Názory k článku
Intel Software Defined Silicon (SDSi), softwarové upgrady CPU se vrací na scénu

Stejně jako v autech, bezdrátových pojítkách, komerčních operačních systémech...

Nuz.. posledni generace Sony snimacu je taky "software defined" - mame 5MP a 12MP model, oboji ma stejny cip, ale aktivni oblast je na 5MP verzi orezana. Je to jako kdyby jste si koupil APS-C zrcadlovku.. ale byl tam FF cip.

Tohle jsem videl naposledu u medium formatu, kde 17MP modely byly osazovany 22MP snimacem, s urcitym cropem. Taky se to lisilo hlavne cenou.

Chybi uz jenom krucek k povoleni upgradu na rozliseni - nebo nejaky frikulinsky hack :)

Predpokladam, ze pokud by se to masove nasazovalo.. tak lidi prijdou na to, jak to odemknout - jako vsechno podobneho kde bylo nasazeny "marketingovy DRM".

Ono to není nic nového pod sluncem, v některých oborech se to používá věky. Odemykání násobičů či vypnutých jader v procesorech se dělalo už v dávné historii, taktéž třeba Canon už před 8? lety prodával dvě hardwarově identické inkoustové tiskárny, které se lišily jen tím, že ta levnější měla ve firmwaru vložené prodlevy po každém přejezdu hlavy, aby tiskla pomaleji. (A to je jen příklad, se kterým mám osobní zkušenost, určitě to nebylo nic jedinečného.)

Souhlas, je to běžné. Např. digitální osciloskopy - ve vstupním zesilovači má softwarově připojitelnou jednoduchou dolní propust, která omezuje pásmo na 50MHz pro nižší model. Po zadání kódu (samozřejmě dostupného na netu) se propust odpojí/přemostí a je z něj vyšší model s dvojnásobnou šířkou pásma.

Popravdě toto může mít i jiný důvod. Vyrobíte určité množství kusů podle stejné specifikace, ale s trošku menším důrazem na kvalitu součástek (tj. levněji). Pak otestujete, co ještě zvládnou. Kusy co neprojdou testy na 100 Mhz šířku pásma softwarově omezíte a prodáte jako 50 Mhz.

Intel i AMD toto dělají dávno, CPU se vlivem tolerancí výroby ne vždy úplně povedou, takže se kusy testují a omezují. Případně se omezí i uměle, když je potřeba více nižších modelů a zrovna byla várka obzvláště vypečená.

Také mám takto upgradovaný Rigol, ale do výzkumu bych ho bez certifikačního protokolu pro těch 100 Mhz použít nemohl.

Jsou dvě možnosti. V první to budou směřovat na běžné spotřebitele, v kterémžto případu to bude zamčené opravdu poctivě a v každé generaci/modelové řadě to obmění á-la security through obscurity, aby házeli hackerům klacky pod nohy, jak jen to jde.
V druhém případě to bude strategie zaměřená na byznys sféru, např. v serverových řadách a podobně, kde žádné hackování nepřichází v úvahu, tak to nebudou muset zamykat kdovíjak bezpečně a příjemným vedlejším účinkem bude větší zájem šetřivých hackerů, kteří budou procesor kupovat s tím, že odemknout půjde, a efektivně tak intel bude moct prodávat stejný procesor levněji spotřebitelům bez záruky a dráž profesionální sféře.

v enterprise světě naprosto běžný prodejní pattern, zapnou se jen ty funkce, které si zaplatím a je třeba jedno na jakém šíleném HW to běží (ano, mluvím třeba o Exadatě).

Na stejném principu vlastně funguje licenční politika, která mě omezuje počet použití.

Ve svete IBM, resp. PowerPC serveru jiz dlouhou dobu znama vec, IBM dava do Power serveru urcity standardizovany pocet CPU, ktery se jim nejlepe vyplati vyrabet a pokud si kupujete nizsi konfiguraci, mate proste cast uzamcenou. Pak vam chybi vykon, poresite s dodavatelem, prijede borec, strci HW klic, tuka cisla, hesla a mate najedou vice CPU :-D

On Demand Capacity se to tusim jmenuje...

