Názory k článku
Lennart Poettering přešel z Red Hatu do Microsoftu
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelOno by vůbec bylo dobré rozlišovat co je zpravodajství a co je komentář.
-
L.Stříbrný podporovatelJak říkám já: "Microsoft vyprodukoval za dobu své existence dvě dobré věci: Typescript a Age of Empires. A tu druhou koupil."
-
L.Stříbrný podporovatel
To je pitomost už jen proto, že ty nadstavby míří o dost jiným směrem.
Coffeescript je přidání (vesměs) bloatu do jinak jednoduchého JS, typovou kontrolu nerozšiřuje. Některé věci z něj byly převzaty do dalších revizí JS, třeba lambdy, destructuring atp.
Typescript je (primárně) typové rozšíření JS, které nemění jeho sémantiku a z TS do JS se dá transpilovat jednoduše prostým vyhozením typových informací ze zdrojáku. (Možná to umí polyfillovat některé advanced věci do starších verzí; teď si nejsem jistý, jestli to dělá přímo TS nebo až Babel.)
-
L.Stříbrný podporovatel
Měsíc jsem se pokoušel s ním nějak fungovat, poté jsem to vzdal a pokorně jsem se vrátil k IntelliJ IDEA. Takže tak. Ale zadarmo asi dobrý.
-
Zadarmo dost dobrý. Na spoustu věcí hodně dobrý. Na vzdálené editování včetně práce s gitem apod. úplně skvělý. Není to IDE, je to něco, co se IDE dost podobá - něco, co si v potu tváře vývojáři bastlí z Vimu a stejně to nikdy není ono, se dá (včetně poměrně dobré emulace editačních možností Vimu) v Code nakonfigurovat celkem snadno.
Pokud píšeš v Javě, jsi v dost jiném světě, než já a lidi kolem mě - Python, Rust, JS, TS, HTML apod. - Code zvládá výborně.
-
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Z toho, co je k dispozici zadarmo, je VSCode super. A buďme rádi, že to weboví vývojáři mají k dispozici. Ale nástroje od JetBrains jsou ještě jiná liga. Normálně používám IntelliJ Idea, ale při lekcích webového frontendu používám VSCode, abych měl to samé, co používají účastníci. Pokaždé si říkám, že je to docela slušné, na to že je to zadarmo a běží to v prohlížeči, ale těším se, až se budu moci vrátit do IntelliJ, se kterou se nebudu muset prát ani trochu budu tam mít těch milion maličkostí, které jsou dotažené o kousek dál.
-
Microsoft se stal tolerovatelným kdy?
Korporace je pořád korporace. Nedá se čekat nic jiného než že si MS nadělá v linuxovém světě páky a překážky, pomůže odpadnout různým distrům a iniciativám, aby všichni rádi přilezli do Azure. S Poetteringem nebo bez. S ním jistě efektivně, že je schopen něco vybudovat, to bezesporu ukázal.
Korporace mají jenom výnosy a konkurenci.
-
DannyStříbrný podporovatelA to vam nevadi, ze uz nejaky ten patek Microsoft commituje i do linuxoveho kernelu? :-)
-
DannyStříbrný podporovatel
No, opravdu musi resit podobne commity? :-) Takovych, co nikterak nesouvisi treba s Azure, hyperv apod najdete v changelogach celou radu (ale chapu, ze pri kadenci zmen v kernelu se tim nechcete moc prokousavat :D )...
-
Protože ten krám ani x let po nasazení do všech možných dister nefunguje. Teda, samotný init systém celkem ano, proti tomu bych fakt nic neměl, ale poslední dobou mi pije krev journald, který kromě toho, že když mi něco nenajede, tak hledám chybu v podivně formátovaném výstupu podivného příkazu, tak mi začal po distupgradu debianu na poslední stable na dosti serverech vyžírat místo na disku (které se dá uklízet nějakým dalším cizím magickým příkazem a i tak ty binární sajrajty zabírají více místa, než všechny ostatní logy dohromady).
-
Ten krám samozrejme funguje, len k tomu treba mať konštruktívny prístup a nie nadávať, že je to niečo iné ako som si v deväťdesiatych rokoch zvykol.
Keď mi "niečo nenajede", tak journalctl vie krásne filtrovať podľa jednotlivých unitov, a aj podľa jednotlivých bootov, takže viem mať samostatne logy pre servis z predošlého bootu a tohto.
Manažovať miesto pre logy vie tiež, treba sa pozrieť do
/etc/systemd/journald.conf,SystemMaxUse(default je min(10% filesystému, 4G)) aSystemKeepFree(default je min(15% filesystému, 4G)). -
Na druhou stranu, treba debian je ted nastaven jako kockopes. S persistentnim journald jsou nektere logy duplikovane/triplikovane, zmena logovani jedne aplikace ze dedikovaneho logu do journald nam malem odpalily produkcni db servery, no, jsem zvedav, az bude postgresql logovat pres journald, jak to vyresi - ne kazdy ma /var oddelen od /.
