Názory k článku
Křemíkový solární panel s velkou účinností
-
karel (neregistrovaný)
tak diky křemíku by mohla cena klesnout oproti stávající technologii která vyžaduje drahé a nebezpečné kovy, také by měla klesnou cena likvidace takového panelu, protože to je věc kterou teď nikdo moc neřeší. Staré panely se prostě převezou do chudších zemí a znovu prodají
USA --> Evropa --> Afrika -
losos (neregistrovaný)
17% ucinost to bude asi pro multi-Si. Panasonic, Sharp a SunPower jsou asi nejlepsi co se tyce ucinnosti. Je to dano aj tim ze pouzivaji n-type Si desky. Tato technologie je o neco narocnejsi a je (nebo donedavna byla) zatizena patenty. Krome jineho n-type solarni calnky nemaji na predni strane tu typickou carkovanou strukturu, co je taky jeden z faktoru zvysujici ucinnost (vetsi ucinna plocha).
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelProtoze vsichni vime, ze rostliny zadne chemicke latky neobsahuji... a jsou takove prirodni.
Ostatne neni to bud-anebo, ty panely muzes mit i jinde nez na louce.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Chemie je svinstvo. Já bych všechny ty jahody a citróny zakázal.
https://jameskennedymonash.files.wordpress.com/2014/08/ingredients-of-an-all-natural-strawberry-english.jpg
https://jameskennedymonash.files.wordpress.com/2014/08/ingredients-of-a-lemon-english.jpg -
To je ovsem dost nepresne. Vetsina citronu a jahod nni all natural. Zejmena treba ty uzasne jahody, co si koupite na vanoce, pochazeji patrne z jizniho Spanelska, kde je pestuji zcela nepriroznym zpusobem s tezkou ekologickou zatezi (dalsi zatez je pak doprava). Takove jahody pak obsahuji znacne davky pesticidu a kdo vi, jakeho dalsiho svinstva. Odmenou vam je chut nakysle vody. Zato ale pri padu na zem se nerozplacnou, ale skacou.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ty přirozeně rostlé jahody zase obsahují místo pesticidů spousty plísňových toxinů, takže si jeden nevybere. To že jahody mimo sezónu vypadají v ČR tak jak popisujete je hlavně důsledek toho, že jde o nejlevnější dodávky. Dražší totiž český zákazník většinou nezaplatí. Koukněte se třeba do supermarketů v mém oblíbeném Lucembursku, a budete valit oči, co se dá v zimě koupit za ovoce. V Praze se také najdou pozitivní výjimky, ale je jich pochopitelně pomálu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Plísňové toxiny najdete samozřejmě i hned po sklizni z vlastní zahrádky, i když budou jejich hladiny asi nižší než později.
Mimochodem rostliny generují velikou spoustu insekticidů samy o sobě. Nejde jen o neurotoxický solanine, který najdete v "bio" bramborách, rajčatech apod. Například muškátový oříšek, petržel i kopr obsahují neurotoxický myristicin, který opět funguje jako pesticid. A nakonec nikotin v tabáku je také insekticid, akorát jsme si ho nějak zvykli kouřit :). Proč se bojíte stopových dávek pesticidů dodaných člověkem, a netrápí vás daleko vyšší dávky přírodních insekticidů?
-
BTW, jak se vam podarilo oblibit si Luxembursko? Neznam zemi s mene sympatickymi lidmi. Typicky Luxo ma smysleni policajta, na cizince se diva skrz prsty a fyzickou osklivosti ho predci jen lide na pobrezi severni Francie, v kratkem useku hned pod Belgii. Nechapu, jak se rozmnozuji, protoze normalni chlap by si o Luxemburcanky neoprel ani kolo Ukraina.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Problémy technologie:
- Thin-film solar cells používají cadmium telluride. Předpokládám že kdybych treehugerům řekl, ať si dají na střechu půl kila toxických těžkých kovů a doufají že nedojde například na stoleté krupobití, protože jinak zamoří široké okolí, tak by si ten panel rozmysleli.
