Názory k článku
GNOME chce víc uživatelů, potřebuje lepší financování
-
Každého? Všechny? Většinu? Vybrané?
Obvykle hlasování většiny pro návrh vede k odhlasování neslučitelných návrhů. Hlasování proti odrazuje ostatní. Výběr otázek nebo příliš sloučené sady otázek lidi neuspokojí. Jedni budou nadávat na toho, kdo ballot připravil, další na to, že jsou otázky spojené v celky, které jim nevyhovují, i když jednotlivé podotázky by vyhovovaly.
Prakticky každý se podepíše pod to, že "by to chtělo naslouchat", ale dokud nevymyslíte jak to udělat, je to mlácení prázdné slámy.
Jako příklad, jak to dělat k poměrně vysoké spokojenosti, je třeba Debian. Na druhou stranu, z etalonu pro servery se tímto postupem stal neslaný, nemastný OS bez konkrétní a čitelné vize.
V případě UI by nejspolehlivější bylo sbírat telemetrii a vyhodnocovat drobné změny proti sobě. Nebude to ovlivněné atmosférou výběru a získá to skutečné informace. Jenže to zase naráží na vnitřní postoj uživatelů, kteří si z velké části zvolili Gnome jako prevenci těchto praktik.
-
nil nil (neregistrovaný)
@Miroslav Šilhavý
To už je na tom, kdo poslouchá. Já jsem používal gnome snad 8 let na Debianu, až jsem se jednoho dne naštval. A dodnes si pamatuji, co mě tak vytočilo: neustálý souboj s pluginy, abych získal aspoň základní funkcionalitu jako třeba application switcher.
Nainstaloval Mint a mám klid.
-
Jestli těmi pluginy myslíš Gnome extensions, tak se k tomu připojuji. Když jsem s Gnome začínal, tak jsem se divil proč mně po nějaké době přestaly některé extensions fungovat. Bohužel jsem pochopil, že je to pravidlo než vyjímka. Tohle považuji za největší problém Gnome (z pohledu běžného uživatele).
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Jen málokteré návrhy jsou neslučitelné, většinou se dá implementovat obojí a nechat uživatele vybrat si v nastavení. Jasně, tenhle přístup je náročnější na vývoj a údržbu, ale zase by pak byla šance získat zpět pokročilé uživatele, kteří s tím vývojem mohou pomoci. GNOME se místo toho vydalo cestou "my víme, co je pro vás dobré, přizpůsobte se", takže jim nezbývá, než vývojáře platit. A o uživatele musí bojovat s Windows a macOS...
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Myslel jsem to tak, že na Linux často přechází uživatelé, kteří hledají systém, co si můžou přizpůsobit, místo aby se naopak přizpůsobovali systému. A těm bude vyhovovat spíš KDE než GNOME (jako v mém případě).
Boj o uživatele je v open source docela zrádná věc, ve skutečnosti je mnohem důležitější boj o vývojáře, především ty neplacené. A tam KDE vyhrává, proto dokáže vytvářet konkurenceschopné desktopové prostředí s nižšími náklady než GNOME.
-
@Lukáš Turek
Na Linux především prakticky nikdo nepřechází, to číslo je na hranici měřitelnosti a statistické chyby. Kdo ví, kolik procent jsou fluktuanti....
...a tak se spousta lidí zamýšlí, jak udělat desktop atraktivnější, aby přecházelo víc. Bohužel se zdá, že je to začarované kolečko: veřejnost a peníze by se objevily, kdyby byla nějaká konkrétní vize a aspoň částečné ujednocení. Jenže když bude konkrétní vize a částečné ujednocení, tak zase projekt ztratí část dobrovolníků, kterým imponuje ta volnost a přizpůsobitelnost.
Tento problém je možná ještě víc viditelný na osudu Mozilly, která funguje daleko víc na ekonomických základech.
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Já v tom nevidím problém, těch 18 let co Linux používám se drží na desktopu pod procentem a přitom vývoj běží stabilně dál. Snaha kombinovat jednoduchost (a zároveň omezenost) komerčních OS s komunitním open-source vývojem je podle mě pokus o kvadraturu kruhu.