CoD (Capacity on Demand). Týka sa to nielen CPU ale aj pamäti a okrem trvalej aktivácie existujú aj iné licenčné politiky - napríklad ak vypadne primárne datacentrum je možné (časovo limitovane) aktivovať CPU na záložnom datacentre.

Jo u IBM mainframe bezne. Zadny blby klic netreba . Proste se to nahodi dalsi procesory
pres postranni komunikacni kanal operativne jak je treba.

Tento přístup by se vyplatil v mnoha oborech, třeba i automotive. Vyplatil by se i zákazníkům. Například výprodeje, slevy nebo marketingové akce by se daly lehce založit na zpřístupňování jinak zamknutých vlastností. Jenže je to mimo možnosti pochopení prostého zákazníka, který by se cítil podveden, pokud by výrobek, který si zakoupil, neposkytoval přístup k veškerým vlastnostem, které zvládá. Proto se toho firmy v mainstreamu bojí. Vidíme například, jak vášnivé diskuse vzbuzuje nVidia s nápadem omezit grafické karty ku grafickým operacím.

Omezovani nVidie proti tezeni neni tento pristup.

Jak to tvoje omezovani v praxi vypada je videt na vycurane Tesle pro nemecky trh, ktera se dodavala s vetsi baterii, ale kvuli dotacim na vozy do urcite cenove hranice bylo nutne vytvorit virtualni produkt - levnou Teslu. Udelali to tak, ze snizili kapacitu baterii softwarove na 65 kWh, byt to byl asi 85 kWh pack ktery se seriove vyrabel.

Takze ti co to koupili nosili sebou +25% zbytecne vahy baterii a jeste okradli jine danove poplatniky o ty dotace.

Pro koho to bylo vyhodne prosim vas?

A pak chceme aby se lidi chovali zodpovedne a netvorili odpad... to jiste pujde, kdyz jim vezmete i posledni spojku mezi penezi a danou veci.

Jsem zcela za opacny pristup - za co si zaplatis, to presne dostanes (a muzes si s tim delat co je libo, treba tu teslu rozkuchat na power banku do privesu druheho vozu).

Souhlasím jen s jednou větou: "za co si zaplatis, to presne dostanes". Podle mě je jedno, jestli vlastnosti výrobku definují součástky železa, nebo nuly a jedničky na křemíku. Pořád je to to, co jste si zaplatil. Nikdo Vám nezakazuje auto, nebo grafickou kartu rozebrat a zapojit si ji podle svého. Jediná hranice leží až v porušení DRM, ale to není tento případ.

Přijde mi paradoxní nutit, aby výrobci dráž vyráběli horší výrobky, když mohou levněji vyrábět stejné a jen je odlišovat nastavením. Ke spotřebiteli se to dřív nebo později stejně projeví jako výhoda, výrobce dřív nebo později začne dávat vyšší funkce jako různé dárky, kulance k problémům a podobně, případně mu to dá větší prostor pro rozvoj.

Výrobci budou raději vyrábět - tedy - hardwarově odlišené výrobky, ale určitě si nezničí několik segmentů trhu. Jestli máte představu, že se tím urychlí dostupnost vyšších výrobků do nižších segmentů, tak to bohužel neplatí.

Pokud vím, softwarové „zmenšení“ baterky mají do určité míry všechny Tesly, ten přebytek se používá na dorovnání ztrát opotřebením článků. Pokud u těch německých „levných“ posunuli tuhle hranici o něco dál, může to taky znamenat delší dobu, po kterou se těch 65 kWh udrží.

U eAuta je primarnim kriteriem dojezd a kapacita baterii, nez jejich vydrz.

Pokud chcete vydrz, tak nenabijejte na rychlych nabijeckach ale jen pres noc pomalu.

To není úplně pravda. Kdo si koupí auto, které po třeba 4 letech bude mít odepsané baterie a nové budou stát půlku auta? Ten buffer se používá záměrně a uživatelé to chtějí. V naší rodině máme 2 elektroauta, jeden z výrobců uvádí plnou kapacitu baterie a výchozí je nabíjet do 80 %, druhý uvádí jen viditelnou kapacitu a nabíjí do "100 %".