- Ty články jednou doslouží, a těžké kovy zůstanou. Sice se údajně nějakým způsobem vybírají peníze na recyklaci, ale chci vidět kolik z těch peněz do té doby bude rozkradeno, a kolik se toho nakonec opravdu zrecykluje.
- Výroba silikonu má také svá uskalí. Jak energetická, tak ekologická.
http://spectrum.ieee.org/green-tech/solar/solar-energy-isnt-always-as-green-as-you-think -
strepty (neregistrovaný)
Vyrobcovia s tym pocitaju davaju tam nejake segmeny navyse takze panel vyraba stale elektrinu aj ked nie na 100% nic ine nerobia cakaju ze sa panel sam ochladi co na streche moze byt problem. A ak panel vyraba elektrinu tak ani nemusite tusit ze nieco sa tam neumerne hreje. Ale to hovorim o vyrobcoch v USA ako to robia v Cine nechcem ani domyslat.
-
losos (neregistrovaný)
Pokud zastavite veskerou obhospodarovanou zemedelskou pudu ceske republiky (36 000km2) solarnima panelama, tak pokryjete zhruba 7% celkove svetove spotreby energie ve vsech jeji formach (ropa, plyn, vodni elektrarny...). Pro cely svet je potreba 500km2 (nekde se uvadi 400km2) Rekneme, ze rozdelime tech 500km2 na pet casti - USA, Rusko, Cina, Evropa a zbytek sveta tak to mame 100km2 pro Evropu. Z tech 100km2 mi vychazi odhadem na CR max. 10km2. Pokud bych se 10x mylil tak je to porad "jenom" 100km2.
http://www.treehugger.com/solar-technology/surface-area-required-to-power-the-whole-world-with-solar-and-wind-power.html
Problem neni plocha ale jak energii uchovavat, kdyz nesviti slunko.
V solarnim clanku neni zadna rtut. 99%-kremik 1%-kontakty(stribro, hlinink, med) a ppb - dopant (fosfor a bor). Dopant je pevne zabudovany v krystalicke mrizce, aby se uvolnil tak staci solarni clanek zahrat na cca 1600 st. Celsia. Pokud ma z toho nekdo strach tak at zabali vsechnu elektorniku kolem sebe do vakuove tesnych obalu. -
mm (neregistrovaný)
Ano . pri idealnim osvitu a idealne nulovych nakladech na udrzbu ... bonus za kazdy vat z solaru musim mit zalohu o stejne kapacite z jineho zdroje .. a jsme kde .. v prdeli
Vyroba je taky nadherne ekologicka , vlastne nespotrebujes ani W z toho co ten clanek za svou zivotnost vyrobi , ani kapku vody atd ...
A ted prosim jinou pohadku
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelbonus za kazdy vat z solaru musim mit zalohu o stejne kapacite z jineho zdroje
Což platí pro všechny typy zdrojů. Akorát se o dost snáz zálohují malé zdroje než velká jaderná elektrárna. -
nobody (neregistrovaný)
zaloha solaru muze byt vetrna(casto fouka vitr, kdyz neni vhodne slunce) nebo vodni(vicemene nezavisle na podnebí)...
