Čistě z nostalgických důvodů, pravá škola bylo psát v céčku NLMka. Stačilo zapomenout uvolnit jen jeden malej kousíček paměti, celej server šel do abendu a několik desítek až stovek naštvaných uživatelů. Žádné "vona ta exception někam nakonec probublá".
Dneska? Člověk jen trochu nastaví ulimit, spustí browser a ten prostě slítne. Tak nevím jestli je tenhle propastný rozdíl jen nostalgický, ale vývoj "aplikace si neporadí když brk() failne -> nesmí failovat -> boha vono to vyžere celou raměť -> objev OOM killeru -> aplikace místo ošetření chyby v alokaci musí znát rovnáky na vohejbáky všech možnejch i nemožnejch systémů aby nebyla killnuta i když nic špatného neprovedla" mi prostě připadá poněkud nešťastný.