Mozilla si zařízla možnost být alternativou k mainstreamu větší rozšiřitelností, když ukončili XUL, takže teď zkouší jiný přístup, důraz na soukromí, což by mohlo fungovat. Ale obávám se, že taky budou muset ukončit Gecko a přejít na Blink jako ostatní prohlížeče, protože na vývoj vlastního jádra nebudou mít prostředky. Což by se navenek nemuselo vůbec projevit.
-
Na Linux především prakticky nikdo nepřechází, to číslo je na hranici měřitelnosti a statistické chyby. Kdo ví, kolik procent jsou fluktuanti....
Na linuxový desktop ročně přecházejí miliony uživatelů (v čistém růstu), což je v absolutních číslech pěkné, ale je jasné, že v tom celku stovek milionů je to malý podíl. Nicméně říkám si, že nějaký růst v takové konkurenci je pořád úspěch.
...a tak se spousta lidí zamýšlí, jak udělat desktop atraktivnější, aby přecházelo víc. Bohužel se zdá, že je to začarované kolečko: veřejnost a peníze by se objevily, kdyby byla nějaká konkrétní vize a aspoň částečné ujednocení.
To není ani tak o vizi. Tu vizi by ty projekty i měly. Je to o tom, aby do toho někdo napumpoval obrovské množství peněz. Ani ne tak do vývoje jako všeho ostatního. Bez toho dnes na takovém trhu neuspějete se sebelepší vizí a produktem. A ten objem peněz by musel být takový, že si to může dovolit jen firma na úrovni gigantů jako Google, a za tu investici bude chtít absolutní kontrolu.
ChromeOS je takovou ukázkou toho, jak by musel linuxový desktop vypadat, aby uspěl. Jenže v čem je takový ChromeOS principiálně lepší než Windows nebo macOS? Je to takový paradox: abyste uspěli, musíte se stát tím, proti komu bojujete. Pokud se ty projekty linuxového projektu nebudou chtít vzdát základních hodnot, na kterých vznikly, tak holt vždycky budou jen alternativou, která osloví jednotky procent uživatelů. A asi je to tak v pořádku.
-
Je to takový paradox: abyste uspěli, musíte se stát tím, proti komu bojujete. Pokud se ty projekty linuxového projektu nebudou chtít vzdát základních hodnot, na kterých vznikly, tak holt vždycky budou jen alternativou, která osloví jednotky procent uživatelů. A asi je to tak v pořádku.
Taky si myslím, že to tak může být v pořádku, ale považoval bych i za druhé dobré vyústění, kdyby se desktop "stal tím, proti komu bojuje". Je mi ale trochu líto těch, kteří naskakují na roztočený kolotoč s iluzemi, že lze komunitní prací udělat trhák plně konkurující komerčním produktům. Taky si myslím, že pak se z toho stane v mnoha rysech komerční výtvor - třeba ne ve formě placení za licence, tak v tom, že podobu bude určovat ten, kdo financuje vývoj.
Ostatně, nechoďme daleko. RedHat udělal pro Linux snad nejvíc, a zatím víceméně ve vší slušnosti a počestnosti. Přesto spoustě lidí z komunity nevyhovuje ten směr, který byl naroubovaný silou peněz nalitých do vývoje. Dá se očekávat, že tento trend bude pokračovat, a mělo by se očekávat i to, že RH bude čím dál víc rozevírat nůžky mezi tím, co komunitě věnuje a co už bude chráněná technologie. Tempo vývoje technologií zrychluje, a ten, kdo investuje, není charita.
-
Jen málokteré návrhy jsou neslučitelné, většinou se dá implementovat obojí a nechat uživatele vybrat si v nastavení.
A má to podle vás nějakou hranici nebo dialogové okno se 100 volbami, kam si každý dostal to svoje, je v poho? Pokud si nějakou hranici stanovíte, tak už se dostáváte do pásma "my víme, co je pro vás dobré, přizpůsobte se".
Představte si, že jsou uživatelé (a není jich málo), kteří jednoduché rozhraní a nastavení, kde jsou jen ty volby, které používá často hodně lidí, ocení. Že nemusí hledat jedno notorické nastavení mezi 10 corner casy.