kolik penez, energie, materialu, clovekohodin stoji vystavba konvencni elektrarny a rozvodne site ke spotrebitelum? kolik provoz uhelnych dolu? kolik VESKEREJCH nakladu pak stoji desetileti provoz a udrzba teto elektrarny a rozvodu? kolik ta vyroba a provoz zlikviduje zivotniho prostredi? kolik lidi prijde o domov pri tezbe, kolik horniku ma z toho zdravotni problemy? az si tohle vsechno predstavis, zkus se zamyslet znovu jakou kravinu si vypustil ;)
-
losos (neregistrovaný)
Timto nezodpovim primo na vasi otazku ohledne navratnosti, ale obecne je zivotnost solarnich panelu udavana jako minimalne 30let. Realne nic nebrani tomu aby fungovali dele. Ucinost 100let stareho panelu klesne na cca75%. Naklady na udrzbu jsou daleko nizsi nez u konvencnich zdroje el. energie. Za poslednich 35 let klesla cena solarnich modulu 100x z toho 10x za polsednich 15let. Uz dnes je soalrni energie levnejsi nez vyroba elektriny v tzv. spickovych turbo elektrarnach (zemni plyn). To jsou elektrarny schopne dodavat elektrinu behem 10minut. Tady je report, sloupec total LCOE: http://www.eia.gov/forecasts/aeo/electricity_generation.cfm Solarni energie ma budoucnost. Ninkdy nenahradi 100% veskere vyroby. Na druhou satranu uz dnes napriklad cele nemecko bylo zasobovano na kratkou dobu (1-2 dny) jenom z obnovitelnych zdroju, sice jenom o vikendu. Jak uz jsem psal jinde, problem neni v cene solarnich modulu ale v skladovani a distribuci. To, ze se na solar nahlizi s despektem neni problem technologie ale problem politicky. Budete se asi smat, ale Rusko je velice dobre v propagande a dela to i v Ceske Republice a nezpominejme na to ze 80% jejich statnich prijmu je z ropy (40% primo + 40% dane). Hlavne se ale o to zaslouzila vlada CR, zpusob jakym se dotovalo tady snad nemusim rozepisovat.
-
To muzete resit zhruba dvema zpusoby. Budto si ty panely namontujete na strechu v Australii a do Prahy si natahnete kabel nbo si pod barakem poridite velky, izolovany sklep, do ktereho nandate potrebny pocet tun zuly (jeste lepe medi). To pak pres leto budete vytapet a pres zimu to teplo budete cerpat tepelnym cerpadlem. Na jeho pohon by vam mohly stacit ty panely na strese, alespon pres den, i kdyz v zime moc elektriny nedaji.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad panely namontujete na strechu v Australii a do Prahy si natahnete kabel - někteří doporučují Saharu. Prý s Libyí a Alžírem určitě nebudou problémy :)
Ad velky, izolovany sklep, do ktereho nandate potrebny pocet tun zuly (jeste lepe medi). To pak pres leto budete vytapet a pres zimu to teplo budete cerpat tepelnym čerpadlem - teď nerozumím jestli jde o sarkasmus, nebo to myslíte vážně. Chvíle počítání... Pokud byste měl žulu zahřátou o 200 stupňů, na topnou sezónu (70GJ) byste jí potřeboval 183 metrů krychlových. Bohužel zanedbávám "drobnosti" jako tepelné ztráty, které by vám ji nejspíš zchladily na teplotu okolí za týden, a ztráty z čerpání tepla. Hm, takže to byl sarkasmus.
-
Vybral jste si spatne. Zrovna to druhe existuje: https://en.wikipedia.org/wiki/Seasonal_thermal_energy_storage . Tohle je jeden pripad. Krome toho jsem kdysi slysel o systemech, jake jsem popsal. Tedy sklep vyplneny zulovymi balvany. Dokonce to melo byt ohrivane pouze nucenou ventilaci venkovniho vzduchu, pokud vnejsi teplota byla vyssi, nez vnitrni. Takove vetsi akumulacni topeni, kde se v lete akumuluje a v zime topi. Vytapenim ze slunecnich kolektoru nebo aspon solarnich panelu by to mohlo dale zlepsit. Bohuzel se mi o tom nedari nic vygooglovat, takze predpokladam, ze se to moc neujalo. Pokud na neco narazite, hodte sem odkaz.
