No tedy čekal jsem větší nárust výkonu.
Pokud 27qbit = 10 kClops
433qbit = 15 kClops ( je zvýšení qbitu skoro 16x(1600%) ale nárůst kClops jenom 50%
jestli nárůst u toho budoucího bude přibližně stejné(
tak u 1121qbitu budou mít možná tak 16,4 kClops
Srandovní by pak bylo, kdyby se za 30 let ukázalo, že to byla slepá ulička vývoje.
Na rozlousknutí RSA 2048 by mělo stačit 6 000 logických qubitů (většinou když někde píšou že dokážou rozbít nějaké šifrování myslí tím do 24 hodin). Všechny firmy co vyvýjí univerzální kvantový počítač vždy prezentují kolik má jejich počítač fyzický qubitů. To je o pár řádů jinde.
Krátkej popis zde: https://qubits.cz/novinky/tydenni-prehled-42-2022-rozbiti-rsa-mozna-uz-o-par-let-drive-infracervene-kvantove-senzory-a-ban-na-export-kvantovych-pocitacu-do-ciny/
Mám tady knihu "PGP šifrování pro každého" vydanou u nás v roce 1995 (ISBN 80-7226-054-5). A tam se na straně 156 píše, že 1024bit RSA klíč je military grade high secutrity a že cokoliv většího je nesmyl protože je jedno, jestli bude luštění trvat 10^11 let nebo 10^27 let v případe 2048bit. Autorův odhad byl tedy trochu mimo, zhruba o 10^11 - 30 let ;-)
Nikoliv, jen do výpočtu nezahrnul "Mooreův zákon". Podle toho by za 30 let měl narůst výkon zhruba (2^20)-krát, tedy více než milionkrát, čili 10^6. To znamená, že se spletl jen o 10^5 = pouhých 100 000 let. ;o)
(A taky neuvažoval vícejaderné výpočty)
Bylo by zajímavé provést odhad s předpokladem, že výkon roste během louskání šifry...
To je ten problem = Mooreuv zakon vubec nic nerika o narustu vykonu, jen o poctu tranzistoru na cipu. A dneska uz nevime, co s temi tranzistory delat, tak se delaji vicejadra (ok zrovna RSA louskani by to vyuzilo, ale obecne to skripe), tady paralelne popisovane SIMD, ktere je asi hooodne tezky obecne vyuzit a velky cache. Narust vykonu linearne neodpovida narustu poctu tranzistoru.
Takovéhle odhady se dělají vždy k aktuálnímu stavu poznání. Pokud potřebujete něco, co vydrží desítky let, musí být ten odhad dělaný úplně jiným způsobem. Nezapočítává se do něj jenom zvyšování výkonu (což řeší velikost klíče), ale také pravděpodobnost nalezení slabin algoritmů a nové technologie (jako jsou právě kvantové počítače). Před třiceti lety v běžném (nevojenském) použití nikdo s kvantovými počítači nepočítal, ale ve světě kryptografie se algoritmy odolné kvantovým počítačům běžně řeší už několik let. Takže nepočítám s tím, že pokud chce armáda něco utajit na 50 let, šifrovala by to teď pomocí RSA.
Video teoretické fyzičky Sabine Hossenfelder The Quantum Hype Bubble Is About To Burst
Dobré video a jsem rád, že v tom skepticismu nejsem sám. Líbí se mě hlavně na poukazování mediálního vlivu(přes články, marketing, reklamy), který vždy stojí na začátku investiční bubliny, který skončí vždy krachem( kvantová zima).
Během té její přednášky jsem si vlastně uvědomil, že nikde nepopisují z jakých subatomárních částicí dělají ty qbity a jak řeší neplánový zásah dalších častic(např. neutrina) z vesmírného záření do daného qbitu v dané superpozici, což může mít vliv na stav a může změnit výsledek v chybu.
"nikde nepopisují " - asi jsi chtěl napsat: "nepopisují v populární literatuře, kterou jsem já četl". Předpokládám že odbornou literaturu jsi neprocházel?
Je třeba si uvědomit, že každý základní výzkum je v principu slibování vzdušných zámků. Protože nikdo dopředu neví, který výzkum bude za 20 let užitečný a který ne. To je velký rozdíl od aplikovaného výzkumu, kde jsou výsledky vidět třeba za 2 roky.
Nic ve zlém... ale pořád jsme na kvantovém akcelerátoru.. nikoliv "počítač, nebo dokonce superpočítač".
Projekt quantum od IBM by chtělo podotknout, že byl ve většině případů nahodilej výpočet.... (jenž projekt quantum řešil fikaně od lidí možná řešení/implantace a zjišťoval potřeby na ktéré sám ani nepřišel...)
Až bude vycházet správná jednička a nula... tak to bude počítač..
Další věcí je, že krom XX výpočtů, které lze provést je to k ničemu...
Něco jako fůzní reaktor.. teoreticky jde vše.. ale jeho udržení padá...