2. 10. 2021, 02:37 editováno autorem komentáře

"Pro koho to bylo vyhodne prosim vas?" - zrovna tohle mohlo výrazně prodloužit životnost lithiových baterek.

Obdobně jsou levná benzínová auta softwarově downtunována proti tomu, co jejich motor dovede. To moc nevadí, pokud to prodlouží životnost motoru.

Ale aby někdo softwarově omezil výkon procesoru, osciloskopu nebo jiného přístroje, který se neopotřebovává provozem na technickém maximu svých možností - to mi přijde jako patologická situace na trhu. Není to lumpárna, ale něco je někde špatně.

To není nic patologického. Jen mne trochu překvapuje, že to nechápou čtenáři roota. Masa žije v přesvědčení, že cena výrobku je dána součtem materiálových a výrobních nákladů plus nějaká marže. Na rootu bych čekal pochopení pro to, že cenu high tech výrobků je zpravidla dána náklady na vývoj, které někdy mohou tvořit i 90 % z ceny. A teprve v čase s masovou výrobou se zaplatí. Nákladová cena výroby pokročilého procesoru proti jednoduchému je třeba na dvojnásobku, ale v ceně výrobku to dělá třeba jen 5 %. To ale umožňuje prodávat pokročilejší verzi téhož výrobku za dvojnásobek, zatímco při samostatné výrobě pokročilého procesoru bychom se pohybovali ve sto až tisícinásobcích (školský příklad).

NRE, nebo vyvoj, jsou samozrejme rozpustene v cene vyrobku, a typicky vyrobce pocita s odhadem prodanych kusu na danej model - ktery se stava takrka sezonnim modelem. Jiste maj nastavene nejake KPI, jak moc se dari odhadovat poptavku a podle toho investuji do vyvoje.

Jak jinak si vysvetlit pevne dane "inovacni" cykly ktere jsou na cca 2 rocni bazi u PC, ale na rocni bazi u mobilu?

Schvalne - zkuste si kupit nejaky starsi vyrobek - jestli neni skladem, nepovede se vam to - stare dobre veci dnes nikdo vyrabet nebude, mate si poridit ten nejnovejsi hnuj prece :)

Si vyrobci mysli, ze kdyz jim prosel subscription model v sw.. tak ze jim to projde i v hw... no mozna u nekterych narodu, ktere premysli mene a nedovidi si na spicku nosu :-)

"mimo možnosti pochopení prostého zákazníka, který by se cítil podveden, pokud by výrobek, který si zakoupil, neposkytoval přístup k veškerým vlastnostem, které zvládá"

... nevím, jestli by se cítil podveden, ale hodně lidí včetně mne by to bralo jako důkaz, že nefunguje soutěž na trhu.

Kdyby soutěž fungovala, tak se bude firma snažit vymáčknout maximum z toho, co do každého kusu investovala na výrobě a nebude si moci dovolit ubírat z funkcionality. Jinak by přece svobodný výběr zákazníků mezi početnou konkurencí mnoha firem na trhu s procesory - uf, no dobře. Rozumíme si.

Okedy je preajna cena sucet vyrobnych nakladov? myslite, ze vyrobna cena jedneho rpoecsora je vyrazne inak ako vyroba drahsieho procesora?

Pokud se tyto procesory liší počtem jader, velikostí čipu a/nebo technologickým uzlem, tak předpokládám, že ano.

A nie len to _
Ryzen vs Epyc sa líšia dĺžkou obsaaom testovania každého kusu
Detto Ryzen vs Ryzen PRO
Threadripper vs Threadripper PRO/WS

Stale nevidim, kde je problem?
Clovek si zplati za to co moze pouzivat. Nic ine tam nie je, ziaden pokyveny trh ani socializmus.

S mojho pohladu ide cisto len o optimalizaciu vyrovnych a vyvojovych nakladov.

No... je to jako prvnackovi poridit ucebnice na 9 let. A nutit ho, aby nosil vsechno sebou do skoly denne... zatimco vy jako rodic, budete platit co rok za "licenci k uziti".

Ne, opravdu to neni cisty trh.

Jestli kupuji hardware, chci aby onen HW fungoval na max co to jde.