-
Mně nevadí mít konstruktivní přístup k něčemu, co proti tomu devadesátkovému řešení má nějaké vylepšení, což zrovna v případě journald mi bohužel přijde, že tak není (jakkoliv třeba ten samotný init systém mi nevadí a ta unita mi přijde daleko čitelnější, než sysv scripty). Filtr dle unit a bootu zní sice fajn, ale reálně mi na textových logách ze syslogu stačil grep a časová značka a filtrovalo to to, co jsem chtěl. A měl jsem tam všechno. Teď mám kus v journald, kus stejně v normálnim syslogu, na každé používám separátní nástroje a co hůře, jelikož ty problémy, na které musím koukat do journald, nenastávají tak často, tak si samozřejmě nepamatuju jak to filtrovat (oproti grepu, na který člověk nezapomene). Takže než člověk z dokumentace zjistí co s tím, aby to pak zase zapomněl...
-
DannyStříbrný podporovatel
A tak tradicni syslog clovek nemusi pouzivat vubec, kdyz po nem "ze zvyku" skutecne netouzi. Navic syslog dost casto (v defaultu) loguje duplicitne do vice souboru - takze kdyz se neco skutecne zblazni, nakyne mu log zcela nerizene... situace, kdy zapraskal syslog cely filesystem jsou pomerne casty jev - zatimco velikost toho jurnalu jde systemove omezit... a vzniku podobnych situaci jde predejit.
-
k3dARStříbrný podporovatelu syslogu jde take omezit kolik se zapise, kdy to odrotuje a kolik drzi odrotovanejch, navic tim ze lze snadno oddelit aby neco melo vlastni log, tak "pomatena" sluzba nezehodi zaznamy vseho ostatniho... jde v journald udelat omezeni velikost per unita? nebo jen globalne?
-
Mi teda ty jeho veci spis pripominaji baroko nez renesanci :-)
baroque - characterized by grotesqueness, extravagance, complexity, or flamboyance
This type of art, which was prevalent especially in the 17th century, was sometimes considered to be excessively decorated and overly complicated. It makes sense, therefore, that the meaning of the word baroque has broadened to include anything that seems excessively ornate or elaborate.
-
Teď když jsou Rudé klobouky vlastněné Velkou Modrou, tak už může Microsoft usměrňovat vývoj desktopového Linuxu tradičními korporátními metodami a nemusí už nikam nasazovat svoje krtky - tito agenti se tak mohou v klidu vrátit domů a nemusí si už špinit karmu svojí rozvracečskou prací (viz. způsob jakým proběhlo nasazení PulseAudio a hlavně systemd - to už ale odbíháme úplně někam jinam).
Pracovat pro Red Hat, tak jsem v těchto dnech asi dost nervózní - fakt že Microsoft stahuje svoje nejúspěšnější infiltrátory zpět do Redmondu předznamenává nějaké restrukturalizace a další taškařice v Raleighu - pokud by se tak stalo, tak samozřejmě nebudou ušetřeny ani pobočky jako je ta v Brně.
-
Nastesti mame moznost si vybrat distro - bez systemd nebo se systemd.
Osobne me neprijde systemd neco, co bych postradal.. linux bez nej je muj pracovni i odpocinkovy nastroj, a nejak nemam pocit ze by me neco schazelo :)
Otazka je, zda je Lennart lepsi programator, nebo lepsi marketer (a la Horst Fusch), aby prosadil svuj hnuj do nejakeho mainstream distra.
-
Michal SmržStříbrný podporovatelTo pořád zní jako by někoho donutil (a ignorování faktu, že to není možné), místo reality, že to všichni nadšeně převzali.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelTahle část historie je hatery přepisována prakticky od začátku.
-
jojo, zatroleni hateri, ocividne prepsali od zacatklu do konce i sekci https://en.wikipedia.org/wiki/Systemd#Reception
a i nejake kusy https://en.wikipedia.org/wiki/Systemd#History -
asi nejaky okrajovy vyznam slova "všichni" :-)
systemd asi nebezi ve tve televizi, mycce, aute, routeru, telefonu/tabletu, chromebooku nebo v cloudu v milionech docker containeru.
Co do poctu bezicich linux kernelu tipuju ze systemd je v userspace bezicim pod nim v tezke minorite. Klasicke servery s plnym linux distrem diky dockeru a cloudu spise umiraji (a default docker image debianu a ubuntu systemd neobsahuje) takze pro budoucnost zbyva spis hlavne linuxovy desktop = minoritni zalezitost a ani tam to nejsou "všichni". A to "nadšeně" je asi duvod proc treba devuan jeste stale ziije (4 releasy od jessie kdy prisel systemd).Tolik k "všichni nadšeně". Jinak urcite si systemd sve misto na slunci nasel.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Předpokládám, že bylo myšleno systemd jako náhrada SysVinit. Pokud někde SysVinit neběžel, nepovažoval bych za negativum, že se tam nepoužívá ani systemd.
-
Systemd beží na hostoch, na ktorých bežia docker kontainery. Všetky tie coreos, flatcary a podobné minimálne kontajnerové distribúcie sú založené na systemd. O debiane/ubuntu/alma/rocky/amazon/rhel/suse ani nehovorím.
Samotné kontajnery by mali obsahovať iba jeden servis, teda vovnútri nich je nejaký service management zbytočný. Samotný kontajner je servis sám o sebe, ak treba servisov viac, spúšťa sa viac kontajnerov.