V mých začátcích s Linuxem jsem si se systémem hrál a zkoušel, z KDE jsem byl nadšený. Postupně mě to přestalo bavit a já zjistil, že ta jednoduchost a zaměření na podstatné u GNOME mi vyhovuje mnohem víc a často mě rozčiluje, když musím používat software od KDE, že to podstatné se tam hůře hledá. A to je zákonitý výsledek toho, že se tam toho chce nacpat co nejvíc.
Nechci tím KDE kritizovat. Mají svůj přístup, mají své uživatele, kterým to vyhovuje. Jenom vám ilustruji, že v UX/UI designu neexistují žádná objektivně ideální řešení. Každý uživatel má jiné preference a potřeby a je to celé hodně náročná práce balancování mezi nimi. GNOME si zvolilo nějakou cestu, KDE si zvolilo nějakou. Počtem uživatelů se zdá ta cesta GNOME výrazně úspěšnější, ale myslím, že hodnotit kvalitu software jen na základě toho je hodně velké zjednodušení.
takže jim nezbývá, než vývojáře platit
GNOME Foundation platí snad jednoho vývojáře (Emmanuele Bassiho na GTK), jinak jsou její zaměstnanci lidi, kteří těm vývojářům dělají servis. Na ty hledají peníze. Samozřejmě kdyby těch peněz bylo hodně, tak rádi zaplatí i vývojáře, ale to se neděje ani u TDF, která na příspěvcích od uživatelů LibreOffice dostává podstatně víc peněz.
Jinak GNOME má sice podstatně víc placených vývojářů (firmami) než KDE, ale nemám pocit, že by mělo nějak méně komunitních přispěvatelů. -
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
U komunitního open-source vývoje je hranice jednoduchá: jestli se najde vývojář, který tu funkci implementuje a bude udržovat. Speciální volby samozřejmě mohou být schované někde pod Advanced nebo dokonce jen v konfiguračním souboru. Možná by se v KDE měla lépe oddělit podstatná nastavení od nepodstatných, ale to není důvod ty nepodstatné volby úplně rušit.
Běžný uživatel použije výchozí nastavení (které je navržené pro běžné uživatele). Pokročilý uživatel se možná bude muset prohrabat spoustou voleb - ale jen pokud potřebuje něco, co by v GNOME nešlo udělat vůbec. Krásně tenhle přístup ilustrují dnešní release notes Plasma 5.22, kde se opakovaně píše "pokud se vám tahle změna nelíbí, můžete ji samozřejmě vypnout".
Počet uživatelů, kteří projektu nic nepřináší, je nepodstatný. GNOME se vydalo cestou, která je dovedla k závislosti na vývojářích RedHatu. Pokud se IBM rozhodne, že jim Linuxový desktop nic nevydělává a omezí vývoj jen na serverové aplikace, tak bude mít GNOME velké problémy.
-
U komunitního open-source vývoje je hranice jednoduchá: jestli se najde vývojář, který tu funkci implementuje a bude udržovat. Speciální volby samozřejmě mohou být schované někde pod Advanced nebo dokonce jen v konfiguračním souboru.
Ano, to přesně GNOME dělá. Hromada pokročilých voleb nebo těch, které nejsou na takové úrovni udržované, je v Advanced (GNOME Tweaks) nebo v dconfu.
Pokud je to, jestli tu funkci někdo udržuje nebo ne, jediným kritériem pro zařazení do GUI, tak to akorát vede k rozhraní ala pejsek a kočička vařili dort.Počet uživatelů, kteří projektu nic nepřináší, je nepodstatný. GNOME se vydalo cestou, která je dovedla k závislosti na vývojářích RedHatu. Pokud se IBM rozhodne, že jim Linuxový desktop nic nevydělává a omezí vývoj jen na serverové aplikace, tak bude mít GNOME velké problémy.