-
nobody (neregistrovaný)
misto sutru se napr. stavi zed z pneumatik hutne napechovane/udusane hlinou, ve spojeni se sklenikovou predstenou(kde se zaroven pestuje bio ovoce/zelenina celorocne), obdelnikovej pudorys se sirsi stranou orientovan na jih a severni stranou s navezenou hlinou, lze dostahnout kompletni vytapeni i pri venkovni teplote -30C...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Jenže on to staví v Taos, New Mexiko. Když se podíváte na situaci byť jen v Paříži, která je daleko teplejší než Praha, tak to zdaleka není dobré. Earthship je na tom podobně jako pasivní domy, tedy v našich podmínkách je nutné topit.
http://www.ibpsa.org/proceedings/bs2013/p_1137.pdfMimochodem v budovách podobné konstrukce jsem bydlel, bylo to tuším v Negevské poušti. Přes den v nich bylo chladněji než venku. V noci tepleji než venku, ale přesto příliš zima, zvlášť k ránu. A to jsem tam byl začátkem dubna. V lednu bych to zkoušet fakt nechtěl. Ale pokud chcete mít "eko" guest house, a lákat turisty znuděné civilizací na možnost spát v autentické hippie chatrči, tak se to na část roku může vyplatit :). Dokud se tedy celá stavba nerozpadne.
-
nobody (neregistrovaný)
tak stavel i v CR u sazavy prave na zjisteni jak se chova v nasem (evropskem) prostredi...
http://www.zemelod.cz/cz/zemelod.html
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/stavba-z-odpadku/r~i:gallery:27064/r~i:photo:481492/
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
A to zjistí jak? Tak že přijede, stavbu začne, před jejím dokončením odjede, a nikdo neprovede žádná relevantní měření? Vyjma té studie, kterou jsem vám linkoval, jsem našel ještě další zajímavé informace:
http://www.earthshipeurope.org/index.php/earthships/performance?showall=1&limitstart=BTW autor tam mimo jiné píše, že okolo pneumatik praská cement. Vzpomínám že i ty pár let staré budovy v Negevské poušti měly podobné problémy okolo pneumatik i flašek. Přijde mi dost hloupý nápad udělat ve stěně spoustu přechodů mezi materiály, které se mohou otevírat díky teplotní roztažnosti, a zmrzlá voda je pak může zvětšovat.
BTW2 na těch fotkách ze Sázavy jsou fakt kouzelné ty prázdné PET flašky. Vždyť je to měkké, objem se mění se změnou tlaku i teploty, a proto se dá čekat, že to z hlediska izolace bude nefunkční. -
nobody (neregistrovaný)
Zeměnka byla postavena jako modelová stavba, která je jako první stavba tohoto typu ve střední Evropě určena k testování v našich podmínkách. Zatím máme za sebou dvě zimy; pro celkové vyhodnocení budeme potřebovat minimálně tři zimy. O.s. Zeměloď průběžně informuje o získaných poznatcích formou besed a přednášek.
BTW: cement... ukazka vytrhnuti z kontextu? uvadi ze jde o "10let pote", ze je stejne lepsi se cementu vyhnout protoze je zodpovedny za 9-10% uhlikove stopy, obsahuje toxickej odpad a tedy vubec ze je rozumne se takovemu materialu vyhnout... zkuste to u konvencnich staveb haha, u earthship to proste spojite/nahodite hlinou, je to mistni zdroj bez potrebne tezby/zpracovani/dopravy kterej si nahrabete na stavbe...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Oni tam také na úvodní stránce píšou, že v jedné místnosti mají kamna, ve kterých topí, a přesto jim v druhé místnosti padají teploty na 11 stupňů. Sice nejde o non-stop měření, neexistují informace o maximálních a minimálních teplotách v interiéru, ale i tak to ukazuje, že se v ČR bez topení neobejdou.
Ad cement - přečtěte si tu studii a tu stránku, kterou jsem vám linkoval. Bez topení to prostě v našich podmínkách nedáte.
Ad zkuste to u konvencnich staveb - ty se po deseti letech nerozpadají.
Ad earthship to proste spojite/nahodite hlinou - jo, a za těch deset let zbude na místě hromada pneumatik a flašek :). Reynolds asi ví, proč používá beton.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Není přece problém výrobní kapacity nadimenzovat tak, aby pokryly tu část roku s největší spotřebou. Mnohem větší problém jsou krátkodobé špičky a propady - to se ale zase dá řešit chytrou distribuční sítí.
