Názory k článku
IBM má nový analogový procesor pro AI s nízkou spotřebou
-
https://icl.utk.edu/~luszczek/teaching/courses/fall2013/cosc530/CS530Project_cell.pdf
Pak lze najít na konkurenčním webu živě, ale nevěnuje se tomu tolik pozornosti.
Prostě ve zkratce.... složil si několik teoretických CPU do jednoho a jak už víme u ATI 6990 s dvěma jádry, tak sice teoretický výkon máš, ale napsat na to je už oříšek. Kord, když velkou část nenesl OS ani výrobce, ale právě ten nebožtík co na to programoval... -
Ty SPE jsou obycejna orezana "cpu" jadra ktere v dnesni dobe jsou ekvivalentem jadrum v akceleratorech aka unified shaders, na kterych bezi kod na gpu. Je tam nejaky SIMD a hromadka lokalni pameti a synchronizacni primitiva (mailbox), ktere se nachazi ve vsech rozumnych mutlicore resenich (i to RPi pico mcu to ma).
Stejne funguji moderni SOCy ktere maji GPU cast a unifikovanou / sdilenou RAM pamet s hlavnim procesorem.
Neni tam zadny jiny magicky pristup, takze nevim kde vidis neco zazracneho co je nutno dnes extra vysvetlovat a popisovat.
I ten odkazovany dokument vysvetluje potize s programovanim jen tim, ze SPE je in-order a bez cache - tomu nepomuze ani svecena voda (vzpomente si na inorder atomy.. a ty meli alespon tu cache).
Ja v tom vidim primitivni GPGPU reseni, ze tady mate architekturu a posluzte si. I to gpgpu funguje pohodlneji kdyz mate neco jako CUDA od vyrobce a nemusite si psat shadery v asm :-)
-
Ono jakekoliv atypicky DSP / SIMD jadro / manycore architektura se blbe programuje, kdyz uzivatel ocekava ze jeho sranda-kod pojede okamzite optimalne - vetsina dodavatelu ani neumoznovala low level / nativni kod, ale dodavali jenom akceleracni libku s nejcasteji pouzivanymi funkcemi, ktere napsal nekdo v assembleru.
-
Josef MarianekBronzový podporovatel
Programovat se to asi bude blbe, pomoci stavajicich nastroju navrzenych pro 1/0. kdyz porovnam digitalni (1/0) vs. analogovy tak intuitivne citim, ze to bude vykonostne velka zmena. Porad cekam kdy ty digitalni technologie (0/1) neco nahradi, a tohle analogove, nebo jsem taky v minulosti slysel pokusy s DNA vypocty jsou podle me cesta. Kam to si netroufam rict...
-
Josef MarianekBronzový podporovatel
...no s tim mlikem uplne ne, ja uz se spis chystam na programatorsky duchod :)
-
Pokud jde jenom o násobení matice vektorem (jak říká zprávička), tak o žádné velké programování přece nejde - do nějakého API pošleš matici a vektor a vrátí se výsledek. Nemyslím, že bys musel řešit nějaké meziúrovně signálu - strčíš tam čísla a vrátí se čísla. Samozřejmě v digitální podobě. Nebo myslíš, že jde o ještě něco jiného?
-
Pokud to ma co docineni s AI, tak jde IMO primarne o to, ze vzajemne interakce prirodnich neuronu nejsou digitalni. Neni to ano nebo ne.
A to je neco, co v digitalnim HW neudelas. Udelas to(priblizne) SW cestou, ale to je radove pomalejsi, nez kdyz by to umel primo HW.
O programovani v tomto pripade IMO nejde vubec. Ostatne, ani u tech digitalnich simulaci nikdo neumi vysvetlit, proc a jak to vlastne funguje ;D. Coz je mozna dano tim, ze jen malo kdo je ochoten pripustit, ze nejsme nicim vyjimecnym a ze naopak, jde o prirodni zakonitost.
Mravenec sam o sobe taky mraveniste nepostavi, nema predstavu jak by melo vypadat ... a kdyby tech mravencu v tom mravenisti bylo o par radu vic nez bezne je. zvladnou let na Mesic. A prave toto malo kdo pripusti.
-
No on ten (biologický) analogový neuron je o pěkných pár řádů pomalejší než ten SW z křemíku, spíš jde o to, že biologický žere méně a je plně zparalelizovaný.
Navíc ona nepřesnost digitálu není zase tak jednoduchá, vono kdokoli kdo dělal s jakýmkoli analogem, tak ví dobře, co to je šum, většinou projev Nyquistova kritéria objevil prakticky než se o něm začal učit, šum/brum/přeslechy taky dokáží pokazit náladu apod.
-
Josef MarianekBronzový podporovatel
Jo takhle nejak si myslim ze to je, proste sum, nedeterministicke chovani ap. Ale stejne v tom vidim cestu.
ČLÁNKY DO MAILU