Vlákno názorů ke zprávičce Intel Software Defined Silicon (SDSi), softwarové upgrady CPU se vrací na scénu od Miroslav Šilhavý - Tento přístup by se vyplatil v mnoha oborech,...

Tento přístup by se vyplatil v mnoha oborech, třeba i automotive. Vyplatil by se i zákazníkům. Například výprodeje, slevy nebo marketingové akce by se daly lehce založit na zpřístupňování jinak zamknutých vlastností. Jenže je to mimo možnosti pochopení prostého zákazníka, který by se cítil podveden, pokud by výrobek, který si zakoupil, neposkytoval přístup k veškerým vlastnostem, které zvládá. Proto se toho firmy v mainstreamu bojí. Vidíme například, jak vášnivé diskuse vzbuzuje nVidia s nápadem omezit grafické karty ku grafickým operacím.

Omezovani nVidie proti tezeni neni tento pristup.

Jak to tvoje omezovani v praxi vypada je videt na vycurane Tesle pro nemecky trh, ktera se dodavala s vetsi baterii, ale kvuli dotacim na vozy do urcite cenove hranice bylo nutne vytvorit virtualni produkt - levnou Teslu. Udelali to tak, ze snizili kapacitu baterii softwarove na 65 kWh, byt to byl asi 85 kWh pack ktery se seriove vyrabel.

Takze ti co to koupili nosili sebou +25% zbytecne vahy baterii a jeste okradli jine danove poplatniky o ty dotace.

Pro koho to bylo vyhodne prosim vas?

A pak chceme aby se lidi chovali zodpovedne a netvorili odpad... to jiste pujde, kdyz jim vezmete i posledni spojku mezi penezi a danou veci.

Jsem zcela za opacny pristup - za co si zaplatis, to presne dostanes (a muzes si s tim delat co je libo, treba tu teslu rozkuchat na power banku do privesu druheho vozu).

Souhlasím jen s jednou větou: "za co si zaplatis, to presne dostanes". Podle mě je jedno, jestli vlastnosti výrobku definují součástky železa, nebo nuly a jedničky na křemíku. Pořád je to to, co jste si zaplatil. Nikdo Vám nezakazuje auto, nebo grafickou kartu rozebrat a zapojit si ji podle svého. Jediná hranice leží až v porušení DRM, ale to není tento případ.

Přijde mi paradoxní nutit, aby výrobci dráž vyráběli horší výrobky, když mohou levněji vyrábět stejné a jen je odlišovat nastavením. Ke spotřebiteli se to dřív nebo později stejně projeví jako výhoda, výrobce dřív nebo později začne dávat vyšší funkce jako různé dárky, kulance k problémům a podobně, případně mu to dá větší prostor pro rozvoj.

Výrobci budou raději vyrábět - tedy - hardwarově odlišené výrobky, ale určitě si nezničí několik segmentů trhu. Jestli máte představu, že se tím urychlí dostupnost vyšších výrobků do nižších segmentů, tak to bohužel neplatí.

Pokud vím, softwarové „zmenšení“ baterky mají do určité míry všechny Tesly, ten přebytek se používá na dorovnání ztrát opotřebením článků. Pokud u těch německých „levných“ posunuli tuhle hranici o něco dál, může to taky znamenat delší dobu, po kterou se těch 65 kWh udrží.

U eAuta je primarnim kriteriem dojezd a kapacita baterii, nez jejich vydrz.

Pokud chcete vydrz, tak nenabijejte na rychlych nabijeckach ale jen pres noc pomalu.

To není úplně pravda. Kdo si koupí auto, které po třeba 4 letech bude mít odepsané baterie a nové budou stát půlku auta? Ten buffer se používá záměrně a uživatelé to chtějí. V naší rodině máme 2 elektroauta, jeden z výrobců uvádí plnou kapacitu baterie a výchozí je nabíjet do 80 %, druhý uvádí jen viditelnou kapacitu a nabíjí do "100 %".

2. 10. 2021, 02:37 editováno autorem komentáře

"Pro koho to bylo vyhodne prosim vas?" - zrovna tohle mohlo výrazně prodloužit životnost lithiových baterek.

Obdobně jsou levná benzínová auta softwarově downtunována proti tomu, co jejich motor dovede. To moc nevadí, pokud to prodlouží životnost motoru.

Ale aby někdo softwarově omezil výkon procesoru, osciloskopu nebo jiného přístroje, který se neopotřebovává provozem na technickém maximu svých možností - to mi přijde jako patologická situace na trhu. Není to lumpárna, ale něco je někde špatně.

To není nic patologického. Jen mne trochu překvapuje, že to nechápou čtenáři roota. Masa žije v přesvědčení, že cena výrobku je dána součtem materiálových a výrobních nákladů plus nějaká marže. Na rootu bych čekal pochopení pro to, že cenu high tech výrobků je zpravidla dána náklady na vývoj, které někdy mohou tvořit i 90 % z ceny. A teprve v čase s masovou výrobou se zaplatí. Nákladová cena výroby pokročilého procesoru proti jednoduchému je třeba na dvojnásobku, ale v ceně výrobku to dělá třeba jen 5 %. To ale umožňuje prodávat pokročilejší verzi téhož výrobku za dvojnásobek, zatímco při samostatné výrobě pokročilého procesoru bychom se pohybovali ve sto až tisícinásobcích (školský příklad).

