove konektory? :-D
-
Predpokladám, že kvôli tomu, že si zhodnotili, že v hlavičke bude stačiť vyhradiť 20 bitov pre zapísanie vzorkovacej frekvencie.
Možno použijú aj viac, aby zjemnili zapísanie vzorkovacej frekvencie, keď to číslo zapísali v pevnej rádovej čiarke. čiže možno je 12 bitov ešte použitých na 4096 spresňujúcich úrovní.Neviem ako to naozaj je. Ja len uvažujem, že počítače rozumne rýchlo počítajú len v konečnej množine čísel.
20. 9. 2022, 11:13 editováno autorem komentáře
-
Omezeni je ryze technicka zalezitost, ne teoreticka. FLAC pouziva PCM modulaci coz je vzdy kombinace rozsahu (bity - kolik urovni mame mezi min a max amplitudou) a jak rychle vzorkujeme (Hz). Jsou i jine zpusoby A/D prevodu, treba popularni DSD kde je "vyska" vlny urcena hustotou jednicek a tudiz vzorkovani musi byt radove vetsi, treba u SACD je to kolem 2.8MHz, nebo studia nahravaji i dvojnasob tedy 5.6MHz.
Kazdopadne PCM 32@1024 vs DSD@5.6 je fakt na akademickou debatu pro netopyry. Pravdou je, ze DSD je blizsi prirode protoze neurony reaguji take na pulzy. Tady jde spise o technologii a testovani pri yvoji audio krabicek, jestli to nechyta nejake frekvence sice mimo ucha ale treba to muze rezonovat s jinymi soucastkami ci zdroji.
Jo a pozlaceny USB kabel za 200$ smysl ma, protoze tady nejde o to jestli prenese hezci 1 ci 0 ale jestli NEPRENESE nejaky analogovy bordel navic :-)
-
> tady nejde o to jestli prenese hezci 1 ci 0 ale jestli NEPRENESE nejaky analogovy bordel navic
A k tomu má pozlátenie (oproti prostej medi) prispieť presne ako? Efekt je nanajvýš iná impedancia prípadnej zemnej slučky, čo ale zabezpečí tak max sluchovo trochu odlišný charakter brumu alebo rušenia, nie jeho elimináciu (ak tam je). Príčetné využitie USB v audioreťazci aj tak vyžaduje galvanické oddelenie (a správny návrh modulu s prevodníkom s ohľadom na zemnenie a odrušenie), inak je to pri sieťovo napájaných komponentoch vždy len alchýmia.
-
To pozlatenie je tam koli oxidacii. Zlato neoxiduje, kdezto ine kovy ano a netopier ti potvrdi, ze zoxidovany konektor prenasa ruchy :-) V HiFi hantyrke ide o jav, ze v zlate/striebre sa vysokofrekvencny signal prenasa vylucne povrchom a nie celym prierezom s minimalnou degradaciou, zato staci pozlatenie. To su tie spominane "krajsie" jednotky a nuly :-) Podobne funguje aj alchymia LGC/CC - "long grain copper, continuos casting" (70-300 zrn na stopu), kde je idea ze takto ukuty kov je cistejsi bez neziaducich prechodov medzi zliatkami medi, oxidov atd. v zile nez klasicky kuta med OFC "oxygen free casting" (1500 zrn na stopu).
No a super netopier samozrejme ma aj galvanicke oddelenie, takze si kupi 2x zlaty kabel + izolacnu krabicku s optikou vo vnutri napr. iGalvanic !
-
Zlato opravdu neoxiduje a tím snižuje přechodový odpor. A každý vzdělaný elektrotechnik ti prozradí, že každý odpor je zdroj tepelného šumu v analogovém obvodě a že je dobré jich mít co nejméně a co nejmenší pro udržení rostatečného odstupu signálu od šumu. Zvláště důležité je to v nízkonapěťových obvodech, jako jsou třeba mikrofony a vůbec ve všech obvodech, které jsou před koncovým zesilovačem. Nevím jestli je to nutné v digitálních obvodech, jako je ethernet nebo usb konektor, ale vzhledem k vysokým frekvencím možná kvůli útlumům také.
-
Na zvuk by ani pozlácené nepomohli... to bys musel mať supervodiví materiál s nulovým odporom, perfektný tlak, teplotu a vlchkosť vzduchu, perfektnú akustiku miestnosti, a perfektný reproduktor, a taktiež by tvoje telo muselo byť v perfektnom stave, keďže už napríklad po jedle počuješ horšie určité frekvencie ako pred jedlom. Navyše by si musel mať perfektný tvar zvukovodu bez akýchkoľvek neprestností (ktoré tam sú už len tým že tam máš ušný maz a chĺpky), atď...
teraz ale k realite,... FLAC nie je len na zvuk.
