Podľa môjho názoru je nezmysel postaviť túto otázku ako otázku na kvalitu toho-ktorého jazyka.
Ak niekto chce programovať, musí sa naučiť analyzovať problémy, tvoriť štruktúry, pochopiť čo sú to dátové typy, čo je to kompilácia, linkovanie, profiler...... Viem niektorí povedia že to vôbec nepotrebuje dnešný programátor vedieť. Presne tak ale potom vyzerajú programy ktoré tvoria.
Ak sa bavíme o jazyku na výuku, začal by som Pascalom (dnes je to Delphi, alebo ešte lepšie FPC/Lazarus). A začal by som procedurálnym programovaním. A hlavne by som hneď od začiatku tlačil „štábnu kultúru“ a „teamového ducha“ pri komentároch, používaní voľajakého CVS…
Takto by som vytvoril niekoľko malých aplikácii a potom by sme si ich pozreli v iných jazykoch (Java, C,…).
Potom možno niečo o „webových“ aplikáciách (perl, php, python, javascript…), prípadne o „low level“ programovaní (asembler). Podľa toho ktorým smerom sa človek chce uberať.
Len programátor ktorý rozumie aspoň trošku komplexnosti tejto problematiky môže byť naozaj úspešný.
Jsem asi hodně konzervativní, ale po letitých zkušenostech (s programováním cca 20 let, s jeho učením cca 6) bych řekl – nejprve základy algoritmů (bez ohledu na jazyk) a zpracování dat v paměti (hlavně kvůli omezením typu přetečení/podtečení), potom strukturované programování na jednoduchém jazyku (nejlépe Pascal – byl stvořen pro výuku), objektové programování (buď opět Pascal, nebo lépe Java/C#), současně s týmovou spoluprací, verzováním, ukázky deklarativních jazyků, …
Když se to vezme kolem a kolem, tak je celkem jedno, o jaký jazyk se jedná, nakonec je důležité, jak a co chce programátor říct. Je to podobně jako u řečníků (=politiků) – nezáleží na tom, jestli mluví česky, anglicky nebo svahilsky, obsah myšlenek je to, co lidi zajímá…
+1
Dodám že s menšími začínám něčím co se hodně hýbe a vypadá hezky.
Například Scratch http://scratch.mit.edu/