Asi me nenapadlo, ze mandatory loudness control je treba resit na urovni kodeku, ale konecne! Konecne s tim nekdo prisel... Ze by treba za par let slo koukat v noci na film bez ovladace v ruce, kdyz clovek nechce ohluchnout nebo budit sousedy? :)
Nesouhlasím. To že je za něčím patent a je o to zájem znamená jenom jediné - že to je kvalitní. Co se o mnoha open source projektech bohužel říct nedá, že by ovplyvali kvalitou. Taky netankuješ opensource benzín, nemáš opensource televizi a neočkuješ se opensource vakcínou. Jde prostě o kvalitu a ta něco stojí. U hifi dvojnásob.
Mícháte dohromady dvě věci: licence a patenty. To, že má nějaká technologie implementaci pod otevřenou licencí neznamená, že nemůže být patentovaná.
Nijak nezpochybňuju kvalitu xHE-AAC. Jen si myslím, že pro odvětví jako celek je efektivnější spolupracovat a vyvinout si kodek, který potom budou moct všichni volně používat, než platit licenční poplatek a mít k tomu ještě řadu omezení. Očividně si to myslí i velké firmy, když projekt AV1 dokázal spojit tak nesourodé firmy jako Apple, ARM, Google nebo Netflix.
lepšie bych obecně netvrdil. To že třeba Google svého času plácal marketingový kecy o tom, že VP8 - VP9 - VP10 je/bude lepší než H.264 či později H.265, to vyvrátil(a) už Garrett-Glaser. AV1 možná je lepší než H.265 )případně konkrétně x265), ale za cenu drakonického propadu rychlosti komprese (dekomprese až tolik podstatná není). Nicméně než se AV1 pořádně prosadí, bude tu H.266 a pak teprve bude mít smysl začít oba tábory formátů porovnávat. Protože na 8k se již zastaví proces neustálého navyšování rozlišení videa: ono o moc víc není ani na 65mm negativech, natož v digitálu. Takže za rok či dva, až bude možné porovnávat x266 s nějakou verzí AV videa (jestli AV1 1.0, 1.1 či AV2, to uvidíme), se budeme moci bavit o tom, co je lepší a pro jaké použití (nebo jestli je to plichta). A to píšu jako člověk, který je z formátu AV1 nadšenej od první zmínky o jeho vývoji (stejně jako jsem to měl s Opusem - Vorbise - Matroškou).
Dekompresia práve podstatná je, obzvlášť pre cloudové služby - encoding robia raz, dekódovanie prebieha milióny krát. Už od začiatku tvorby MPEG sa sústreďovala pozornosť na dekódovanie, štandardy v skutočnosti popisujú bitstream a priebeh dekódovania a kódovaniu dávajú voľnú ruku, nech si každý vymyslí čo chce.
Stav podpory v priebehu vývoja sa dá podobne otočiť: AV1 je podporovaný v dnes predávanom hardware, až sa presadí H.266 tak tu bude AV2. Je to rovnako pravdivé a rovnako nezmyselné tvrdenie, nikdy to nebude statický stav, ktorý by umožnil porovnávať a tvrdiť, že jedna alebo druha cesta je technicky lepšia. Čo tu však vždy bude, je záujem vyryžovať maximum z MPEG; pretože faktický stav MPEG je taký, že tam nahádzali všetko, čo sa dalo, aj keď to nebolo treba, hlavne nech sú za to licenčné poplatky a prepískli to tak, že si veľkí hráči povedali dosť.
Nemohu plně souhlasit. Třeba tak široký rozsah směrových módů pro intra prediction, tak široká škála možností pro motion estimation a tak flexibilní systém CTU, jak to má už H.265, prostě cílí na 4k (and beyond). U SD videa by tahle jemnost byla k prdu a jen komplikovala výpočetní náročnost řekněme DVD-Video/MPEG-2 formátu, na což v 90. letech prostě nebyl hardware.
Toto může teoreticky nadále růst, ale 8k je zkrátka velmi blízko konečnému stavu i pro filmový průmysl. Možná tak scény Interstellaru, které Nolan točil na materiál Kodak pomocí IMAX kamery (což je podstatně větší políčko než 65mm negativ, o Super35 ani nemluvě), půjde skenovat do 16k s viditelným významným ziskem oproti 8k, ale už pětašedesátka toho za 8k hodnotou moc navíc nenabízí, natož všechny pětatřicítky a menší (takovej Lukas Moodysson a jiní Dogma95 režiséři, co točili rukou na šestnáctku...).
Ani doma nikdo nikdy nebude mít rozumnou 8k projekci, protože aby to mělo oproti 4k smysl, muselo by to mít úhlopříčku aspoň 5 metrů. Prostě kolem 8k už se láme finální růst rozlišení a pak už nebudou moci budoucí formáty benefitovat z dalšího zvýšení jemnosti parametrů pro větší rozlišení, ale pouze z optimalizací pro rozlišení již pevná/konečná.
Dekódování se sice provádí mockrát, ale rychlost vás až na řídké výjimky zajímá jen do té míry, jestli to zvládnete v reálném čase. Pokud ne, je to průšvih, pokud ano, tak už vás nanejvýš může zajímat spotřeba energie. U kódování vás naopak rychlost zajímá skoro vždy a pokud je tak pomalé, jako zatím u AV1, zajímá vás o to víc.
Protože pokud v tom bude většina obsahu distribuovaného na Internetu, tak mi nepomůže, že existuje ještě Opus, který přehraje cokoliv.
Jinak ffmpeg, respektive VLC si s tím jistě časem poradí. Ale to zase není řešení, pokud projekt nad sebou nechce mít Damoklův meč patentové žaloby. A zaplatit si ten patent většinou není pro open-source řešení ani možné, protože jsou tam podmínky jako vykazování počtu instalací nebo distribuce pouze ze serverů držitele licence apod.
To záleží, co je podle tebe "většina obsahu distribuovaného na Internetu". Já třeba na YT vidím, že Opus se používá u téměř všech videí. Jako spotřebiteli je mi jedno, v jakém formátu to je, pokud to přehraju. Jako EUropanovi je mi jedno, jaké nad tím visí sw patenty. Jako tvůrce bych na to ***** a použil Opus nebo MP3 nebo původní AAC, jak píšeš.