Nějakého klasického initu (OpenRC? Už nevím) jsem ve svém Gentoo držel docela dlouho. Každou chvíli mi při nějaké aktualizaci v GNOME a později v Xfce přestalo fungovat připojování externích disků, či optických mechanik, během bootu obligátní zelené [OK] zmizelo a já řešil, co se zase rozbilo. Jednou jsem to nevydržel při kompilaci GNOME, které na tom Systemd docela dost lpělo a zkusil jsem změnu. Vše fungovalo na první dobrou a od té doby si nevzpomínám na jediný problém.
Chybí mi ta jednoduchost a transparentnost init scriptů, taky Systemd spíš nemusím, ale funguje to, takže jsem si nějak zvykl na příkaz systemctl a dál to neřeším. Nectím potřebu provozovat nějaké sebemrskačství u klasického initu, který už požívá tak málo lidí, že to není pořádně odladěné. Mi to 1% připadá jako jasnější výsledek, než nějaké hlasování.