NRE, nebo vyvoj, jsou samozrejme rozpustene v cene vyrobku, a typicky vyrobce pocita s odhadem prodanych kusu na danej model - ktery se stava takrka sezonnim modelem. Jiste maj nastavene nejake KPI, jak moc se dari odhadovat poptavku a podle toho investuji do vyvoje.

Jak jinak si vysvetlit pevne dane "inovacni" cykly ktere jsou na cca 2 rocni bazi u PC, ale na rocni bazi u mobilu?

Schvalne - zkuste si kupit nejaky starsi vyrobek - jestli neni skladem, nepovede se vam to - stare dobre veci dnes nikdo vyrabet nebude, mate si poridit ten nejnovejsi hnuj prece :)

Si vyrobci mysli, ze kdyz jim prosel subscription model v sw.. tak ze jim to projde i v hw... no mozna u nekterych narodu, ktere premysli mene a nedovidi si na spicku nosu :-)

"mimo možnosti pochopení prostého zákazníka, který by se cítil podveden, pokud by výrobek, který si zakoupil, neposkytoval přístup k veškerým vlastnostem, které zvládá"

... nevím, jestli by se cítil podveden, ale hodně lidí včetně mne by to bralo jako důkaz, že nefunguje soutěž na trhu.

Kdyby soutěž fungovala, tak se bude firma snažit vymáčknout maximum z toho, co do každého kusu investovala na výrobě a nebude si moci dovolit ubírat z funkcionality. Jinak by přece svobodný výběr zákazníků mezi početnou konkurencí mnoha firem na trhu s procesory - uf, no dobře. Rozumíme si.

Okedy je preajna cena sucet vyrobnych nakladov? myslite, ze vyrobna cena jedneho rpoecsora je vyrazne inak ako vyroba drahsieho procesora?

Pokud se tyto procesory liší počtem jader, velikostí čipu a/nebo technologickým uzlem, tak předpokládám, že ano.

A nie len to _
Ryzen vs Epyc sa líšia dĺžkou obsaaom testovania každého kusu
Detto Ryzen vs Ryzen PRO
Threadripper vs Threadripper PRO/WS

Stale nevidim, kde je problem?
Clovek si zplati za to co moze pouzivat. Nic ine tam nie je, ziaden pokyveny trh ani socializmus.

S mojho pohladu ide cisto len o optimalizaciu vyrovnych a vyvojovych nakladov.

No... je to jako prvnackovi poridit ucebnice na 9 let. A nutit ho, aby nosil vsechno sebou do skoly denne... zatimco vy jako rodic, budete platit co rok za "licenci k uziti".

Ne, opravdu to neni cisty trh.

Jestli kupuji hardware, chci aby onen HW fungoval na max co to jde.

Jestli vyrobce totiz potrebuje udat zcela funkcni produkty pod cenou, znamena to, ze zakazniky klame - a jedna se o pokriveny trh. Priklad: vyrobi se 4 kusy bezchybneho procesoru, tri se prodaj za 100, jeden za 300 = zisk 600. Proc ale neprodaji kazdy kus za 150 jako full-featured, se stejnym ziskem, s tim, ze zakaznici = spolecnost, bude mit benefit z toho ze maj vsechno nejlepsi, a zaroven i nejlevnejsi?

> Nic ine tam nie je, ziaden pokyveny trh ani socializmus.

Je, kdyby trh fungoval, tak konkurence dodá stejný HW za stejnou cenu s menším umělým omezením a tím zákazníky přetáhne.

Toto je taková prosťoučká definice konkurenčního prostředí. Ve skutečnosti každý podnikatel hledá místo na trhu, kde je nejvyšší přidaná hodnota, a snaží se konvertovat zákazníky z méně výnosných skupin do výnosnějších.

Rozvinutí Vaší teze razil socialistický blok: proč vyrábět stovky různých aut, když mají všechny jen čtyři kola a volant. Tak vyrobíme jedno, nebudeme tříštit energii do deseti modelů. Výsledkem nebylo nalezení optima a konkurence, ale stagnace a zakrnění.

Trh potřebuje stimulaci ve formě vytváření a hledání přidané hodnoty.

Počkejte, mně se zdá, že jste to pochopil naopak.

SDSi je celé o přístupu "Tak vyrobíme jedno..."

Za socialismu nefungoval trh, za oligopolu také nefunguje trh. Mezi hospodami ve městě bývá konkurence, díky čemuž je v nabídce prostě:

"Pivo 30,-"

namísto

"Pivo s plivancem od hospodského 30,-
Pivo bez plivance 50,-"

Jsem rád, že to tak je, aspoň u piva.

Ne, myslím že jsem to nepochopil jinak, ale snažím se upozornit, že ty dva jevy - které vnímáte jako oddělitelné - jsou ve skutečnosti propojené. Když jeden odstraníte, druhý vyvoláte et vice versa.