To je velmi dobra sprava pre uzivatelov. Tato sprava mala dokonca sirsi zaber nez vidite. Ono by sa totiz mohlo stat ze firma si napriklad moze takto chranit napriklad vicko od oleja na aute, a nikto nemoze vyrabat nahradne vicka pokial pasuju na ten protikus. Tu islo o to ci je mozne replikovat interface niecoho, samotna implementacia je uz ina a to je velmi dolezite. V pripade opacneho vysledku by to malo VEEELMI zle dosledky.
To je velmi dobra sprava pre uzivatelov.
Je to dobrá zpráva nejen pro uživatele, ale pro všechny kromě Oracle a podobných právních trollů. Ale samozřejmě lze očekávat, že i nějaký ten chronický hater, kterého nenávist ke Googlu zaslepí natolik, že nevidí nebo ignoruje podstatu toho sporu, uroní slzičku.
Podle mne je to z dlouhodobého hlediska dobrá zpráva i pro Oracle. Vlastně by mne zajímalo, jaké to mělo pozadí na straně Oraclu – zda tomu fakt věřili, že to vyhrají, nebo zda to bylo takové to „musíme hájit naše práva ať to stojí co to stojí“, a pak už to nešlo zastavit. I když je pravda, že to disentní stanovisko dvou soudců ukazuje, že úplně bez šance nebyli.
Naopak je to velmi dobrá zpráva. Je tím určené, jak může vypadat API. Kdyby dal soud za pravdu Oraclu, následovala by smršť dalších sporů v celém oboru a musel by se nově definovat přístup k API. Znamenalo by to, že by tvůrce API měl mnohem víc „v hrsti“ konzumenty API. Různé „alternativní implementace“ protokolů by byly minulostí.
"API je tiez autorske dielo"
Oni se ti soudci právě ani neshodli, jestli je nebo ne (jak říká jeden z těch, co byl na straně Oracle). Ale jak už psali jiní, nakonec argumentovali "řádným užitím" (fair use). IMHO je to dobrá zpráva, API se dá vyjádřit i jen seznamem s názvy tříd, rozhraní, metod s popisem typů parametrů apod. (podle jazyka), nemusí jít o zápis kódu v Javě nebo něčem formalizovaném. Ostatně v Evropě také byl podobný soudní spor a žalobce prohrál (už si nepamatuju právní argumentaci, ale princip byl stejný).
Naopak. Rozsudek je v souladu s předchozími rozhodnutími obdobných sporů. Například když v roce 1982 byl uveden klon BIOSu pro počítače IBM PC
Firma IBM si v roce 1981 myslela, že bude vydělávat na licencích BIOSu, takže zveřejnila free technickou dokumentaci k výrobě IBM PC (vyrobit ho mohl každý). Pro programátory vydala dokumentaci k API pro využití BIOSu. Ale firma Columbia vyrobila svůj BIOS, který splňoval požadavky na API a nabídli ho mnohem laciněji. Tím mohl lacino vyrábět/prodávat PC každý.
Jinak na okraj - zatímco dříve většinu ceny PC tvořil hardware, dneska většinu ceny tvoří licence (USB, HDMI, Windows, ovladače, logo letícího okna na klávesnici atd.).
To by mě zajímalo, kde jste přišel k tomu tvrzení v posledním odstavci.
Získat USB Vendor ID mě stojí 5000USD ročně, právo používat logo mě stojí 3500USD na 2 roky. A pokud vyrábím pod 10 tisíc kusů zařízení ročně, tak mohu získat zadarmo sublicenci od mnoha výrobců.
Totéž, co se týče HDMI. Standardní fee je 0.15USD za každé zařízení. Pokud použiji logo na produktu nebo propagačních materiálech, fee se snižuje na 0.05 USD. A pokud implementuji i HDCP, fee se snižuje na 0.04USD.
Tam jde o jinou oblast (nepletu-li se GPL 2 >< AGPL) a to zda closed source (obecně nekompatibilní licence) může přes ABI používat GPL kód.
Jestli jsem to pochopil tak u čistého GPL 2/3 nemůže (např. originál ZFS na Linuxu), u AGPL 2/3 může.
API v kontextu tohoto sporu je tenoučká vrstva definicí konstant, typů a hlaviček funkcí a to bez výkonného kódu, je to prostě jiný typ problému.
Tak tomu aspoň rozumím já ...
Mňa by zaujímalo, aké to môže mať dôsledky. Ak sa na inštrukčnú sadu procesora pozeráme ako na API, potom hocikto môže začať vyrábať procesory s nejakou inštrukčnou sadou. Apple má napríklad licenciu na inštrukcie aarch64, ale podľa tohto rozsudku licenciu nepotrebuje. A nikto ďalší. Alebo niekto môže začať vyrábať procesory s inštrukčnou sadou AMD64 a x86 a znova licenciu nepotrebuje. Intel ani AMD s tým nič neurobia podľa tohto rozsudku.
Alebo niekto môže začať vyrábať procesory s inštrukčnou sadou AMD64 a x86 a znova licenciu nepotrebuje.
Vždyť přesně tak to je. Samotná instrukční sada (co která instrukce dělá) není licencovaná, licencované jsou některé patenty, které potřebujete, když tu instrukční sadu (AMD64) implementujete. x86 snad šlo zkopírovat úplně bez jakýchkoli licencí.
6. 4. 2021, 10:26 editováno autorem komentáře
Alebo niekto môže začať vyrábať procesory s inštrukčnou sadou AMD64 a x86 a znova licenciu nepotrebuje. Intel ani AMD s tým nič neurobia podľa tohto rozsudku.
No vzdyt, alternativni implementace existuji - napr. v QEMU. Imho by presla i implementace ve FPGA. Ale jakmile to flaknete na kremik a soudoby proces, narazite na stovky az tisice patentu, ktere rikaj "takhle to muzem delat ale jenom my" a da vam pak neskutecne zabrat, aby jste nasel alternativni zpusob implementace, ktery nebude s temi patenty kolidovat.
6. 4. 2021, 11:16 editováno autorem komentáře