Jinak kvůli klimatizacím už je větší spotřeba v létě než v zimě, takže ta plošná velká spotřeba bude největší ve slunečných letních dnech, což se zrovna hezky kryje s tím, kdy mají sluneční panely největší výkon.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Ad Není přece problém výrobní kapacity nadimenzovat tak, aby pokryly tu část roku s největší spotřebou - to je problém, protože když máte v daném měsíci denně průměrně pod dvě slunečné hodiny, tak to vyjde velmi draho. Navíc jde o průměr za měsíc. Ono se také stává, že pár dní slunečné hodiny prostě nejsou. To samozřejmě žádná distribuční síť nevyřeší. Vyřeší to leda zálohování jiným zdrojem proudu, což jsou další peníze navíc. Nebo dlouhodobá akumulace energie, kterou nemáme technicky zvládnutou, a pokud se ji jednou naučíme, tak to bude opět mít další náklady.
Ad kvůli klimatizacím už je větší spotřeba v létě než v zimě - kde? V Kalifornii možná ano, v ČR těžko. Jenže v té Kalifornii například potřebují masivně odsolovat vodu, a na to je potřeba spousta energie. Doporučil bych jim samozřejmě jadernou elektrárnu.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Rozhodně má lepší podmínky než ČR. V zimě mají menší úbytek slunečných hodin, mají pobřeží na kterém se dají stavět větrné elektrárny atd. Ale přesto ty problémy v principu zůstávají. Koukněte na tohle:
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_power_in_California#/media/File:CA_Solar_Profile_2014.png
https://en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_California#Wind_generation -
Lael Ophir (neregistrovaný)
Nevypadá tak zle? 2012, v listopadu jen třetina energie z větru oproti květnu a červnu. Podobně i u solární energie je výroba v zimě výrazně slabší. Ono to spíš ukazuje, že i kdybychom uměli efektivně uchovávat energii nějaké dny nebo týdny, tak to nebude stačit ani v Kalifornii, která má daleko lepší podmínky než ČR. Zlaté jaderné elektrárny. Fungují prakticky nonstop, nevypouštějí jedovaté emise, a na pokrytí celoživotní spotřeby energie průměrného Američana stačí krychle paliva o hraně 6cm. Navíc se to použité palivo dá přepracovat na MOX a znovu použít.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Bez znalosti toho, jak se meni i spotreba (a tipnu, ze bude mit take vrchol v klimatiozovanem lete), to neni uplne koser uvaha...
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Kalifornie není ČR, a podle všeho mají opravdu nejvyšší spotřebu elektřiny v létě. Jenže v zimě rozhodně nevystačí s třetinou elektřiny. Aby jim to vyšlo, museli by solární i větrné elektrárny několikanásobně předimenzovat, a ještě to počítá s akumulací elektřiny v rámci dnů či týdnů, kterou pořád nemáme zvládnutou.
http://www.eia.gov/todayinenergy/detail.cfm?id=19111 -
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Soláry musíš mít kryté jinými zdroji stejného výkonu jen pokud nejsou sluneční svit a spotřeba elektřiny korelované.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Přesně tak. Takže třebas pro Texas bude dávat smysl úplně jiný energetický mix než pro Norsko.
-
Lael Ophir (neregistrovaný)
Mě to vyšlo na minimálně 208km2 jen pro pokrytí spotřeby elektrické energie (57,236 TWh). Celkovou spotřebu energie v ČR jsem nenašel. ČR holt není Sahara.
Ad problem neni plocha ale jak energii uchovavat, kdyz nesviti slunko - souhlas. Solární články jsou ideální na napájení klimatizací :). Bohužel v noci slunce nesvítí, ráno i večer svítí málo.
Větší problém je v tom, že v zimě je zima proto, že málo svítí slunce. V letních měsících se snadno dostanete nad 200 hodin slunečního svitu měsíčně, v lednu to ale bývá cca 5x méně. Přitom v srpnu topit nepotřebujeme, v lednu naopak velmi. Takže ani akumulace energie v rámci dnů či týdnů by nestačila.
ČLÁNKY DO MAILU
