Hlavní navigace

Vlákno názorů ke zprávičce HitHitová kampaň na téměř desetileté soudní výlohy majitele ukradeného notebooku od regine - Majetek a majetek? Nejsem právník, ale když koupíte...

  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 22. 11. 2020 11:32

    regine

    Majetek a majetek? Nejsem právník, ale když koupíte kradené auto, hned je vám odebráno policií do doby než rozhodne soud. Případ zetě, kterému ukradli auto, našel ho. Policií bylo novému majiteli, který kradené auto koupil v autobazaru, zabaveno a švagr čeká na soudní rozhodnutí.
    Proč nebyl zabaven počítač?

  • 22. 11. 2020 11:45

    Miroslav Šilhavý

    Protože některé věci se dají vyšetřit rychle, některé pomalu, a některé vůbec.

    U aut máme registr vozidel a je nabíledni, že se provede ověřování, jakým způsobem došlo k přepisu majitele v registru, případně kde, kdo a kdy změnil VIN čísla na autě. Tam je co vyšetřovat, dokonce i na tom samotném autě.

    U malé věci není co vyšetřovat, a pokud nemáte podezření, že nový majitel o tom, že je zboží kradené mohl nebo měl vědět, pak Policie nemá žádný důvod, který by opravňoval věc zadržet (nikoliv zabavit). Viděli notebook, znají totožnost nového majitele, vyslechnou zúčastněné. Aby jim počítač ležel na polici "jen tak ze zásady", pro to není důvod.

  • 22. 11. 2020 12:42

    Ink

    Pro to teda je důvod. Počítač se používáním opotřebovává, může se i přímo poškodit nebo zničit, může být používán k páchání další trestné činnosti, může dojít ke snaze zničit důkazy a to možná včetně toho notebooku. Naopak není žádný důvod neoprávněnému uživateli kradené a přeprodané zboží ponechat v užívání.

  • 22. 11. 2020 13:17

    Miroslav Šilhavý

    @Ink

    Ano, to co píšete, je pravda. Ale k tomu musí být důvodné podezření. Samozřejmě, pokud se následně ukáže, že věc má být vydána původnímu majiteli, tak původní majitel může chtít nahradit po neoprávněném uživateli tzv. bezdůvodné obohacení. Obohacení = protože z toho měl užitek, bezdůvodné = protože právo nalezlo, že mu věc nenáležela.

    Zákon se snaží, aby se tyto záležitosti řešili především v rovině civilního práva, a aby si tyto detaily mezi sebou domluvili, případně rozsoudili ti dva, kterých se to týká. Zadržení věci Policií by bylo k ničemu - totožnost zúčastněných je známa, takže už nehrozí, že by nebylo proti komu nárok uplatnit. Kdyby stát zadržoval vše, co je sporné, platili bychom to my všichni - protože v takovém případě je zadržením vždy jedna strana poškozována. Jedna strana totiž nakonec vyhraje a ani ona nemohla věc užívat.

    Výsledkem modelového případu bude, že se věc buďto vrátí původnímu majiteli - a ten neoprávněný ještě zaplatí nějaké drobné za to, že směl cizí věc používat (zjednodušeně: něco jako pronájem), nebo zůstane u toho nového a ten původní bude muset hledat (třeba s pomocí Policie) toho, kdo způsobil škodu jemu. V obou případech z toho jeden vyjde špatně. Nicméně nebudou zbytečné výdaje na straně státu (tedy nás všech).

    Je to dost neblahé myšlenkové dědictví socialismu, že si lidé myslí, že by Policie měla mít právo zasahovat do samotného sporu. Ne, Policie je tu jen k tomu, aby vyšetřila stav věcí. K tomu vyšetřování někdy potřebuje věc dočasně zadržet, ale jen po dobu nezbytnou k tomu, aby ji prohlédla, nechala vypracovat expertizy apod. O to, kdo má ve sporu pravdu, se Policie nestará a nemá starat.

    Obdobně si lidé myslí, že Policie rozhoduje o viníkovi dopravních nehod. To taky dávno (naštěstí) neplatí. Policie pouze zaprotokoluje stav věcí, případně to, že se obě strany dohodly na tom, kdo zavinil. Pokud shoda nenastane, rozhoduje obec a v další instanci soud. Policie během protokolování stavu u nehody může zjistit i přestupky v dopravě, a ty pokutuje - ale to taky nic neříká o zavinění nehody samotné.

    Pokud laptop v rukou nového majitele zastarává a opotřebovává se, může původní majitel požádat soud o předběžné opatření. Když ho dostatečně odůvodní, zejména to, že by mohly nastat škody, které nelze jinak napravit, pak soud vyhoví a předběžné opatření vydá. V případě notebooku, kterému může cena klesnout o pár tisíc, pochybuji, že by PO vydával. O těch pár tisíc nechť se zúčastněné strany nejdřív pokusí o dohodu, případně se obrátí na soud v řádném řízení.