Mě by totiž zajímalo, která firma odmítne schopnější ženu, aby přijala neshopnějšího muže, jenom kvůli pohlaví.
Na to, aby to bylo špatně stačí jen to, že stejně kvalifikovaného přijme raději muže, než ženu.
Spousta firem. Ať chcete, nebo nechcete, při přijímání zaměstnance běží zaměstnavateli hlavou, jestli je ve věku, kdy už chce dítě, nebo jestli má děti, o které pečuje. Tady se projevuje další stereotyp, že s dítětem je starost doma převážně na ženě.
Zákoník práce slepě předpokládá, že musíte počítat, že rodičovskou dovolenou nebo i ošetřovačky mohou vykonávat oba rodiče. V praxi to tak nefunguje. Dělá to převážně žena. Důvodů je víc. Něco je asi dáno biologicky, něco je dáno tím, že žena má hůř placenou práci a tudíž "je logické", že to zařídí ona. A jsme na začátku, proč má hůř placenou práci?
A tak místo dostane opravdu přednostně stejně kvalifikovaný muž.
Z pohledu zaměstnavatele je to jen řeč čísel. Každý zaměstnanec je riziko. Nevíte jak bude pracovat. Zkušební lhůta to trochu řeší, ale ne dokonale. Zaměstnanci se prostě ve zkušebce víc snaží. Zaměstnavatel pak hraje lotynku o to, jak bude další práce vypadat. A v této lotynce hledá způsoby (vylučuje = diskriminuje) podle faktorů, které má k dispozici.
Jsou pak dvě možnosti, jak to můžeme řešit. Buďto omezíme ochranářství zákoníku práce a sociální výhody. Zkrátíme mateřskou i rodičovskou na doby, které jsou běžné ve světě (my a Slovensko jsme unikát). Nebo to kompenzujeme pozitivní diskriminací.
Ochranářství a sociální jistoty si žádná strana netroufne omezit. Možná že i tuší, že by to mohla být správná cesta pro všechny, ale po prohraných volbách nezmění ani to, ani nic jiného.