Jestli vyrobce totiz potrebuje udat zcela funkcni produkty pod cenou, znamena to, ze zakazniky klame - a jedna se o pokriveny trh. Priklad: vyrobi se 4 kusy bezchybneho procesoru, tri se prodaj za 100, jeden za 300 = zisk 600. Proc ale neprodaji kazdy kus za 150 jako full-featured, se stejnym ziskem, s tim, ze zakaznici = spolecnost, bude mit benefit z toho ze maj vsechno nejlepsi, a zaroven i nejlevnejsi?

> Nic ine tam nie je, ziaden pokyveny trh ani socializmus.

Je, kdyby trh fungoval, tak konkurence dodá stejný HW za stejnou cenu s menším umělým omezením a tím zákazníky přetáhne.

Toto je taková prosťoučká definice konkurenčního prostředí. Ve skutečnosti každý podnikatel hledá místo na trhu, kde je nejvyšší přidaná hodnota, a snaží se konvertovat zákazníky z méně výnosných skupin do výnosnějších.

Rozvinutí Vaší teze razil socialistický blok: proč vyrábět stovky různých aut, když mají všechny jen čtyři kola a volant. Tak vyrobíme jedno, nebudeme tříštit energii do deseti modelů. Výsledkem nebylo nalezení optima a konkurence, ale stagnace a zakrnění.

Trh potřebuje stimulaci ve formě vytváření a hledání přidané hodnoty.

Počkejte, mně se zdá, že jste to pochopil naopak.

SDSi je celé o přístupu "Tak vyrobíme jedno..."

Za socialismu nefungoval trh, za oligopolu také nefunguje trh. Mezi hospodami ve městě bývá konkurence, díky čemuž je v nabídce prostě:

"Pivo 30,-"

namísto

"Pivo s plivancem od hospodského 30,-
Pivo bez plivance 50,-"

Jsem rád, že to tak je, aspoň u piva.

Ne, myslím že jsem to nepochopil jinak, ale snažím se upozornit, že ty dva jevy - které vnímáte jako oddělitelné - jsou ve skutečnosti propojené. Když jeden odstraníte, druhý vyvoláte et vice versa.

hm sw update je super.
Dalsie potencionalne diery v bezpecnosti vzdy potesia

Umi to i downgrade? :)

Osobne mam s temi updatama potiz - ono se to deje napr ve sfere filmariny - kamer. Koupite si zarizeni a pak mate extra licenci na vice fps, nebo raw vystup.

A)
Konkretne u novejsi Sony je ten RAW update udelan zadanim S/N a vygenerovanim binarky na webu, a samozrejme platbou.

Pak se vam kamera pokazi, a kdyz si sam sezenete nahradni dil - zakladovku (protoze oficialne to se uz neopravuje, davno pres EOL) a zbastlite si to, tak o danou featuru prijdete, protoze na nahrazke nebyla aktivovana. Neni mozne tento digitalni upgrade exportovat a prenest na jiny hw (coz by slo tezko, pac puvodni kus uz stejne nefungoval).

Procesy u nich nejsou nastaveny na to, aby to slo nejak poresit.

B)
Jeste starsi kamery meli LOG/444 feature licenci skrze specialni medium (SxS, obdoba security rozsireni MMC), kde jste tuhle featuru zakoupili (nebo vam ji pozdeji jiz sami rozdavali zdarma), a dostali jste specialni medium ktere melo tu krypto oblast vyclenenou na licenci. Kamera umoznovala presouvat licenci - mezi mediem a sebou - slo to aktivovat i deaktivovat a prenest na jiny kus. No krasa...

Ale dnes je 2021 a NEJDE zakoupit tato licence, ktera byla vetsinu sveho aktivniho zivota rozdavana zdarma. Takze mam 3 kamery.. jedna mela promo update, dve ktere jsou stari to nemaj. Proste generator klicu se vypnul a nasr*t zakazniku, nebudes si kupovat to co ty chces, ale to co my chceme.

Takze suma sumarum... hw enablement licence jsou zlo. Protoze casy se meni a koupili jste si leda sofistikovane topitko - co tam jednou neni, uz tam nikdy nebude! to si piste.