GNOME bylo ve velké míře závislé na Red Hatu tak kolem roku 2013. Dnes je Red Hat pořád asi nejvýznamnější přispěvatel, ale podstatně se to diverzifikovalo. V GNOME mají placené vývojáře: SUSE, Canonical, Collabora, Endless, Igalia, Purism... I bez Red Hatu by na tom bylo GNOME v placených vývojářích podstatně lépe. Co se týče komunitních přispěvatelů, tak OpenHub hlásí za posledních 12 měsíců u KDE 966 přispěvatelů, u GNOME 1176, takže vaše tvrzení, že GNOME se dopracovalo k závislosti na placených vývojářích a ještě na těch z Red Hatu, je liché.
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Já jsem jen psal, že KDE si vystačí s mnohem menším počtem placených vývojářů - a nepotřebuje ještě škemrat o další peníze. Nejspíš by se bez placených vývojářů obešlo úplně. U GNOME si nejsem tak jistý. Přitom výsledný produkt je docela srovnatelný.
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Vyvojáře GTK ani Qt nepočítám, jen KDE a GNOME, GTK používá spousta dalších projektů včetně Firefoxu a Chrome.
-
Počítate do platených vývojárov aj tím pracujúci na Qt?
Když si postavíte projekt na Electronu, budete mezi jeho přispěvatele počítat taky těch několik set vývojářů Chromia?
Pokud vám to srovnání přijde neférové, tak si od těch několika desítek placených vývojářů GNOME odečtěte ty asi 3 vývojáře GTK, kteří na něm pracují na fulltime.
Mimochodem pro Qt je dnes desktop už bokovka. Vydělává na embedded, automotive apod. Lidí, kteří se věnují Qt na linuxovém desktopu, je dnes v Qt Company minimum.
-
Jenže někdy to "my víme, co je pro vás dobré, přizpůsobte se" můžeme být prostě jednodušší ze všech úhlů pohledu. Já jsem třeba příjmul GNOME 40 tak jak je. Zahodil jsem DashToDock, který mi z toho dělal Unity a jsem spokojený. Práce s desktopovým prostředím se vyvíjí a nemá smysl stát na místě a oprašovat zvyky z 30 let starých systémů.
-
Lukáš TurekStříbrný podporovatel
Každé prostředí má nějakou výchozí konfiguraci, kterou můžeš používat tak, jak je. Spoustě lidí určitě zase vyhovuje KDE nebo Xfce tak, jak je. Rozdíl se projeví až u těch uživatelů, kteří si chtějí prostředí přizpůsobit, ať už pro to mají jakýkoli důvod.
-
To bych neřekl, hodně se používá jako vývojová platforma, díky obrovskému bohatství repozitářů se na to výborně hodí, a mezi významnými distribucemi je to podstatě jediná, která stále funguje i na starém nebo neobvyklém hardware. Má své skalní fanoušky i na desktopech a laptopech. Sám jsem jím dlouho byl, i když dneska bych to už nechtěl. Spíš mi připadá, že zrovna na serverech se moc často nevídá, jednak na něj není komerční podpora a certifikované hw, jednak na něm (oficiálně a podporovaně) nefungují firemní aplikace jako oracle, sap a spol, a jednak podporu cloudu a kontejnerů taky nemá moc dobrou ve srovnání např. s Ubuntu.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelNenapada mne mnoho pratelstejsich desktopu nez GNOME, v ramci sve vize.
-
PanVP (neregistrovaný)
Widle 1x hnusné a roztříštěné prostředí (87% desktopu)
Apple 1x dětské prostředí (9% desktopu)
Chrome OS 1x nedomrlé prostředí (90% mobilů)
Linux (6.85E25)² prostředí a všechna mizerná... (2% desktopu a cca~0% mobilů)Třeba, když se do Gnome nalije víc peněz, povede se to linuxu....za nějakých 10-20 let, dotáhnout až na 3% na desktopu. ...tak moment, dé-jà-vu ... tohle jsem psal v roce ~2009...
-
GNOME nepoužívám, nicméně mi docela vadí, že se filozofie osekávání dostává do gtk a tím pádem i do dalších aplikací nad gtk, které s GNOME nemají nic společného, ale které rád používám. Například gtk file dialog mi pije krev už strašně dlouho. Kéž by byla možnost používat file dialog z mnou preferovaného systému.
Pokus tu sice byl, ale spíše to nefungovalo než fungovalo
ČLÁNKY DO MAILU