Vlákno názorů k článku
JWST používá 68GB SSD, na zem posílá data rychlostí 28Mbit/s
od Mmmartan - Pokud by během komunikačních oken probíhala komunikace maximální...
-
Pokud by během komunikačních oken probíhala komunikace maximální rychlostí (utopie), tak se za 2x4hod přenese 100800 MB (čistá data bez počítání režie).
"Ač je SSD nepochybně vyrobeno nejbytelněji, jak jsme vůbec schopni..."
Blbost, použilo se běžné průmyslové SSD (nic vyrobeného na míru), jenom byla možnost to během dlouhých let vývoje JWST doopravdy dlouhodobě otestovat.
Kdyby se použilo dnešní průmyslové SSD, tak nikdo nebude tušit, jak se bude chovat za pár let a hlavně v extrémních podmínkách. -
Tym "najbytelnej" bola najskor myslena ochrana pred vysoko energetickymi nabitymi casticami. Teda zapuzdrenie. Viac napr tu: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2000/cislo-7/ochrana-elektroniky-ve-vesmiru.html
19. 7. 2022, 10:16 editováno autorem komentáře
-
Kdyby bylo jednoduché si postavit navrhnout a vyrobit SSD (o továrně ani nemluvím), tak bychom tu neměli problémy s dodávkami čipů.
Taky si mohli napsat vlastní operační systém.
Dodavatelem je SEAKR Engineering, podrobnosti o použitém SSD samozřejmě nikde nezjistíte, ale už jen podle kapacity je jasné, že to je běžně vyráběné.
-
je to tak, Power PC Processor , Operating System
VxWorks. Trochu me tam prekvapilo Operations Scripts System (OSS) je kolekce JavaScriptů :)https://www.jwst.nasa.gov/resources/ISIMmanuscript.pdf
kompletni popis ISIM a IFSW kolem str. 14 - 17
-
Ano na hlavním procesorovém systému BAE RAD750 (a radiation-hardened PowerPC 750, odpovídá G3 generaci od Apple) běží VxWorks
<:p> Programování real-time systémů se na něm na naší fakultě učí již nějaké to desetiletí. Někdy okolo roku 96, 97 jsem vedl studenty, které pro českou firmu, která se realizovala řízení vlaků i L-159, psali driver pro VME CAN kartu, která také byla vyvinutá na ČVUT FEL.Ve space se dále používá RTEMS. ESA ho vyloveně preferuje. V NASA je třeba používaný v modulech Electra radio, které jsou hlavními komunikačními jednotkami s celým společenstvím na Marsu.
Do RTEMSu jsem přispívali a přispíváme ne jen do BSP, ale i přímo do jádra. EDT scheduller, úpravy a rozšíření ARM a general cache consistency. Sám bych ho i do výuky preferoval, protože je otevřený a lze se podívat jak je co implementované. Běhá i na 24-jádrových PowerPC a nabízí pokročilejší POSIX implementaci, tickless nanosleep atd. Další použití např. v misích Mars Reconnaissance Orbiter, Dawn Orbiter, Fermi Gamma-ray Space Telescope, and Planck Space Telescope. Což neznamená, že je vždy na hlavním letovém systému.
Studenti se do vývoje RTEMS mohou zapojit ne jen v rámci BP a DP, ale i v rámci GSoC (Google Summer of Code).
-
Tento tyden jedu do prace, musim se zeptat kolegy zda-li si vas nepamatuje:-) Jinak mate nejake dalsi "success stories" krom te alky a vlaku?
ESA je mi sympaticka tim ze stale drzi nad vodou pro aerospace take sparc architekturu - pokud si vzpominam posledni prototyp mel byt GR740. GR740+RTEMS by tedy mela byt budocnost v ESA.BAE+WindRiver jsou zahlodany v NASA a tezko cekat ze se situace nejak v tomto velmi konzervativnim oboru zmeni.
-
Tak do Alky myslím, nic na škole dělané nebylo, byla to 683xx (asi 68302) s OS9, k vlakům se něco dělalo i na škole, sám jsem jim pomáhal s Windows buildem GCC pro MPC860 a to bylo bez OS.
Nevím, z jaké oblasti chcete ty "story".
Třeba náš absolvent Roman Bartosinski ve své firmě
teď pracuje na FPU, vektorech, LLVM, QEMU... na NOEL-V (fault tollerant RISC-V) . Tak to by mohla být také ESA budoucnost. Letos jsme na RISC-V přešli i s výukou. Předtím rozšiřovali LEON-2. A ještě dříve se mnou pracoval na USB a pak na námi vyvinuté elektronice pro infúzní pumpy. Mimochodem firmware na hlavním procesoru také RTEMS.Další náš absolvent, můj kamarád pracuje v ESA na příštím GNSS systému a pár Zynqů s Linuxem i poslal do vesmíru na VZLUSAT-2 v rámci svého soukromého hraní si. Zynqy se právě postaraly o tahání těch zobrazených fotek z CMOS kamer. Dále navrhují systém pro velmi přesnou synchronizaci času přes družice. Něco viz loňská přednáška Atomové hodiny v každodenním životě.
K CTU CAN FD IP core má náš absolvent domluvený svůj zahraniční kontrakt na fault-tollerant versi pro space. Po oficiální podpoře CTU open.source core v QEMU teď s 5.19 jádrem vyjde podpora i v mainline Linuxu.
Tak snad vás to také potěší a je to to, na co jste se ptal. Jinak mohu dalšími projekty pokračovat...
-
BuldrZlatý podporovatelSpíš to dělali ručně, od návrhu po pájení pod mikroskopem, stejně jako se dělají odolné hybridy - tedy mikroprocesory a obvody navržené do prostředí s vysokými teplotami a radiací, tedy i do vesmíru. Začíná se tištěním na polovodiče (arsenit bromitý) s keramickou destičkou a pak na to vlítne člověk s neskutečnou trpělivostí a zásobou zlata. Pájení probíhá kombinací tepla, tlaku a vibrací.
Např.: https://ibb.co/Kq5fkn6
-
Zadne hotove SSD tam neni, je to elektronika seskladana z radiation hardened soucastek
NAND flash:
https://www.ddc-web.com/en/connectivity/interfaces/memories-1/rad-hard-nand-flash-memory?partNumber=29F32G08A FPGA napr:
https://www.microsemi.com/product-directory/rad-tolerant-fpgas/1694-rtax-s-sl
Tato RTAX rada je zminovana v kombinaci s JWST -
BuldrZlatý podporovatel
To těžko, zcela určitě přišli s unikátním řešením, kde se na zlatě opravdu nešetřilo, protože je odolné proti vysokým teplotám, pružné, nekoroduje a nevadí mu ani kosmické záření. Přirozeně jde o skvělý vodič. V satelitech se počítá zlato na kilogramy (běžný komunikační satelit obsahuje cca 15-25 Kg čistého zlata), neboť jde o nejvhodnější materiál pro veškeré elektronické obvody. Tam se nic moc průmyslového nenachází.
ČLÁNKY DO MAILU