Jo, podobne to je u obrabeni. Mame masinu HAAS, fyzicky ma pripojenou sitovou kartu, ale jeji "odemknuti" stoji 2000$. Tyhle masiny funguji 20+ let, takze komponenty odchazeji, klidne i nekolikrat, pokud mate smulu - prach, napajeni. Kdyz chcete vymenit zakladovou desku, smula, technik vam vymeni desku za 500$, ale sitovku si musite odemknout znovu za 2000$.

Mašina za pár mega nemá dálkový přístup za nějakých čtyřicet tisíc? Co na to říct - snad jen, že majitel je pořádnej kolenovrt. Nebo řádný hospodář - možná, že tu funkci prostě nepotřebujete.
A o tom to celé je.

Tady bych viděl problém v nepřenositelnosti licence. Mám stroj s nějakou funkcí, poškodí se součástka a zaplatím si opravu. Po opravě přijdu o danou funkcionalitu a pokud ji chci, tak si ji musím znovu koupit?

To je podobné, jako když si připlatím za navigaci v autě a po výměně ŘJ bych si tu navigaci musel koupit znovu. A ne, nezajímá mne v tomto případě, že byla měněna deska nesoucí klíč k odemknutí dané funkcionality. To bych tu opravu normálně reklamoval. Toto je prasárna - při nákupu měl stroj deklarované vlastnosti (dané tím, co byl zákazník ochoten zaplatit) a po opravě tyto vlastnosti již nemá -> zfušovaná oprava.

To je podobne jako s IP managementem kotle. Nastaveni/odemknuti technikem 3500 pred nejakymi 6ti lety. Dnes to bude asi podstatne vice. To je vice nez polovina ceny cele ridici jednotky.

Na druhou stranu je to alespon 4x levnejsi( pri mem platu 10x levnejsi) nez si to mrcasit doma sam a tentovat se s Openthermem nebo OT->KNX prevodnikem (vec cca za 10kkc) a pak na to neco dalsiho veset.

1. 10. 2021, 12:56 editováno autorem komentáře

Tak co bys cekal Sony. Nejhorsi na tom je ze co se tyce zpracovani videa/snimacu mame oligopol nebo vlastne uz duopol.
Vyberu si sony nebo sony? Mam taky nejaky ten jejich vyrobek(audio) kde je "bohuzel" v kategorii Sony nejlepsi. To ale znamena ze s sebou clovek taha na noze tu jejich kouli - my ti rikame jak vyrobek pouzivat, my rikame ze neni servis. Jses gaidzin! Chces vic? Postav si vlastni sony... s blackjackem a devkama...

Resil nekdo z vas prevod licenci her u Sony PS na jiny ucet? Nemozne. Chce to resit uz evropsky reichfuhrer tak jsem zvedav.

1. 10. 2021, 13:06 editováno autorem komentáře

Přeskočím rozbory k tomu, zda se jedná jen o jakési zjednodušení výroby (vyrobené čipy s mrtvými jádry chápeme), či prosté vychcánk*vství (i tu uzamčenou část čipu jste si už jednou zaplatili), každopádně vyloženě nesnáším, když ze mě někdo zkouší dělat blbce. Proto by bylo fair místo „Software defined silicon“ (to mi připomíná spíš něco jako FPGA) použít pojmenování „Payment unlocked silicon“, aby bylo jasné, o co tu ve skutečnosti jde.

Jsem rád, že je tady i někdo zodpovědný.
Problém je, že byste měl taky přestat nakupovat TV, rádia, počítače, mobily, pračky, myčky, ... (další množství elektroniky a zařízení usnadňujících život).
Zdroje už byly spotřebovány.

Ja si jen rikam jak by to fungovalo prakticky. Tedy alespon ve sfere PC. Prca by mohla byt u levnych laptoptu ktere nejsou schopny pod plnou zatezi fungovat na rovne podlozce.
Odemknou se jadra ale laptop chcipne po 20ti minutach na prehrati. Nebo bude treba aplikovat softwarove podtaktovani vsech jader aby to utahlo.
Ja v tom vidim alespon v PC desktop/laptop trhu prostor pro velke levoty.

U serveru/automotive dejme tomu..

1. 10. 2021, 13:00 editováno autorem komentáře