-
IMO je to užitečné, dnes se běžně prodávají převodníky 768kHz (reálný frekvenční rozsah signálu do 370kHz) s rozlišením 32bitů (reálně statistickou analýzou min. 24 bitů). Sám na jednom analyzátoru s takovým rozhraním dělám. Např. pro sdílení vygenerovaného měřicího či testovacího signálu v tomto rozlišení by se komprese do FLACu hodila.
-
Jo, 32bitove prevodniky se prodavaji, ale pak clovek kouka na datasheet a INL je +-2 ppm, SNR 100 dB a ma to hromadu filtru ktere silene zvlni amplitudovo-frekvencni zavislost. Stejne to pak nekdo strci do digitizeru se spatnou referenci takze po 5 minutach to meri 10 ppm bokem, a vstupni filtry jsou nestabilni takze to lita s teplotou jak papir ve vetru.
Nakonec stejne polovina vsech spickovych merenich porad bezi na digitizeru s 30 let starym designem, co ma efektivne jen 20 bitu, ale netrpi hromadou neduhu modernich stroju. -
Kdyby bylo SNR 100 dB, tak by to bylo super, ale spousta levných kodeků má klidně SNR i <96 dB a ENOB horko těžko 16 bitů. Těch spodních 16 bitů pak není nic jinýho než šum přidanej k tomu užitečnýmu signálu, aby se to hůř komprimovalo :D
Ruku na srdce - v současné době je velkej problém sehnat ADC a DAC pro drobnou elektroniku. Buť použijete to, co je integrovaný v nějakym mikrokontroléru, což je typicky max 12b a šum neni slavnej. Nebo s hodně velkejma obtížema a za velký prachy seženete 12b externí převodník a max. 1 MSa/s, ale zpravidla spíš jenom pomalý potovory na I2C, kde se zvládá pár kSa/s max. Pak dloouho nic a pak teprve dál jsou audiošváby. Ty sice maj větší vzorkovačku a větší počet bitů, ale ENOB, SNR, linearitu a dalších srandiček ohledně přesnosti, o kterejch audiofilové nic netuší (a tudíž je nezajímají a baví se zlacenými Hi-Fi kabely z bezkyslíkaté mědi), ty vypadají spíše jako dům hrůzy. Nemluvě o tom, že zpravidla to vůbec není charakterizovaný pro DC měření, jen pro AC, takže použít to místo "klasickýho" ADC/DAC je sázka do loterie, co to bude dělat.Jinak pro bastlíře poradím pár věcí, co jsem nedávno vykoumal - BU2506, BH2221 a M62364. Vypadá to docela užitečně, je to levný a dá se to sehnat...
-
Samozřejmě že většina ADC/DAC 32bitové rozhraní nepotřebují a mají jej kvůli zjednodušení komunikace s okolím. Ale existují již čipy, kde je to užitečné - např. si najděte měření implementací ADC ES9822Pro (např. https://www.diyaudio.com/community/threads/linux-usb-audio-gadget-rpi4-otg.342070/page-4#post-7117705 ). A právě pro tyhle případy se ten 32bitový FLAC do 1MHz hodí.
-
Hledam datasheet, nasel jsem akorat tady:
https://www.esstech.com/products-overview/analog-to-digital-converters/
A v tom datasheetu chybi polovina informaci o ADC. Kde je linearita? Stabilita? A vlastnosti filtru tam jsou jen jako simulace, mereni chybi. Asi mam blby datasheet, ale nic jineho nenachazim. -
Tak jako najit vhodne AD a DA krabicky je dlouha, bolestiva a draha cesta. Obvykle se ale tomu venuji az paprdove po ctyricitce a jejich usi uz lecos prominou :-) Ja napriklad digitalizoval svoje vinyly do PCM 24@192 a pri analyze signalu se ukazalo ze mam i neco ve frekvencich nad 60kHz. Jelikoz jsem to nechtel orezavat filtrem tak me napadlo "nejlevnejsi" reseni - vymenit USB kabel. Pujceny zlaty zazrak (s cenou kterou tu radeji pro troly uvadet nebudu) to prekvapive vyresil a nezadouci signal tam uz nebyl.
-
Vinyl je nejhorší možný způsob ukládání audiosignálu, takže tam je úplně jedno, čím se to digitalizuje. Odstup šum/signál mizerný, typicky 50 dB, přeslechy mezi kanály příšerné, 30 dB, dynamika příšerná, při másteringu jsou ořezány výšky i hloubky. Spousta pomatených lidí si myslí, že vinyl je vysoká kvalita, protože je analogový a vůbec se nezabývá reápnýmá vlastnostmi toho zvuku.
ČLÁNKY DO MAILU